Wikipedista:Lukáš Nekolný/Pískoviště: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Josef Volf
Řádek 2:
 
== Josef Simon ==
'''Josef Simon''' (05. 01. 1882, [[Klášterec nad Orlicí]] – 10. 07. 1966, [[Hradec Králové]]) byl středoškolský profesor, regionální historik a, spisovatel. Žák J. Golla. Jeden z nejlepších znalců válečných událostí r. 1866. Kronikář města, předsedadivadelní regionálnídramaturg a národopisné komise osvětové rady, místopředseda Spolku pro udržování památek na královéhradeckém bojišti. Správce sbírek z 1866 v královéhradeckém muzeurežisér.<ref name=":235">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Sramek
| jméno = Josef
| titul = Josef Simon (5. 1. 1882 – 10. 7. 1966). Učitel, turista, divadelní dramaturg a režisér, historik
| url = https://www.academia.edu/29623858/Josef_Simon_5_1_1882_10_7_1966_U%C4%8Ditel_turista_divadeln%C3%AD_dramaturg_a_re%C5%BEis%C3%A9r_historik
| datum přístupu = 2021-09-07
}}</ref> Byl žákem [[Jaroslav Goll|Jaroslava Golla]] a jedním z nejlepších znalců [[Prusko-rakouská válka|prusko-rakouské války]] z roku 1866. Díky tomu byl správcem sbírek z 1866 v muzeu v [[Hradec Králové|Hradci Králové]] (dnes [[Muzeum východních Čech]]). Působil jako [[kronikář]] města i předseda regionální a národopisné komise osvětové rady. Byl i místopředsedou Spolku pro udržování památek na královéhradeckém bojišti, předchůdce Komitétu 1866, který se o památky na tehdejší boje stará v 21. století.<ref name=":235">{{Citace elektronického periodika
| titul = Osobnosti regionu :: Josef Simon - OsobnostiRegionu.cz
| periodikum = www.osobnostiregionu.cz
| url = https://www.osobnostiregionu.cz/osoby/548-josef-simon-1882-1966
| datum přístupu = 2021-08-31
}}</ref>
 
Narodil se v učitelské rodině. Jeho rodištěm byl [[Klášterec nad Orlicí]], nicméně většinu dětství strávil u dědečka z matčiny strany v [[Jablonné nad Orlicí|Jablonném nad Orlicí]]. Právě tam se prvně setkal s tématem prusko-rakouské války, která mu učarovala. O událostech mu vyprávěl dědeček, matka i další lidé v Jablonném a vzpomínal na to i v textech, které publikoval.
 
V letech 1892 až 1901 vystudoval gymnázium v [[Rychnov nad Kněžnou|Rychnově nad Kněžnou]]. Následně v letech 1901 až 1906 vystudoval tehdejší [[Karlo-Ferdinandova universita|Karlo-Ferdinandovu univerzitu]] v Praze. mezi jeho tamní učitele patřili přední historici té doby [[Jaroslav Goll]] a [[Josef Pekař]]. Jeho studium však zahrnovalo kromě historie také právo, filosofii a zeměpis, což bylo znát v jeho všeobecném přehledu, který se netýkal pouze jeho hlavní vášně, tedy války 1866. Mezitím v roce 1903 absolvoval povinnou vojenskou službu.
 
Po dokončení školy se stal středoškolským vyučujícím. Během následujících let vystřídal několik působišť tak, jak bylo na tehdejší dobu obvyklé. Učil v Čechách i na Moravě, Začal na gymnáziu ve [[Dvůr Králové nad Labem|Dvoře Králové nad Labem]] (1906), odkud pokračoval do gymnázia v [[Domažlice|Domažlicích]] (1907−1908), gymnázia v [[Pelhřimov|Pelhřimově]] (1908−1909), reálky v [[Kutná Hora|Kutné Hoře]] (1909−1913), reálného gymnázia v [[Nový Bydžov|Novém Bydžově]] (1913−1914) a reálného gymnázia v [[Praha|Praze]] (1914−1919).
 
Poslední a zároveň nejdelší učitelské působení strávil na reálce a gymnáziu v [[Prostějov|Prostějově]] (1919−1933). Právě proto v Prostějově se nejvíce zapsal také do historie tamního kulturního života. Aktivní byl v oblasti divadla, kterému se věnoval od studentských let. Kromě toho byl členem místního spolku Tyl, Klubu českých turistů, Klubu historického a státovědného a Klubu přátel umění. Aktivní byl i v politice. Klíčová však byla především jeho tehdy intenzivní činnost jako spisovatele a dramatika. V roce 1908 vydal komedii Divadelní krev. Publikoval i řadu textů s regionální přírodovědeckou, historickou a vlastivědnou tematikou, včetně průvodců.
 
Expozice výzbroje a výstroje armád bojujících v bitvě u Hradce Králové, zřízená díky darům členů komitétu a jejich příznivců, byla slavnostně otevřena 3. července 1936 u příležitosti 70. výročí bitvy. V témže roce vyšel na dlouhou dobu poslední obsáhlý průvodce z pera Josefa Simona.<ref>{{Citace elektronického periodika
Řádek 15 ⟶ 29:
| datum přístupu = 2021-08-31
}}</ref>
 
== Soukromý život ==
Při pobytu v Prostějově se seznámil s Pavlou Protivanskou (narozenou 11. června 1900 v Prostějově), rovněž učitelkou, která ovšem byla o více než 18 let mladší. Dne 17. září 1921 se v Olomouci konala jejich svatba. Pavle v té době bylo 21 let, Josefovi 39 let. Z manželství se narodily dvě děti: Dagmar (1923) a Lubomíra (1927).
 
kategorie Gollova škola
 
== Dílo ==
 
* Pod Suchým vrchem. Na českovýchodním pomezí, Na polích smrti, Od kolébky českobratrské ke Kralickému Sněžníku, Jablonné r. 1866.<ref name=":235" />
* Z dávných a minulých dějin Prostějova
* Kosíř u Prostějova: Jak se projevil v geologii, praehistorii, archeologii, dějinách, literatuře a umění
* Turistický průvodce po Prostějovsku, Plumlovsku a vysočině Drahanské (spoluautor)
* Dvojí cesta na Jadran a slovanský jih (reflexe z cest po tehdejší Jugoslávii)
* Hřích paní majorové aneb Dramatická episoda o dvou dějstvích z válečné doby roku 1866 (1926) - divadelní hra
* Benedek u Olomúce na ústupu a bitva u Tovačova (1926, odborná studie)
* Na polích smrti 1866: Vzpomínkové feuilletony a jubilejní studie (1926, odborná práce)
* Prostějov a nejbližší okolí za války roku 1866 (1927)
* Jablonné nad Orlicí ve válečném roce 1866: Podle farské a obecní kroniky, z pramenů obecních (1929)
* Divadelní hra (1908, komedie)
 
== Odkazy ==