Verze z 1. 8. 2020, 21:02 editovat Sapfan (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 10 118 editací matrika Z ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 8. 9. 2021, 09:56 editovat zrušit editaci JiriMatejicek (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 3 812 editací m →‎Dílo Přejít na další porovnání →
Řádek 57: Projektoval architekturu jako ''Gesamtkunstwerk'', nejen stavbu, ale i celou její architektonickou výzdobu a vybavení interiérů včetně nábytku, svítidel, kování atp. Zdrojem inspirace mu byla především italská a česká [[renesance]], romantismus a historismus. Talent pro dekorativní umění projevil již jako profesor odborného kreslení Pokračovací školy pro zlatníky a příbuzná řemesla v Praze; byl autorem tamních žákovských předloh šperků a nádobí, které se dochovaly. Dále navrhoval sklo pro pražského rafinéra a obchodníka V. Hoffmanna, kované mříže a nábytek pro své stavby. V letech 1881–1883 rekonstruoval [[Požár Národního divadla\|požárem]] zničenou Zítkovu stavbu [[Národní divadlo\|Národního divadla v Praze]]. Spolu s [[Josef Zítek\|Josefem Zítkem]] vyhrál soutěž na stavbu [[Rudolfinum\|Rudolfina]] v [[Praha\|Praze]], ~~která~~které ~~byla~~bylo ~~otevřena~~otevřeno roku 1885. Smysl pro harmonický účinek stylu francouzské neorenesance projevil při projektu [[Uměleckoprůmyslové museum v Praze\|Uměleckoprůmyslového muzea v Praze]], vystavěného v letech 1898 až 1901. Při návrhu stavby [[Národní muzeum\|Národního muzea]] upřednostnil reprezentační hledisko "Chrámu umění" před funkčností (návrh 1883, stavba z let 1885–1891). Na monumentální sochařské a štukové výzdobě svých staveb rád spolupracoval se sochařem [[Bohuslav Schnirch\|Bohuslavem Schnirchem]]. Spolupracoval i s kolegy architekty, jimž navrhoval výzdobu interiérů, např. s [[Antonín Viktor Barvitius\|Antonínem Barvitiem]] ([[Gröbeho vila]], [[Lannova vila]]). Byl činný také při rekonstrukci více než desítky staveb, zejména v Praze, a jako restaurátor. Navrhl například úpravu Sovových mlýnů na Kampě (1867), tzv. Zednickou hospodu na Kozím plácku (1875–1879), obnovil sgrafita [[Schwarzenberský palác v Praze\|Schwarzenberského paláce v Praze]] na Hradčanech, Jechenthalovy domy na [[Smíchov]]ě (1873–1879), mimo Prahu obnovil zámky [[Hrubá Skála (zámek)\|Hrubá Skála]], [[Stránov]] či [[Vrchlabí]], dále kostely ve [[Vliněves\|Vliněvsi]], [[Uherské Hradiště\|Uherském Hradišti]], [[Horní Maršov\|Horním Maršově]] (1894-1901) a v Praze na [[Strahov (Praha)\|Strahově]]. Navrhl rekonstrukce paláců v Praze na Malé Straně: [[Valdštejnský palác]], [[Buquoy]]ský palác i rodinnou [[Buquoyská hrobka (Nové Hrady)\|hrobku Buquoyů]] v [[Nové Hrady\|Nových Hradech]].

Josef Schulz: Porovnání verzí