Wikipedie

Wikipedistka:Jitka Radimska/Pískoviště 2: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m příprava pískoviště2
doplnění informací
Řádek 4:
 
 
Zpěvácký spolek Puchmír byl původně mužský, později smíšený pěvecký sbor, který působil v Týně nad Vltavou od roku 1861. Měl zázemí v místní obecné škole, postavené roku 1859 na Malém náměstí, dnes Vinařickém, čp. 359.
měl mimořádný význam pro vývoj hudebního života a
 
hudební pedagogiku v Týně nad Vltavou. Odchoval několik generací zpěváků. (Pro
 
vysvětlení a upřesnění uvádím, že následný soupis historie spolku pochází ze stati,
 
kterou jsem publikovala r. 2013 v periodiku Vltavín. Pro přehlednost nepíši celý text
 
kurzivou a odkaz na pramen je uveden až v závěru celé kapitoly.)
 
Počátky spolku sahají do května roku 1861.
Spolek nesl název jednoho z nejslavnějších rodáků města, básníka Antonína
 
Jaroslava Puchmajera (1769–1820), jehož příjmení bylo přepisováno Buchmaier, Puchmayer nebo
 
Puchmír. Pěvecký spolek shodného jména existoval také v dalším místě, kde
 
Puchmajer dlouhodobě působil – v Radnicích u Rokycan (stejné jméno měl také
 
radnický čtenářský spolek).
 
Cvičívalo se ve škole a spolek měl vždy největší oporu ve sboru učitelském, jemuž také nejvíce záleželo na rozkvětu
 
spolku. Učitelé byli většinou funkcionáři a sbormistry spolku…
 
Karel Alois Vinařický se zasloužil o vznik nové školní budovy v Týně nad
 
Vltavou. Stavba byla provedena ve velmi krátkém časovém horizontu, od března 1859
 
do října 1859. Dokončenou budovu posvětil českobudějovický biskup Jan Valerian
 
Jirsík. Kronika obecné školy zaznamenala tuto událost: „R. 1859. Opět velepamátný to
 
rok pro naše město vůbec a školu zvlášť. Dokončena zde totiž stavba nové, námi nyní
 
obývané pěkné budovy školní, tento pomník onoho vzorného kněze, vzácného přítele,
 
takřka otce mládeže a učitelstva, té naší v oboru vychovatelském chlouby, Kar. Al.
 
Vinařického…“98
 
Bližší informace o Vinařického často nesnadném úsilí v souvislosti s
 
osvětou vltavotýnského školství nalézáme v publikaci Dagmar Blümlové Sto tváří
 
z jihočeské kulturní historie: „Psal učebnice, pozorně sledoval vyučování, zasazoval se
 
o lepší postavení učitelů. Podařilo se mu zřídit hlavní farní školu, ačkoliv tím popudil
 
neuvědomělé obyvatelstvo domácí a hlavně přiškolené obce. Nová škola se jim zřejmě
 
jevila jako zbytečný přepych a finanční zátěž. Sympatie místních občanů si získal
 
především v roce 1850, kdy na Týnsku řádila cholera, dva kaplani onemocněli, jeden
 
dokonce zemřel, a Vinařický sám ošetřoval nemocné.“99
 
Škola a přilehlé náměstí dnes nesou jméno Karla Aloise Vinařického, nad
 
vchodem do budovy je od r. 1871 umístěna Vinařickému pamětní deska. /Příloha XII./
 
Od r. 1864 se v této nové škole vyučovalo v 6 třídách (oddělené třídy chlapecké a
 
dívčí). R. 1868 byla škola povýšena na farní hlavní školu.
 
 
 
 
 
Hlahol pražský
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedistka:Jitka_Radimska/Pískoviště_2“