Verze z 24. 12. 2020, 08:56 editovat Uacs451 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 13 128 editací m →‎Život: odkaz na rozcestník, napřímení ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 7. 9. 2021, 18:47 editovat zrušit editaci Uacs451 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 13 128 editací m specifičtější odkaz, zvolen >> jmenován Přejít na další porovnání →
Řádek 52: \| titul kardinála = Kardinál-kněz \| další úřady = <div> *[[Arcibiskup]] [[~~Bologna~~Arcidiecéze boloňská\|~~Bologny~~boloňský]] (1907-1914) </div> \| zúčastnil se = <div> Řádek 116: == Život == Pocházel z [[Janov (Itálie)\|janovské]] [[Šlechta\|šlechtické]] rodiny. Byl původně určen pro dráhu právnickou. Roku [[1875]] získal [[doktor]]át práva, později však přešel na teologii a poté vstoupil do [[kněžský seminář\|kněžského semináře]]. Věnoval se od svého vysvěcení dráze diplomatické, vstoupil do [[diplomat]]ického sboru [[Svatý stolec\|Svatého stolce]]. Prošel tak různými stupni, až dosáhl hodnosti substituta státního tajemníka. Dne 16. prosince [[1907]] byl ~~della~~jmenován ~~Chiesa zvolen~~[[Arcidiecéze boloňská\|arcibiskupem boloňským]]. Dne 28. května [[1914]] byl jmenován [[kardinál]]em a brzy nato, [[3. září]] [[1914]], byl v [[konkláve]] zvolen nástupcem papeže [[Pius X.\|Pia X.]] jako Benedikt XV. a jako 258. nástupce apoštola Petra.<ref>{{Citace elektronického periodika\|příjmení=Cheney\|jméno=David M.\|titul=Pope Benedict XV (Giacomo Giambattista della Chiesa) [Catholic-Hierarchy]\|periodikum=www.catholic-hierarchy.org\|url=http://www.catholic-hierarchy.org/bishop/bdelchi.html\|datum přístupu=2016-11-28}}</ref> Jeho volba překvapila, stejně jako volba jeho předchůdce Pia X., jenže tentokráte volba padla na aristokrata vysokého rodu, kdežto jeho předchůdce byl synem obecního poslíčka. Většině jeho [[pontifikát]]u dominovala [[první světová válka]], která se uvádí i jako jeden z možných důvodů vcelku překvapivé papežské volby, při níž získal důvěru zkušený [[diplomat]], který se již dlouho v [[Evropa\|evropské]] [[politika\|politice]] pohyboval a měl k  čerstvě vzniklému [[konflikt]]u definován jasný postoj a plán k  jeho řešení. Důležitou úlohu hrál jistě i fakt, že z hlediska vnitrocírkevní politiky představoval della Chiesa [[kompromis]] mezi stylem předchozích papežů, [[Lev XIII.\|Lva XIII.]] a [[Pius X.\|Pia X.]]). [[Papež]] vyhlásil v celém konfliktu [[neutralita\|neutralitu]] a opakovaně vyzýval k ukončení bojů a k nepoužívání některých mimořádně krutých [[zbraň\|zbraní]] (např. [[Chemická zbraň\|bojových plynů]], [[Diplomatická intervence\|intervenoval]] kvůli [[Arménská genocida\|vyvražďování Arménů]] také u [[Osmanská říše\|osmanského]] sultána [[Mehmed V.\|Mehmeda V.]]<ref>{{Citace elektronického periodika\|titul=Genozid 1915: Benedikt XV. versuchte, die Armenier zu retten - WELT\|periodikum=DIE WELT\|url=https://www.welt.de/geschichte/article139230550/Benedikt-XV-versuchte-die-Armenier-zu-retten.html\|datum přístupu=2016-11-28}}</ref>), což vyvolávalo rozhořčené reakce na obou stranách fronty. Několikrát se neúspěšně pokoušel zprostředkovat [[mír]]. Jeho sedmibodový [[mírový plán]] byl sice odmítnut, neboť obě válčící strany jej považovaly za výhodnější pro svého protivníka, ale některé papežovy návrhy se opět objevily v mírové výzvě [[Spojené státy americké\|amerického]] prezidenta [[Woodrow Wilson\|Wooodrowa Wilsona]] z ledna roku [[1918]]. V roce [[1921]] zařadil do [[Liturgický kalendář\|liturgického kalendáře]] [[Liturgická památka\|památku]] [[Prostřednice všech milostí\|Panny Marie Prostřednice všech milostí]], na podnět [[Belgie\|belgického]] kardinála [[Désiré-Joseph Mercier\|Merciera]].<ref name="8. květen, Panna Maria, Prostřednice všech milostí">

Benedikt XV.: Porovnání verzí