Wikipedie

Německo: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
značky: editace z mobilu editace z mobilní aplikace editace z mobilní aplikace pro Android
kk
značky: revertováno možný vandalismus odstraněn infobox editace z Vizuálního editoru
Řádek 1:
{{Různé významy|redirect=SRN|stránka=SRN (rozcestník)}}
{{Infobox - stát
| genitiv = Německa
| úřední název česky = Spolková republika Německo
| úřední název = Bundesrepublik Deutschland
| vlajka = Flag of Germany.svg
| článek o vlajce = Německá vlajka
| znak = Coat of Arms of Germany.svg
| článek o znaku = Státní znak Německa
| mapa umístění = EU-Germany.svg
| rozloha = 357 023
| rozlmisto = 61
| procent vody = 2,18
| počet obyvatel = 82 358 185 (10. prosince 2018)<ref name="Bund und Länder">Statistische Ämter des Bundes und der Länder: [http://www.statistikportal.de/Statistik-Portal/de_jb01_jahrtab1.asp Gebiet und Bevölkerung – Fläche und Bevölkerung] {{Wayback|url=http://www.statistikportal.de/Statistik-Portal/de_jb01_jahrtab1.asp |date=20160929084511 }}. Stav: 10. prosinec 2018, staženo 10. prosince 2018 (německy).</ref>
| obyvmisto = 18
| obyvatelé aktuální k = [[2018]]
| hustota = 227
| hustmisto = 37
| HDI = 0,911<ref>http://hdr.undp.org/en/countries/profiles/DEU</ref>
| HDIvývoj = růst
| HDIvýše = velmi vysoký
| HDI aktuální k = 2014
| HDImísto = 6
| jazyk = [[němčina]]
| národnosti = 91,5 % [[Němci]]<br />2,4 % [[Turci]]<br />2,3 % Asiaté<br />2,1 % Afričané<br />1,7 % ostatní
| náboženství = [[Protestantismus|protestantské]], [[Římskokatolická církev|římskokatolické]], [[Islám|muslimské]]
| nejvyšší hora = [[Zugspitze]]
| výška nejvyšší hory = 2962
| státní zřízení = [[federace|federativní]] [[parlamentní republika]]
| hlavní město = [[Berlín]]
| funkce1 = Prezident
| vládce1 = [[Frank-Walter Steinmeier]]
| funkce2 = Kancléřka
| vládce2 = [[Angela Merkelová]]
| článek o hymně = Německá hymna
| hymna = 3. strofa písně ''{{cizojazyčně|de|Das Lied der Deutschen}}''
| motto = {{cizojazyčně|de|Einigkeit und Recht und Freiheit}}<br />(Jednota, právo a svoboda)
| datum vzniku = [[18. leden|18. ledna]] [[1871]] ([[Sjednocení Německa]])<br /> [[23. květen|23. května]] [[1949]] (vyhlášení na základě [[Okupační zóny Německa|Trizónie]])<br />[[3. říjen|3. října]] [[1990]]
| způsob vzniku = [[Znovusjednocení Německa]]
| měna = [[euro]]
| HDP/ob. = 47 377<ref>{{Citace elektronické monografie | korporace = Světová banka | titul=GDP per capita, PPP (current international $) | url=http://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.PP.CD?year_high_desc=true | datum přístupu=2017-01-14}}</ref>
| HDP/ob.misto = 14
| HDP aktuální k = 2015
| kód měny = EUR
| ison = 276
| iso3 = DEU
| iso2 = DE
| mpz = D
| doména = de
| předvolba = + 49
| čas = +1
| commonscat = Germany
}}
'''Německo''', plným názvem '''Spolková republika Německo''' ({{Vjazyce2|de|''Bundesrepublik Deutschland''}}), zkratkou '''SRN''' (neoficiální německá zkratka ''BRD''), je [[Střední Evropa|středoevropský]] stát, rozdělený na [[Německé spolkové země|16&nbsp;spolkových zemí]]. Na západě sousedí Německo s&nbsp;[[Francie|Francií]], [[Lucembursko|Lucemburskem]], [[Belgie|Belgií]] a&nbsp;[[Nizozemsko|Nizozemskem]]. Na severu je jeho sousedem [[Dánsko]] a jeho břehy jsou omývány [[Severní moře|Severním]] a&nbsp;[[Baltské moře|Baltským mořem]]. Na východě sousedí s [[Polsko|Polskem]], na jihu se [[Švýcarsko|Švýcarskem]] a na jihovýchodě s&nbsp;[[Česko|Českem]] a&nbsp;[[Rakousko|Rakouskem]]. Česko je sousedem dvou spolkových zemí v Německu, a to [[Bavorsko|Bavorska]] a [[Sasko|Saska]].
 
Rozloha Německa je 357&nbsp;023&nbsp;km², přičemž území státu se nachází v mírném podnebním pásmu. Podle úředních údajů mělo Německo k&nbsp;31.&nbsp;prosinci 2015 82,2&nbsp;milionu obyvatel,<ref name="Bund und Länder"/> což z&nbsp;něj činí nejlidnatější stát [[Evropská unie|Evropské unie]]. Jeho populace ale již v&nbsp;letech 2003 až 2010 klesla kvůli dlouhodobě velmi nízké porodnosti, a&nbsp;to o&nbsp;skoro 800&nbsp;000&nbsp;obyvatel, takže až do roku 2012 bylo Německo jednou z&nbsp;mála západoevropských zemí s&nbsp;úbytkem obyvatelstva.<ref name="rfr1">http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&language=en&pcode=tps00001&tableSelection=1&footnotes=yes&labeling=labels&plugin=1</ref> Tento vývoj probíhá navzdory tomu, že Německo je zároveň domovem třetí největší populace imigrantů na světě.<ref>[http://www.migrationinformation.org/datahub/countrydata/country.cfm Germany: Inflow of foreign population by country of nationality, 1994 to 2003]</ref> Výsledek sčítání lidu 2011 znamenal snížení dosavadního úředního odhadu stavu obyvatelstva o&nbsp;zhruba 1,1&nbsp;miliónu lidí. Německo je co do absolutního počtu imigrantů zemí, která je nejvíce postižena současnou [[Evropská migrační krize|evropskou migrační krizí]], zvláště v&nbsp;roce 2015.
 
Dle známých dokumentů bylo území s latinským názvem [[Germánie|Germania]] obydleno několika [[Germáni|germánskými kmeny]] již před rokem 100 n. l. Od 10.&nbsp;století tvořila německá území jádro [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]], která existovala až do roku [[1806]]. V&nbsp;16.&nbsp;století se severní oblasti staly centrem [[reformace]]. Ke sjednocení velké části tehdejšího Německa došlo po [[Prusko-francouzská válka|prusko-francouzské válce]] v&nbsp;roce [[1871]]. V&nbsp;roce 1914 se Německo významně podílelo na vypuknutí [[První světová válka|první světové války]]. V&nbsp;roce [[1939]] rozpoutalo Německo [[Druhá světová válka|druhou světovou válku]], která trvala do roku [[1945]] a&nbsp;byla doposud největší válkou historie. Po porážce v&nbsp;této válce přišlo Německo o&nbsp;území východně od řek [[Lužická Nisa|Nisy]] a [[Odra|Odry]] včetně [[Exkláva|exklávy]] [[Východní Prusko]]. Na zbylém území Německa vznikly v&nbsp;roce [[1949]] dva státy, [[Německá demokratická republika]] (NDR) a&nbsp;Spolková republika Německo (SRN). Zvláštním politickým útvarem byl [[Západní Berlín]], který ale měl po celou dobu své existence pevné vazby na SRN. V&nbsp;roce [[1990]] se znovusjednocený Berlín a pět obnovených zemí na území bývalé NDR připojily ke Spolkové republice Německo.
 
[[Západní Německo]] bylo v&nbsp;roce [[1952]] zakládajícím členem [[Evropské společenství uhlí a oceli|Evropského společenství uhlí a&nbsp;oceli]] a&nbsp;v&nbsp;roce [[1957]] zakládajícím státem [[Evropské hospodářské společenství|Evropského hospodářského společenství]] (EHS). V&nbsp;současnosti je Německo významným členem jak Evropské unie (EU), tak [[Evropská měnová unie|Evropské měnové unie]] (EMU). Je také součástí [[Schengenský prostor|Schengenského prostoru]]. Německou měnou je [[euro]], které v&nbsp;roce [[2002]] nahradilo [[Německá marka|německou marku]].
 
Německo je [[Federace|federativní]] a [[Demokracie|demokratickou]] [[Parlamentní republika|parlamentní republikou]], tvořenou šestnácti spolkovými zeměmi (''Bundesländer''). Hlavním a&nbsp;zároveň i&nbsp;největším městem je [[Berlín]]. Německo je členským státem [[Organizace spojených národů|OSN]], [[Severoatlantická aliance|NATO]], uskupení [[G8]] (resp. G7) a&nbsp;signatářem [[Kjótský protokol|Kjótského protokolu]].
 
Na základě nominální hodnoty [[Hrubý domácí produkt|HDP]] je německá ekonomika čtvrtá největší na světě a&nbsp;největší v&nbsp;Evropě. Do roku [[2009]], kdy je předčila [[Čína]], bylo Německo největším světovým exportérem zboží. Německo je druhým největším světovým poskytovatelem rozvojové pomoci<ref>[http://www.topnews.in/germany-worlds-second-biggest-aid-donor-after-us-229970 Germany world's second biggest aid donor after US] TopNews, India.</ref> a&nbsp;jeho výdaje na obranu jsou šesté největší na světě.<ref>{{Citace elektronické monografie| url = http://www.sipri.org/contents/milap/milex/mex_major_spenders.pdf/download| titul = The fifteen major spenders in 2006| datum přístupu = 2007-08-23| rok = 2007| formát = PDF| edice = Recent trends in military expenditure| vydavatel = Stockholm International Peace Research Institute| url archivu = https://web.archive.org/web/20070814224502/http://www.sipri.org/contents/milap/milex/mex_major_spenders.pdf/download| datum archivace = 2007-08-14| nedostupné = ano}}</ref> Životní úroveň je v&nbsp;Německu vysoká a v zemi&nbsp;funguje rozvinutý systém sociální pomoci. Německo je jedním z&nbsp;klíčových aktérů evropské i&nbsp;celosvětové politiky.<ref>[https://web.archive.org/web/20080404235732/http://www.iht.com/articles/2008/04/04/europe/poll.php The leader of Europe? Answers an ocean apart] International Herald Tribune. 4. dubna 2008.</ref> V&nbsp;mnoha vědeckých a&nbsp;technologických oborech je Německo považováno za světového lídra.<ref>[http://www.innovations-report.de/html/berichte/informationstechnologie/bericht-109339.html Confidently into the Future with Reliable Technology] {{Wayback|url=http://www.innovations-report.de/html/berichte/informationstechnologie/bericht-109339.html |date=20131105055439 }} www.innovations-report.de. 7. května 2008.</ref>
 
== Název ==
Původ českého názvu Německa, tj. území, které obývají [[Němci]], se obvykle odvozuje od slova „němý“, jež se v&nbsp;češtině použilo jako označení lidí, kteří se nedovedou dorozumět česky.<ref>[http://www.ptejteseknihovny.cz/uloziste/aba001/2007-2009/puvod-nazvu-nemecko Původ názvu Německo]</ref> Druhý možný výklad názvu je jeho odvození od germánského kmene [[Nemetové|Nemetů]], který obýval Porýní. Moderní němčina má pro německý národ výraz ''Deutsche'' resp. ''die Deutschen'', a Německo se nazývá ''Deutschland''.
 
Do roku 1989 se v češtině běžně používal politický název ''Německá spolková republika'' (zkratka ''NSR''){{#tag:ref|Obdobné překlady existují v češtině i v případě dalších politických (úředních) názvů států, např. Republik Österreich (doslova ''Republika Rakousko'') je česky nazýváno jako „[[Rakousko|Rakouská republika]]“, Fürstentum Liechtenstein (doslova ''Knížectví Lichtenštejnsko'') je česky nazýváno jako „[[Lichtenštejnsko|Lichtenštejnské knížectví]]“, Konungariket Sverige (doslova ''Království Švédsko'') je česky nazýváno jako „[[Švédsko|Švédské království]]“, atd.<ref>[https://www.czso.cz/csu/czso/ciselnik_zemi_-czem- Číselník zemí (CZEM)]</ref>|group="pozn."}}, ale také název užívaný z&nbsp;československé strany v oficiálním styku - ''Spolková republika Německa'' (SRN)<ref>NETOPIL, Rostislav; BIČÍK, Ivan; BRINKE, Josef: ''Geografie Evropy: celostátní vysokoškolská učebnice pro studenty fakult přírodovědeckých a pedagogických studentů oboru učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů''. Praha : SPN, 1989.</ref> (nikoliv Spolková republika Německo, jak si přála německá strana). Výraz ''Bundesstaat'' se většinou překládá jako [[federace|federativní stát]]. Běžný byl také geografický název [[západní Německo]]. Tehdy „spojenecká“ [[Německá demokratická republika]] (NDR) byla z geografického hlediska, avšak jen neoficiálně, nazývána [[východní Německo]].
 
[[Slovenština]] dodnes používá název ''Německá spolková republika'' (zkratka ''NSR'') a pouze v oficiálním styku (mj. mezinárodní dohody, smlouvy a podobné dokumenty, týkající se Německa a Slovenska) používá na výslovnou žádost německé strany název ''Spolková republika Německo'' (zkratka ''SRN'').<ref>[http://www.skgeodesy.sk/files/slovensky/ugkk/geodezia-kartografia/standardizacia-geografickeho-nazvoslovia/nazvy-statov/nemecko.pdf Štandardizované názvy nezávislých štátov]</ref>
 
== Dějiny ==
{{Podrobně|Dějiny Německa}}
=== Prehistorie ===
[[Soubor:Nebra Scheibe.jpg|náhled|[[Disk z Nebry]] je okolo 3&nbsp;600&nbsp;let starý]]
Nález čelisti [[Mauer 1]] z roku 1907 ukazuje, že pravěcí lidé byli na území Německa přítomni už před 600 000 lety.<ref>{{Citace elektronické monografie|url=http://www.pnas.org/content/107/46/19726.full|titul=Radiometric dating of the type-site for Homo heidelbergensis at Mauer, Germany|titul=[[Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America|PNAS]]|datum vydání=27 August 2010|datum přístupu=27 August 2010}}</ref> Nejstarší dosud nalezené kompletní lovecké zbraně byly objeveny v uhelném dole v [[Schöningen]]u v roce 1995. Šlo o tři 380 000 let staré dřevěné oštěpy 6-7,5 stopy dlouhé.<ref>{{Citace elektronické monografie|url=http://archive.archaeology.org/9705/newsbriefs/spears.html|titul=World's Oldest Spears|titul=archive.archaeology.org|vydavatel= |datum vydání=3 May 1997|datum přístupu=27 August 2010}}</ref> V údolí [[Neandertal]] byla v roce 1856 objevena vůbec první [[Fosilie|fosílie]] lidského druhu, který byl pojmenován [[neandertálec]]. O těchto fosíliích nazvaných ''Neandrtal 1'' je dnes známo, že jsou 40 000 let staré. Důkazy o moderních lidech podobně starých byly nalezeny v jeskyních v pohoří [[Švábská Alba]] nedaleko [[Ulm]]u. Nalezeny byly také 42 000 let staré flétny, vyrobené z ptačích kostí a [[Mamut|mamutí]] slonoviny, které jsou nejstaršími nalezenými [[Hudební nástroj|hudebními nástroji]],<ref>{{Citace elektronické monografie|url=http://www.bbc.co.uk/news/science-environment-18196349|titul=Earliest music instruments found|vydavatel=BBC|datum vydání=25 May 2012|datum přístupu=25 May 2012}}</ref> dále 40 000 let stará soška lvího muže,<ref>{{Citace elektronické monografie|url=http://www.theartnewspaper.com/articles/Ice-Age-iLion-Mani-is-worlds-earliest-figurative-sculpture/28595|titul=Ice Age Lion Man is world's earliest figurative sculpture|titul=[[The Art Newspaper]]|datum vydání=31 January 2013|datum přístupu=31 January 2013}}</ref> a 35 000 let stará [[Venuše z Hohle Fels]], které jsou dosud nejstarším objeveným [[Sochařství|sochařským]] uměním.<ref>{{Citace elektronické monografie|url=http://donsmaps.com/hohlefelsvenus.html|titul=The Venus of Hohle Fels|titul=donsmaps.com|vydavatel= |datum vydání=14 May 2009|datum přístupu=14 May 2009}}</ref> [[Disk z Nebry]], nalezený poblíž [[Nebra (Unstrut)|Nebry]] v zemi [[Sasko-Anhaltsko]], byl světovým registrem programu [[Paměť světa]] ([[UNESCO]]) nazván "jedním z nejvýznamnějších archeologických nálezů 20. století."<ref>{{cite news| url=http://www.unesco.org/new/en/communication-and-information/flagship-project-activities/memory-of-the-world/register/full-list-of-registered-heritage/registered-heritage-page-6/nebra-sky-disc/ | title=Nebra Sky Disc / Unesco memory of the World| date=2013}}</ref>
 
=== Germánské kmeny a Franská říše ===
{{Podrobně|Germánie|Stěhování národů}}
[[Soubor:Invasions of the Roman Empire 1.png|náhled|270px|Migrace v Evropě mezi [[2. století|2.]] a [[5. století]]m]]
 
Historie [[Germáni|germánských kmenů]] [[etnogeneze|sahá]] do severské doby bronzové nebo předřímské doby železné. Z jižní [[Skandinávie]] a&nbsp;severního Německa od 1. století př. n. l. postupovali Germáni jižním, východním a západním směrem a přišli do kontaktu s [[Keltové|keltskými]] kmeny, jakožto i s [[íránské národy|íránskými]], [[Baltové|baltskými]] a [[Slované|slovanskými]] kmeny ve [[střední Evropa|střední]] a [[východní Evropa|východní Evropě]].<ref>{{cite book |first =Jill N. |last =Claster |title =Medieval Experience: 300–1400 |publisher =New York University Press |year =1982 |page =[https://archive.org/details/unset0000unse_g6n9/page/35 35] |isbn =0-8147-1381-5 |url =https://archive.org/details/unset0000unse_g6n9/page/35 }}</ref>
 
Pod vládou císaře [[Augustus|Augusta]] začalo [[Římské impérium]] napadat území [[Germánie]] (oblast rozprostírající se zhruba od [[Rýn]]a po [[Ural]]). Během &nbsp;[[Bitva v Teutoburském lese|bitvy v Teutoburském lese]] roku [[9]] n. l. byly tři [[Římská legie|římské legie]] vedené [[Publius Quinctilius Varus|Publiem Quinctiliem Varem]] zničeny spojenými germánskými vojsky, vedenými [[Cheruskové|cheruským]] vůdcem [[Arminius|Arminiem]]. Šlo o jednu z nejhorších porážek Římského impéria vůbec. Kromě občasných trestných výprav se Římané následně vzdali dalších pokusů o expanzi do Germánie a místo toho vytvořili na Rýnu a [[Dunaj|Dunaji]] trvalou hranici zvanou ''[[Limes Germanicus]]''. Kmeny na sever od ní byly na Římu nezávislé, oblasti na jih od hranice (moderní státy [[Bádensko-Württembersko]], jižní [[Bavorsko]], jižní [[Hesensko]], [[Sársko]] a [[Porýní]]) byli pod římským vlivem. Římané toto území rozdělili do dvou provincií: [[Germania Inferior]] (s hlavním městem nacházejícím se v ''Colonia Claudia Ara Agrippinensium'', dnešní [[Kolín nad Rýnem]]) a [[Germania Superior]] (s hlavním městem v ''Mogontiacum'', moderní [[Mohuč]]).
 
Ve [[3. století]] přišla do Evropy řada dalších germánských kmenů: [[Alamani]], [[Frankové]], [[Chattové]], [[Sasové]], [[Frísové]] a&nbsp;[[Durynkové]]. Kolem roku [[260]] začali Germáni nájezdy na římská území.<ref>{{cite book |series= The Cambridge Ancient History |title =The crisis of empire, A.D. 193–337 |volume =12 |page =442 |isbn=0-521-30199-8 |first =Alan K. |last =Bowman |first2 =Peter |last2 =Garnsey |first3 =Averil |last3 =Cameron |publisher =Cambridge University Press |year = 2005}}</ref> Po invazi [[Hunové|Hunů]] v&nbsp;roce [[375]] a&nbsp;s&nbsp;úpadkem Říma od roku [[395]] se germánské kmeny přesunuly dále na jihozápad. Frankové vytvořili nakonec mocnou [[Franská říše|Franskou říši]]. Centrum měla na území dnešní [[Francie]], ale ovládla i [[Sasko]] a [[Bavorsko]]. Východ dnešního Německa zůstal pod kontrolou Slovanů.<ref name="9-13">Fulbrook 1991, pp. 9–13.</ref>
 
=== Svatá říše římská ===
{{Podrobně|Svatá říše římská}}
[[Soubor:HRR 1648.png|náhled|vlevo|Mapa ''[[Svatá říše římská|Svaté říše římské]] národa německého'' v roce 1648]]
Dne 25. prosince 800 byl franský král [[Karel Veliký]] korunován na císaře a založil [[Karolinská říše|Karolínskou říši]], která byla [[Verdunská smlouva|v roce 843 rozdělena]].<ref name="f11">Fulbrook 1991, p. 11.</ref> Na německém území tak vznikla [[Východofranská říše]]. Její území se táhla od řeky [[Eider]] na severu ke [[Středozemní moře|Středozemnímu moři]] na jihu.<ref name="f11"/> Za vlády [[Liudolfovci|ottonských]] císařů (919–1024) bylo sjednoceno několik významných vévodství a německý král [[Ota I. Veliký]] byl v roce 962 korunován na císaře, čímž vznikla tzv. [[Svatá říše římská]]. V roce 996 se [[Řehoř V.]] stal prvním německým papežem. Jmenoval ho jeho bratranec [[Ota III.]], který byl krátce před tím korunován císařem Svaté říše římské.<ref>{{cite book|author=McBrien, Richard|title=Lives of the Popes: The Pontiffs from St. Peter to Benedict XVI|publisher=HarperCollins|year=2000|page=138}}</ref> Za vlády [[Sálská dynastie|sálské dynastie]] (1024–1125) Svatá říše římská pohltila severní Itálii a [[Burgundsko]], i když císaři ztratili kvůli [[Boj o investituru|boji o investituru]] moc.<ref>Pojmenování germánských národů na obecný pojem "Němci" ("Germáni") má podle historika Herwiga Wolframa své kořeny v této době. Tvrdí, že šlo obranný krok ze strany papežství označit je jako cizáky, částečně kvůli nejistotě papežství a také odůvodnit útoky na ně, viz {{cite book|author=Wolfram, Herwig|title='The Roman Empire and its Germanic Peoples|publisher=California University Press|year=1997|pages=11–13}}</ref>
[[Soubor:Lucas Cranach (I) workshop - Martin Luther (Uffizi).jpg|náhled|upright|[[Martin Luther]], který inicioval [[reformace|reformaci]]]]
 
Pod vládou [[Štaufové|Štaufů]] (1138–1254) posílila německá knížata svůj vliv dále na jih a na východ do oblastí obývaných Slovany, předcházejíc německému osídlení do těchto oblastí a dále na východ ''([[Ostsiedlung]])''. Severní německá města rostla a prosperovala jako členové [[Hanza|Hanzy]].<ref>Fulbrook 1991, pp. 13–24.</ref> Počínaje [[Velký hladomor 1315–1317|velkým hladomorem]] v roce 1315 a konče [[Černá smrt|černou smrtí]] v letech 1348–1350 se počet obyvatel Německa snížil.<ref>{{cite book |url =http://www.vlib.us/medieval/lectures/black_death.html |title =The Great Famine (1315–1317) and the Black Death (1346–1351) |first =Lynn Harry |last =Nelson |publisher =University of Kansas |accessdate =19 March 2011}}</ref> [[Zlatá bula Karla IV.|Zlatá bula]] z roku 1356 zajistila základní ústavu říše a kodifikovala volbu císaře sedmi [[kurfiřt]]y, kteří vládli některému z nejmocnějších knížectví a arcibiskupství.<ref>Fulbrook 1991, p. 27.</ref>
 
[[Martin Luther]] v roce 1517 ve Wittenbergu zveřejnil [[95 tezí]], ve kterých napadal římskokatolickou církev a zahájil [[reformace|protestantskou reformaci]]. Samostatná [[luteránství|luteránská církev]] se po roce 1530 v mnoha spolkových zemích stala oficiálním náboženstvím. Náboženský konflikt vedl k [[třicetiletá válka|třicetileté válce]] (1618–1648), která německé země zpustošila.<ref>{{cite journal|last=Philpott|first=Daniel|title=The Religious Roots of Modern International Relations|journal=World Politics|date=January 2000|volume=52|issue=2|pages=206–245|doi=10.1017/S0043887100002604}}</ref> Počet obyvatel německých zemí se snížil asi o 30 %.<ref>{{cite book |title =The savage wars of peace: England, Japan and the Malthusian trap |first =Alan |last =Macfarlane |publisher =Blackwell |year =1997 |page =[https://archive.org/details/savagewarsofpeac0000macf/page/51 51] |isbn =978-0-631-18117-0 |url =https://archive.org/details/savagewarsofpeac0000macf/page/51 }}</ref> [[Vestfálský mír]] (1648) mezi německými zeměmi náboženskou válku ukončil, ale říše byla ''de facto'' rozdělena do mnoha nezávislých knížectví. V 18. století se Svatá říše římská skládala z přibližně 1 800 takových území.<ref>{{cite book|author=Gagliardo, G|title=Reich and Nation, The Holy Roman Empire as Idea and Reality, 1763–1806|publisher=Indiana University Press|year=1980|pages=12–13}}</ref>
 
[[Pruské království]] byl největší německý stát, který existoval od roku [[1701]]. Pruské království čím dál více sílilo a tak ve [[Války o rakouské dědictví|slezských válkách]] v letech [[1740]]–[[1745]] dobylo od [[Habsburská monarchie|Habsburské monarchie]] část [[Země Koruny české]] - [[Pruské Slezsko|většinu Slezska]] i s [[Kladsko (území)|Kladskem]].
 
V roce 1806 byla Svatá říše dobyta v důsledku [[Napoleonské války|napoleonských válek]].<ref>Fulbrook 1991, p. 97.</ref>
 
=== Německý spolek a císařství ===
{{Podrobně|Německý spolek|Německé císařství|Pangermanismus}}
[[Soubor:Maerz1848 berlin.jpg|náhled|Původní [[Německá vlajka|černo-červeno-zlatá vlajka]]: [[Revoluce roku 1848 v Německu|Březnová revoluce v Berlíně]] (19. března 1848)]]
[[Soubor:Wernerprokla.jpg|náhled|Založení německého císařství ve Versailles 1871. [[Otto von Bismarck]] uprostřed v bílé uniformě.]]
Po pádu [[Napoleon Bonaparte|Napoleona]] byl v roce 1814 svolán [[Vídeňský kongres]] a byl založen [[německý spolek]] ("Deutscher Bund") - volná liga 39 svrchovaných německých států. Nesouhlas s restaurátorskou politikou částečně vedl k vzestupu liberálních hnutí, který následovaly nové represe ze strany rakouského státníka [[Klemens Wenzel von Metternich|knížete Metternicha]]. Celní unie ''[[Zollverein]]'' podporovala hospodářskou jednotu v německých státech.<ref>{{cite journal |last=Henderson |first=W. O. |title=The Zollverein |journal=History |date=January 1934 |volume=19 |issue=73 |pages=1–19 |doi=10.1111/j.1468-229X.1934.tb01791.x}}</ref>
 
[[nacionalismus|Národní]] a liberální ideály [[francouzská revoluce|francouzské revoluce]] získaly rostoucí podporu mezi mnoha, zejména mladými, Němci. [[Festival Hambach]] byl v květnu 1832 hlavní událostí v podpoře [[sjednocení Německa]], svobody a demokracie. Ve světle [[Revoluce v roce 1848|revolucí v Evropě]], které pomohly založit francouzskou republiku, začali intelektuálové i prostí občané revoluci v německých zemích. Králi [[Fridrich Vilém IV.|Fridrichu Vilémovi IV.]] byl nabídnut titul císaře, ale se ztrátou moci; korunu a navrhované stanovy odmítl, což pro hnutí vedlo k dočasnému zádrhelu.
 
[[Soubor:Deutsches Reich 1871-1918.png|vlevo|náhled|[[Německé císařství]] (1871–1918) s dominantním [[Pruské království|Pruskem]] (modře)]]
Král [[Vilém I. Pruský|Vilém]] v roce 1862 jmenoval [[Otto von Bismarck]]a novým pruským ministerským předsedou. Ten úspěšně vedl [[Dánsko-německá válka|druhou šlesvickou válku]] v roce 1864 a pruské vítězství v [[prusko-rakouská válka|prusko-rakouské válce]] v roce 1866 mu umožnilo vytvořit [[severoněmecký spolek]] ("Norddeutscher Bund") a [[rakouské císařství|Rakousko]] z jeho záležitosti vyloučit. Po francouzské prohře v [[Prusko-francouzská válka|Prusko-francouzské válce]] bylo v roce 1871 ve [[Versailles (zámek)|Versailles]] vyhlášeno [[německé císařství]], sdružující všechny rozptýlené části Německa s výjimkou Rakouska. Prusko bylo dominující složkou nového státu; pruský král z rodu [[Hohenzollernové|Hohenzollernů]] vládl současně jako císař a hlavní městem se stal Berlín.
 
V období ''[[Gründerzeit]]'' po [[sjednocení Německa]] zaručila Bismarckova zahraniční politika (Bismarck se za císaře Viléma stal [[Německý kancléř|německým kancléřem]]) Německu postavení jako velikému národu, diplomatickou cestou izolovala [[Třetí Francouzská republika|Francii]] a vyhýbala se válce. V důsledku [[Berlínská konference|berlínské konference]] v roce 1884 Německo nárokovalo několik [[německé kolonie|kolonií]] včetně [[Německá východní Afrika|východní Afriky]], [[Německá jihozápadní Afrika|jihozápadní Afriky]], [[Togoland|Toga]] a [[Kamerun]]u.<ref>{{cite book |title=100 maps |year=2005 |publisher=Sterling Publishing |isbn=978-1-4027-2885-3 |editor=Black, John |page=202}}</ref>
 
Pod taktovkou [[Vilém II. Pruský|Viléma II.]] se Německo, stejně jako ostatní evropské mocnosti, ubralo novoimperialistickým směrem, což vedlo k třenicím se sousedními zeměmi. Většina aliancí, ve kterých bylo Německo dříve členem, nebyla obnovena a nové aliance ho nikam "nepustily".<ref>Fulbrook 1991, pp. 135, 149.</ref>
 
[[Atentát na Františka Ferdinanda d'Este]] 28. června 1914 spustil [[první světová válka|první světovou válku]]. Německo jako součást [[centrální mocnosti|ústředních mocností]] utrpělo od [[Trojdohoda|států Dohody]] porážku. Přibližně dva miliony německých vojáků za první světové války padlo.<ref>{{cite news |url = http://www.spiegel.de/international/germany/0,1518,530319,00.html |title = Last German World War I Veteran Believed to Have Died / Spiegel Online |date =22 January 2008 |first =David |last =Crossland |accessdate=25 March 2011}}</ref>
 
[[Listopadová revoluce (Německo)|Německá revoluce]] vypukla v listopadu 1918 a císař Vilém II. se všemi vládnoucími knížaty [[abdikace|abdikoval]]. Příměří 11. listopadu válku ukončilo a Německo v červnu 1919 podepsalo [[Versailleská smlouva|versailleskou smlouvu]]. Německo přišlo o všechny své kolonie, a muselo vrátit Francii [[Alsasko]] a [[Lotrinsko]].<ref name="pacner119">{{Citace monografie
| příjmení = Pacner
| jméno = Karel
| odkaz na autora = Karel Pacner
| titul = Osudové okamžiky Československa
| vydavatel = Nakladatelství BRÁNA
| místo = Praha
| rok = 2012
| počet stran = 720
| strany = 119
| isbn = 978-80-7243-597-5
}}</ref> Němci smlouvu vnímali jako ponižující a nespravedlivou, čímž měla později, podle mnoha historiků, vliv na Hitlerův vzestup.<ref>
{{Cite book | first1=Manfred F.| last1=Boemeke | first2= Gerald D.| last2= Feldman | author2-link= Gerald Feldman | first3= Elisabeth | last3= Glaser |series=Publications of the German Historical Institute |chapter=Introduction |pages=1–20 |title=Versailles: A Reassessment after 75 Years |publisher=Cambridge University Press|year=1998 |isbn=978-0-521-62132-8}}</ref><ref>
{{Cite book |editor1-first=Manfred F.|editor1-last=Boemeke |editor1-link= |editor2-first= Gerald D.|editor2-last= Feldman |editor2-link= Gerald Feldman |editor3-first= Elisabeth |editor3-last= Glaser |editor3-link= |series=Publications of the German Historical Institute |first1=Fritz|last1=Klein|author-link1 =Fritz Klein (historian)|chapter=Between Compiègne and Versailles: The Germans on the Way from a Misunderstood Defeat to an Unwanted Peace |pages=203–220 |title=Versailles: A Reassessment after 75 Years |publisher=Cambridge University Press|year=1998 |isbn=978-0-521-62132-8}}</ref><ref>
{{Cite book |editor1-first=Manfred F.|editor1-last=Boemeke |editor1-link= |editor2-first= Gerald D.|editor2-last= Feldman |editor2-link= Gerald Feldman |editor3-first= Elisabeth |editor3-last= Glaser |editor3-link= |series=Publications of the German Historical Institute |first1=William R.|last1=Keylor |chapter=Versailles and International Diplomacy |pages=469–505 |title=Versailles: A Reassessment after 75 Years |publisher=Cambridge University Press|year=1998 |isbn=978-0-521-62132-8}}</ref>
 
=== Výmarská republika a Nacistické Německo ===
{{Viz též|Výmarská republika|Nacistické Německo|Zločiny Německa za druhé světové války}}
[[Soubor:Karte des Deutschen Reiches, Weimarer Republik-Drittes Reich 1919–1937.svg|náhled|[[Německá říše]] a její státy v období [[Výmarská republika|Výmarské republiky]] (rok 1937). Modře je vyznačen Svobodný stát [[Prusko]].]]
Řádek 763 ⟶ 627:
Podle oficiálních údajů ke dni 31. prosince 2015 mělo Německo 82&nbsp;175&nbsp;684 obyvatel,<ref name="Bund und Länder"/> což je činí nejlidnatější zemí Evropské unie, po Rusku druhou nejlidnatější v Evropě a [[Seznam států světa podle počtu obyvatel|18.&nbsp;nejlidnatější na světě]].<ref>{{Citace elektronické monografie|url=https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/rankorder/2119rank.html?countryName=Lebanon&countryCode=le&regionCode=me&rank=126 |titul=Country Comparison :: Population |vydavatel=CIA |datum přístupu=26 June 2011}}</ref> [[Seznam států světa podle hustoty zalidnění|Hustota zalidnění]] je 225 obyvatel na čtverční kilometr. Celková [[Seznam států světa podle průměru délky života|průměrná délka života]] je 80,19 let (77,93 let pro muže a 82,58 let pro ženy). Podle odhadů z roku 2011 činila plodnost 1,41 dítěte na ženu či 8,33 narození na 1000 obyvatel, což je jedna z nejnižších na světě. Od 70. let v Německu [[úmrtnost]] překonává [[porodnost]].<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Demographic Transition Model | vydavatel=Barcelona Field Studies Centre | datum vydání = 27 September 2009 | url = http://geographyfieldwork.com/DemographicTransition.htm | datum přístupu =28 March 2011}}</ref> Nicméně od roku 2010 je Německo svědkem zvýšené porodnosti a míry migrace,<ref>{{Citace elektronické monografie|url=http://www.thelocal.de/society/20101229-32091.html#.UXUZKEpTv3N|titul=The Local|datum přístupu=28 September 2014|url archivu=https://web.archive.org/web/20130925054451/http://www.thelocal.de/society/20101229-32091.html#.UXUZKEpTv3N|datum archivace=2013-09-25|nedostupné=ano}}</ref> částečně za to může nárůst počtu dobře vzdělaných migrantů.<ref>{{Citace elektronické monografie|url=http://www.spiegel.de/international/germany/elite-young-immigrants-could-provide-future-stability-for-german-economy-a-885647.html|titul=The New Guest Workers: A German Dream for Crisis Refugees|datum vydání=28 February 2013|titul=Spiegel Online|datum přístupu=28 September 2014}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie|url=http://www.dw.de/more-skilled-immigrants-find-work-in-germany/a-16696339|titul=More skilled immigrants find work in Germany|titul=Deutsche Welle|datum přístupu=28 September 2014}}</ref> Většina imigrantů přicházela z jižní a východní Evropy a usazuje se v městských oblastech.<ref>{{Citace elektronické monografie|url=http://www.dw.de/german-population-rises-thanks-to-immigration/a-16525083|titul=German population rises thanks to immigration|titul=Deutsche Welle|datum přístupu=28 September 2014}}</ref>
 
Německo má chronicky jednu z&nbsp;nejnižších porodností na světě, což patří mezi jeho vůbec nejvážnější problémy a stává se velkou hrozbou pro budoucnost státu. Od roku 1972 počet zemřelých neustále překračuje počet narozených. V roce 2006 měla německá rodina 1,37 dítěte na ženu. V roce 2007 poprvé po deseti letech porodnost stoupla a narodilo se 684&nbsp;862 dětí (1,38 dítěte na ženu). V následujících letech ale dále klesala až k 665&nbsp;126 živě narozeným dětem roku 2009 (1,36 dítěte na matku).<ref>http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&plugin=1&language=en&pcode=tps00111</ref><ref>http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=tsdde220&plugin=1</ref> Dalším drobným výkyvem se dostala k hodnotě 1,39 dítěte na matku, což je tedy 677&nbsp;947 živě narozených dětí v roce 2010. Ovšem v následujícím roce opět spíše klesala. Tento vývoj má za následek rychlé stárnutí a úbytek obyvatelstva. Od začátku roku 2003, kdy Německo dosáhlo počtu 82 536 680 obyvatel, ubylo do 1. ledna roku 2011 i přes výrazný příliv imigrantů více než 785 000 obyvatel.<ref name="rfr1" >http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&language=en&pcode=tps00001&tableSelection=1&footnotes=yes&labeling=labels&plugin=1</ref> K 31. prosinci 2007 žilo na území Německa 82&nbsp;217&nbsp;800 obyvatel na ploše 357&nbsp;104 čtverečních kilometrů. Německo patří mezi země s vysokou hustotou zalidnění, což je důsledkem především odsunu a emigrace [[Etničtí Němci|etnických Němců]] ze zemí střední a východní Evropy po druhé světové válce. Asi 75 milionů obyvatel Německa (tj. 91 %) má německé [[Občanství|státní občanství]]. Z těchto má 7,9 miliónu migrační minulost. Mezi nimi je 4,3 miliónů občanů ze zemí bývalého [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] (51 procent) a Polska (34 %), kteří mají německý původ a přistěhovali se do Německa. Hovorově se jim říká ruští Němci. Dále to jsou v Německu dlouhodobě žijící cizinci a jejich rodinní příslušníci, včetně jejich dětí narozených v Německu, kteří si požádali o německé občanství.
 
=== Imigrace ===
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Německo“