Smaragdová vosa se vyznačuje zvláštním způsobem péče o potomstvo. Dospělý jedinec se sice živí převážně sladkou mízou a nektarem, ale pro své larvy připravuje potravu v podobě živého [[Švábi|švába]]. Když samice narazí na švába (nejlépe druhy ''[[Periplaneta americana]]'', ''[[Periplaneta australasiae]]'' a ''[[Nauphoeta rhombifolia]]''), tak mu prvním bodnutím žihadla dočasně ochromí pohyblivost předních nohou a pak druhým bodnutím vstříkne jed do nervového centra. Pohybový aparát švába se sice zakrátko vzpamatuje, ale to už je „poslušnoujeho loutkou“chování vovlivněno kusadlechsměsí vosychemických látek. Šváb krátce po druhém žihadle začne provádět rozsáhlou očistu svého těla a pak vyčkává. Vosa nejprvese mezitím drží poblíž, následně ukousne švábovi část tykadla, pravděpodobně proto, aby ochutnáním [[Krvomíza|krvomízy]] zjistila, zda vstříkla do hostitele přiměřené množství jedu. NásledněPoté oběť, která je podstatně větší než ona, chytne za tykadlo a odvede do připraveného zemního hnízda. Šváb se vůbec nebrání, neboť jed mu zásadním způsobem utlumí pud sebezáchovy a dovolí mu hýbat se jen pod kontrolou.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Banks|jméno=Christopher N.|příjmení2=Adams|jméno2=Michael E.|titul=Biogenic amines in the nervous system of the cockroach, Periplaneta americana following envenomation by the jewel wasp, Ampulex compressa|periodikum=Toxicon|datum=2012-02-01|ročník=59|číslo=2|strany=320–328|doi=10.1016/j.toxicon.2011.10.011|url=http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0041010111003291|datum přístupu=2016-03-08}}</ref> Vosa v hnízdě na švába (na stehno nohy druhého páru končetin) naklade [[vajíčko]] a pak zvenku zatarasí vchod, kvůli ochraně před jinými [[predátor]]y a parazity. Larva se vylíhne po 3 dnech a následných asi 4–5 dní se živí tím, že saje švábovu [[Hemolymfa|hemolymfu]]. Oběť sice žije, ale nejeví absolutně snahu utéct. Poté se larva prokouše dovnitř švába, kde dalších zhruba 8 dní požírá vnitřní orgány oběti. Dává pozor, aby dýchací a nervové centrum poškodila co nejpozději, a tím udržela kořist naživu nejdelší možnou dobu. Nakonec se v již mrtvém švábovi [[Kukla|zakuklí]] a po několika dnech se vylíhne dospělá vosa.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=Otčenášková|jméno=Martina|titul=Švábí zombie|url=http://www.rozhlas.cz/leonardo/zpravy/_zprava/402782|vydavatel=www.rozhlas.cz|datum vydání=2007-11-30|datum přístupu=2016-03-08}}</ref> Celý proces od nakladení vajíčka až po vylíhnutí dospělé vosy trvá přibližně měsíc. Larva má v zásobě ještě jednu pozoruhodnou schopnost, jež z její oběti dělá bezpečný pokrm. Ve střevech švábů se nachází bakterie ''[[Serratia marcescens]],'' která může zničit larví buňky a následně ji usmrtit. Larva vosy si však vyvinula zvláštní protilátky na bázi antibiotik, které vypouští z úst. Ty švába sterilizují a činí z něj bezpečnou potravu.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=Wilcox|jméno=Christie|titul=Parasitic Wasps Master Microbiology In Addition To Neurochemistry|url=http://blogs.scientificamerican.com/science-sushi/parasitic-wasps-master-microbiology-on-addition-to-neurochemistry/|vydavatel=Scientific American Blog Network|datum vydání=2013-01-07|datum přístupu=2016-03-08}}</ref>
Dospělí jedinci žijí několik měsíců a páří se pouze jedinkrát a to po dobu asi 1 minuty. Každá samice je následně schopná naklást několik desítek vajíček.
