Wikipedista:NoJin/Pískoviště 2: Porovnání verzí

Přidáno 180 bajtů ,  před 3 měsíci
bez shrnutí editace
 
== Dílo ==
Během studia na střední škole Tomáš Kubík maloval v plenéru a tíhl k impresionistické malbě. V prvním ročníku na Akademii se věnoval převážně malbě zátiší a už v první sérii obrazů, kterou začínal původně v postimpresionistickém stylu podle Cézanna, přešel s tím, jak se aranžovaná jablka postupně kazila, k realistické malbě [[trompe l'oeil]]. Nakonec vznikla na toto téma série pěti zátiší s jablky a kompoty na kostkované vlněné dece s názvem ''Studie rozkladu'' (1997).<ref>TomášJosef KubíkZáruba, 2021, s. 11</ref> Jeho veristická zátiší zobrazují většinou zcela obyčejné objekty, jako suchou aloe v květináči nebo svazky cibule, zcela v souladu s estetikou prosazovanou prof. [[Zdeněk Beran|Beranem]].
 
Výraznou inspirací pro vlastní tvorbu byly zahraniční cesty a bezprostřední dojmy z maleb [[Rembrandt]]a, [[Caravaggio|Carravaggia]] nebo [[Michelangelo Buonarroti|Michelangela]] i Belvederské torzo.<ref>[https://www.museivaticani.va/content/museivaticani/en/collezioni/musei/museo-pio-clementino/sala-delle-muse/torso-del-belvedere.html Musei Vaticani: The Belvedere Torso, 1st century B.C.]</ref> Mramorové řecké torzo z 1. stol. před začátkem letopočtu svou dokonalostí ovlivnilo celé generace umělců počínaje italskou renesancí.
 
K malbě portrétu přešel Kubík rozsáhlou sérií portrétních studií svých výrazů v zrcadle, které nakonec převedl do "skupinového autoportrétu" ''Klon'' (1998-1999), v němž několikrát opakuje autoportrét v jakési hluchoněmé vřavě, studující vlastní tvář ve složitém světelném režimu. Uplatnil zde Rembrandtovu psychologizaci postav, Carravaggiův šerosvit<ref>Jan Stoss, Studenti vystavují v galerii U prstenu, Lidové noviny, červenec 1998</ref> a smysl pro detail i napodobení lidových typů charakteristické pro holandské malby. Pro Kubíkovu figurální malbu je typický kontrast mezi novobarokní teatrálností a psychologickou nejistotou, či ironizujícím sebezpytem postav reagujících na vnější svět.<ref>TomášJosef KubíkZáruba, 2021, s. 13</ref> Autoportrét pak znovu využil v sérii přípravných skic pro portrét vojáka v tankistické přilbě (''Autoportrét v helmě'', 1997-1998), ve ''Velkém autoportrétu v ateliéru'' (1997), portrétní studii dle Vermeera (''Vermeerova slina'', 1997-1998) nebo v expresivní kompozici ''Autoportrét s figurínou'' (2001).
 
V té době začal pro studium šerosvitu používat box s umělým osvětlením po vzoru Tintoretta a namaloval sérii aktů podle živého modelu a volný cyklus figurálních kompozic na téma lidských vztahů (2000-2001). První z dvojice rozměrných obrazů ''Scény z manželského života'' (2004) zakoupila [[Národní galerie Praha|Národní galerie v Praze]], druhou kompozici na podobné téma nazvanou ''Máří Magdaléna'', vytvořil roku 2019 a byla vystavena na velkém přehledu evropské figurativní malby Figurativas v MEAM Museum v Barceloně.<ref>[https://www.novinky.cz/kultura/clanek/ze-zavrenych-galerii-vystava-michelangelo-v-lockdownu-prodlouzena-40357964 Ze zavřených galerií: Výstava Michelangelo v Lockdownu prodloužena, rea, Novinky.cz, 23.4.2021]</ref> Kubík se s oblibou věnuje mnohafigurálním kompozicím, kde může využít své technické schopnosti i individuální charakterizaci postav, které předtím studuje v přípravných skicách v ateliéru (''Večeře podlev Jordaensově stylu'' Jordaense, 1998-1999, ''Čtyři mužimudrcové'', 1999).
 
V cyklu Smrt a dívka (2018) využil jako model bílý sádrový odlitek tváře který umožňuje studovat jemné nuance reliéfu při různém nasvícení. Jde o tradiční akademickou disciplínu, která seznamovala žáky s antickým dědictvím a grisaillovou technikou kresby. Model přitom sám o sobě vyvolává napětí mezi neosobní sádrou a emocionálně vypjatým, romantickým tématem.<ref>Tomáš Kubík, 2021, s. 19</ref>
* 1997 Panoráma manýrismu, Galerie U prstenu, Praha
* 1997/1998 Poslední obraz / The last Picture, Galerie Rudolfinum, Praha
* 2000/2001 Současná minulost. Česká postmoderní moderna 1960-2000, Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou, Oblastní galerie Vysočiny, Jihlava<ref>Postmoderna v dílech českých výtvarníků, MF DNES, 15.2.2001</ref>
* 2003 Akademie výtvarných umění: Intermediální škola profesora Milana Knížáka, Wortnerův dům Alšovy jihočeské galerie, České Budějovice
* 2003 Nejmladší / The youngest: Přehlídka výtvarného umění nejmladší generace z let 1995 - 2003 (Exhibition of the youngest Generation Art from 1995 - 2003), Veletržní palác, Praha