Uhličitany: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Externí odkazy: kt |
Přidán popis karbonátů v geologii značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
'''Uhličitany''' jsou soli [[kyselina uhličitá|kyseliny uhličité]], které vznikly odštěpením dvou atomů [[vodík]]u, tj. obsahující uhličitanový [[anion]] CO<sub>3</sub><sup>2−</sup>. Tím se liší od [[hydrogenuhličitany|hydrogenuhličitanů]], což je taková [[soli|sůl]] kyseliny uhličité, kde se odštěpil jeden vodík (H) a byl nahrazen jiným [[kation]]tem.
V geologii jsou karbonáty neboli uhličitany velmi rozšířenými minerály nekovového vzhledu, většinou světlých barev, snadno rozpustné v kyselinách (kalcit a aragonit i za studena). Tvoří se v nejrůznějších podmínkách, převážně jsou sedimentárního původu ([[Vápenec|vápence]], [[Dolomit|dolomity]]), mnoho jich vzniká hydrotermálními pochody a také při [[zvětrávání]] (''Pb, Cu, Zn'' a jiné ''karbonáty''). Odpařováním [[Solanka|solanek]] v tropických nebo pouštních podmínkách krystalují různé [[Hydratace|hydratované]] uhličitany. Dělí se podle různých hledisek, zjednodušeně se rozlišují ''1. hexagonální karbonáty,'' vyznačující se nápadnou [[Romboedr|romboedrickou]] [[Štěpnost|štěpností]], ke kterým patří [[kalcit]], dolomit, [[Magnezit|magnezi]]<nowiki/>t, [[ankerit]], [[siderit]], [[rodochrozit]], [[smithsonit]] a jiné. Jejich kationty se často vzájemně zastupují. ''2. kosočtverecné karbonáty'' s méně výraznou [[Hranol|prizmatickou]] štěpností, které reprezentují především [[aragonit]], [[witherit]], [[cerusit]] a jiné. ''3. jednoklonné (bázické) karbonáty,'' například [[malachit]], [[azurit]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Petránek
| jméno = Jan
| titul = Encyklopedie geologie
| vydání = 1
| vydavatel = Česká geologická služba
| místo = Praha
| rok vydání = 2016
| počet stran = 352
| strany = 128
| isbn = 978–80–7075–901–1
}}</ref>
== Rozpustnost ==
| |||