Železniční trať Opava–Fulnek: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
zjednodušení dvou vět s nevhodnou spojkou „kde“ do jedné, i aby byla z textu lépe pochopitelná příčinná souvislost značka: editace z Vizuálního editoru |
přepracování úvodního odstavce; osud celého zamýšleného železničního spojení (na základě informací ze souvisejících článků) značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Propustek nedokončené železnice (sever), Děrné, Fulnek, okres Nový Jičín.jpg|náhled|[[Propustek]] na nedokončené železniční trati Opava–Fulnek]]
Nedostavěná '''železniční trať Opava–Fulnek''', procházející [[Vítkovská vrchovina|Vítkovskou vrchovinou]], se měla stát součástí železničního spojení [[Rakouské Slezsko|slezské]] [[Opava|Opavy]] s [[Trenčín|Trenčínem]] v [[Horní Uhry|Horních Uhrách]], budovaného společností [[Moravsko-slezská ústřední dráha|Moravsko-slezské ústřední dráhy]]. V důsledku [[Krach na vídeňské burze|krachu na vídeňské burze]] však nebyla rozestavěná trať v úseku mezi [[Hradec nad Moravicí|Hradcem nad Moravicí]] a [[Fulnek|Fulnekem]] nikdy dokončena a zachovaly se z ní pouze některé objekty (především zářezy, náspy, propustky a započatý tunel).
== Historie ==
Město Opava bylo po staletí důležitou dopravní křižovatkou, po roce 1742 se stalo hlavním městem [[rakouského Slezska]] a
Nedostavěnou trať lze chápat jako historicky zajímavý pomník velkolepému podnikatelskému záměru typickému v [[Habsburská monarchie|rakouské monarchii]] pro období tzv. „podnikatelské horečky“ v letech 1866 až 1873, kdy vidina podnikatelů byla klamná a sami investoři nedokázali reálně zhodnotit podmínky výstavby, což nakonec vedlo k předlužení bank, [[Krach na vídeňské burze|krachu na vídeňské burze]] a bankrotu mnoha společností, včetně Moravskoslezské centrální dráhy.<ref>{{Citace elektronické monografie
Řádek 21:
| datum přístupu = 2021-05-27
}}</ref>
=== Osud spojení Slezska s Uhrami ===
Původní plán železničního spojení Slezska s Uhrami byl po přerušení stavby opuštěn, byť až na výjimku v oblasti [[Vítkovská vrchovina|Vítkovské vrchoviny]] byly v pozdějších desetiletích postaveny železnice prakticky po celé délce zamýšlené trati. [[Vlárský průsmyk]] byl nakonec už roku 1888 překonán [[Vlárská dráha|Vlárskou dráhou]] (součástí tzv. [[Českomoravská transverzální dráha|Českomoravské transverzální dráhy]]), která propojila [[Trenčín]] (resp. [[Trenčianska Teplá|Trenčianskou Teplou]]) se [[Staré Město u Uherského Hradiště (nádraží)|Starým Městem u Uherského Hradiště]] a umožnila tak žádané přímé dopravní spojení Uher s Moravou (a prostřednictvím odbočky Severní dráhy i s Opavou) v této trase.
Provoz na plánovaném [[Železniční trať Suchdol nad Odrou – Fulnek|železničním spojení]] Fulneka se [[Severní dráha císaře Ferdinanda|Severní dráhou císaře Ferdinanda]] byl zahájen v roce 1891 a [[Železniční trať Opava východ – Hradec nad Moravicí|úsek z Opavy do Hradce nad Moravicí]] byl realizován v letech 1903–1905.
[[Nový Jičín]], kudy měla původní trasa železnice do Uher dále vést, byl [[Železniční trať Suchdol nad Odrou – Nový Jičín město|napojen na Severní dráhu]] roku 1880 a v letech 1888–89 byl [[Železniční trať Hostašovice – Nový Jičín horní nádraží|přes Hostašovice]] a tzv. [[Železniční trať Ostrava – Valašské Meziříčí|Moravsko-slezskou dráhu měst]] spojen s [[Valašské Meziříčí|Valašským Meziříčím]], byť v samotném Novém Jičíně zůstala dvě navzájem nepropojená nádraží. Pokračování dráhy dále do [[Vsetín|Vsetína]] existovalo již od roku 1885, avšak spojení Vsetína [[Železniční trať Horní Lideč – Bylnice|přes Horní Lideč do Bylnice]], kde se napojovalo na Vlárskou dráhu, bylo dobudováno až v roce 1928.
== Galerie ==
Řádek 34 ⟶ 41:
=== Související články ===
* [[Moravsko-slezská ústřední dráha]]
* [[Propustek nedokončené železnice Děrné sever]]
* [[Propustek nedokončené železnice Děrné jih]]
| |||