Evoluce člověka: Porovnání verzí

Poslední společný předek neandertálců a moderních lidí žil před 700 000 lety a k definitivnímu rozštěpení obou druhů došlo zhruba před 370 000 lety. Protoneandrtálci (před 150 000–120 000 lety) a klasičtí neandrtálci (před 100 000–40 000 lety) měli robustní kostru a byli 160 cm vysocí. První zbytky byly objeveny v r.roce [[1856]] ve Feldhofské jeskyni v [[Neandertal|Neanderově údolí]] řeky [[Düssel]], východně od [[Düsseldorf]]u v [[Německo|Německu]]; nejvýznamnějšími nalezišti v [[Česko|České republice]] a na [[Slovensko|Slovensku]] jsou [[Gánovce]] u [[Poprad]]u, [[Šipka (jeskyně)|Šipka]] u [[Štramberk]]a a [[Moravský kras]]. První nálezy byly původně popsány jako Homo neanderthalensis King, [[1864]].

Jde o vyhynulou či asimilovanou vývojovou větev. Vědci dodnes nedokázali přesněji určit důvod vymizení této větve. Člověk neandrtálský žil v období před 250–30 tisíci lety, je označován také jako ''Homo sapiens neanderthalensis''. Vedou se spory, zda tvoří „neandrtálec“ samostatný druh, nebo jestli se jedná o poddruh [[Člověk rozumný|Homo sapiens]]. Genetické analýzy prokázaly, že docházelo ke křížení mezi zástupci moderního člověka a neandertálci. V genomu jedinců neafrických populací člověka jsou obsažena cca 2 procenta neandertálských genů, v celkovém genofondu lidstva bylo zjištěno zatím asi 20 procent neandertálského genomu přičemž další výzkum naznačuje, že by ho mohlo být až 40%. To však nemusí znamenat žádné rozsáhlejší křížení, dle vyjádření vědců stačí k takovému zastoupení genů pouhých 300 jednotlivých aktů vedoucích k životaschpnémuživotaschopnému potomstvu.<ref>{{Citace periodika