Európa: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Synthebot (diskuse | příspěvky)
typos, emoce pryč, obrázky
Řádek 4:
'''Európa''', též Európé - (latinsky Europa) byla dcera sídónského krále [[Agénór|Agénora]] (v [[Ovidius|Ovidiových]] [[Proměny|Proměnách]] zvána „Agénorovna“) a jeho manželky [[Télefassa|Télefassy]].
 
Královská dcera byla tak krásná, že se do ní zahleděl sám [[Zeus]]. Věděl, že ráda a často chodívá se svými družkami na pastviny královských stád. Aby oklamal svou manželku [[Héra|Héru]], proměnil se v pěkného bílého býčka, krotkého, mírného, s malými růžky. Európa si ho hned povšimla, překonala obavy, podala mu trs trávy, pohladila ho. Býček se položil na bok do trávy a pohledem ji přímo zval k posezení. Európa neodolala. Jakmile usedla, býček s ní pomalu šel k moři, poté do něj vstoupil a brouzdal se při kraji. Za chvíli ale postoupil a než se Európa vzpamatovala, plul na širé moře. Břeh se rychle vzdaloval a Európa byla vyděšená. Držela se ho za rohy, volala na své přítelkyně, plakala, ale marně. Zeus přeplaval moře a na velikém ostrově [[Kréta|Krétě]] se proměnil zpět v boha. Európa mu dala tři syny : [[Mínós|Mínoa]], který se později stal krétským králem, syna [[Sarpédón|Sarpédona]], který se stal králem v Lykii a [[Rhadamanthys|Rhadamantya]], pozdějšího člena podsvětního soudního tribunálu. Z vůle [[Zeus|Dia]] se Európa provdala za krétského krále [[Asterios|Asteria]].
 
Její jméno nebylo nikdy zapomenuto, připomíná ji navždy název světadílu [[Evropa]].
 
Její bratři se jmenovali [[Kadmos]], [[Foiníx]], [[Kilix]], [[Fíneus]] a [[Thasos (mytologie)|Thasos]] . Když byla Európa unesena, její otec byl nešťastný a vyslal všechny své syny, aby sestru hledali a bez ní se domů nevraceli. Bratři bloudili světem, ale marně. Domů se nevrátili. Stejně neúspěšný byl nejstarší z nich, [[Kadmos]]. Obrátil se na věštírnu v [[Delfy|Delfách]], kde dostal odpověď. Až vyjde z Delf, uvidí mladou jalůvku, tu bude následovat. Kam si ona lehne do trávy, má Kadmos založit nové město a to bude jeho novým domovem. Stalo se a Kadmos jalůvku následoval po velkém kuse světa. Když ulehla do trávy, vzdal díky bohům a chtěl vzdát oběť vládci nebe i země. Když jeho služebníci šli pro živou vodu, v jeskyni v hlubokém lese narazili na hrozného draka, oblíbence boha války [[Arés|Area]]. Drak služebníky zahubil. [[Kadmos]] šel v jejich stopách, spatřil místo tragédie a zaútočil statečně na draka velkým balvanem, oštěpem napuštěným jedem a nakonec ho udolal kopím.
 
Zjevila se mu bohyně [[Athéna]], jeho ochranitelka a řekla mu, aby zoral půdu, zasil dračí zuby. Z nich vyroste lid jeho budoucího království. Když to [[Kadmos]] učinil, z brázd se vynořovali ozbrojení muži, kteří se vzájemně pobili, zůstalo jich naživu jenom pět. Přidružili se ke Kadmovi a on s jejich pomocí založil na tom místě slavné město [[Théby]]. Za zabití draka musel Kadmos několik let sloužit [[Arés|Areovi]] a teprve potom se mohl ujmout vlády.
Řádek 18:
* z dob renesance je slavný [[Únos Európy]] od [[Tizian]]a (kolem r. 1559, dnes v Bostonu)
* stejnojmenný obraz Paola [[Veronese]] (po r. 1555, dnes v Dóžecím paláci v Benátkách)
* snad nejlepšídalší ''Únos Európy'' je od [[Rembrandt van Rijn|Rembrandta]] (z r. 1632, dnes v Berlínských státních muzeích).
 
{{Commons|Category:Category:Europa (mythology)}}
 
== Reference ==