Brdská vrchovina: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
- == Reference == <references /> - žádné tu bohužel nejsou
m přímý odkaz na Hradec (Hřebeny)
Řádek 27:
{{upravit část|Je potřeba se držet a důraz klást na geomorfologické členění.}}
Brdská vrchovina se dělí na nižší jednotky:
* '''[[Hřebeny]]''' (severozápadně od [[průlomové údolí|průlomového údolí]] [[Litavka|Litavky]], mezi [[Jince|Jinci]] a městem [[Praha|Prahou]], na jehož území z jihu zasahují. Nejvyšší vrchol [[Písek (Brdská vrchovina)|Písek]] (691 m) je východně od [[Jince|Jinců]], [[Plešivec (Brdská vrchovina)|Plešivec]] (654 m) je nad [[Rejkovice (Jince)|Rejkovicemi]] severovýchodně od [[Jince|Jinců]], významnou křižovatkou turistických tras jsou [[Křižatky (Brdy)|Křižatky]] (503 m), směrem k Praze pak následují vrcholy [[Kuchyňka (Brdy)|Kuchyňka]] (636 m), [[Studený vrch (Hřebeny)|Studený vrch]] (660 m) s rozhlednou, [[Hradec (BrdyHřebeny)|Hradec]] (628 m), u [[Dobříš]]e mimo hlavní hřeben Kazatelna (531 m), opět významnou turistickou křižovatkou je [[Stožec (Brdy)|Stožec]] (605 m), u [[Kytín]]a [[Vrážky]] (577 m), u [[Mníšek pod Brdy|Mníšku pod Brdy]] [[Skalka (Mníšek pod Brdy)|Skalka]] (553 m) s poutním kostelíkem, [[vysílač Cukrák|vysílačem Cukrák]] je známá [[Kopanina (Brdská vrchovina)|Kopanina]] (411 m) v těsné blízkosti Prahy.
: Tomuto vymezení však neodpovídá oficiální geomorfologické členění, podle něhož jihozápadní hranici Hřebenů tvoří tok horní [[Chumava|Chumavy]], a dále hranice prochází sedlem mezi [[Kuchyňka (Brdy)|Kuchyňkou]] a [[Studený vrch (Hřebeny)|Studeným vrchem]] (660 m) do mokřin pod vrchem [[Velký Ždírec]]. To znamená, že právě zde uváděný nejvyšší vrch - [[Písek (Brdská vrchovina)|Písek]] (691 m), ale i další hory, jako [[Plešivec (Brdská vrchovina)|Plešivec]] (654 m) a [[Kuchyňka (Brdy)|Kuchyňka]] (635 m) už náleží do vlastních [[Brdy|Brd]], do okrsku [[Třemošenská vrchovina]]. Geomorfologicky se [[Hřebeny]] dělí na okrsky [[Studenská vrchovina|Studenskou vrchovinu]] a [[Kopaninská vrchovina|Kopaninskou vrchovinu]]. Nejvyšším bodem Hřebenů podle tohoto geomorfologického členění je tak [[Studený vrch (Hřebeny)|Studený vrch]] (660 m).
* '''[[Brdy]]''' – tedy vlastní Brdy v užším slova smyslu. Jde o část pohoří od údolí [[Chumava|Chumavy]] přes sedlo mezi [[Kuchyňka (Brdy)|Kuchyňkou]] a [[Studený vrch (Hřebeny)|Studeným vrchem]] (660 m) - již na [[Hřebeny|Hřebenech]], na jihozápad přes údolí [[Litavka|Litavky]] a posléze na jih a jihovýchod až přibližně po městečko [[Bělčice]]. Brdy se oficiálně dělí na tři okrsky - [[Třemošenská vrchovina|Třemošenskou vrchovinu]], [[Třemšínská vrchovina|Třemšínskou vrchovinu]] a [[Strašická vrchovina|Strašickou vrchovinu]]. Vžilo se též místní dělení Brd, přestože je doposud jen pomocné a neoficiální: