Biskupice (okres Svitavy): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Kelvin (diskuse | příspěvky)
vylepšovací sekci: překlepy, pravopis, formulace
značky: nevhodná syntaxe v nadpisu editor wikitextu 2017
Kelvin (diskuse | příspěvky)
značka: editor wikitextu 2017
Řádek 69:
V roce 1716 byla v Biskupicích postavena palírna. Ta byla o dvanáct let později pronajata Marku Aronovi z Boskovic, který byl židovského původu. Roku 1741 dostal palírnu do pronájmu František Grőbner, měšťan a obchodník se železem z Jevíčka. V roce 1798 byla prodána jistému Mojžíšovi Bockovi. Rok 1729 byl ve znamení založení osady Liebštejn, dnešního Zálesí. Ta vznikla na místě rozparcelovaného dvora a byla pojmenována podle svého majitele Liebštejnského z Kolovrat.
 
== Některá historická data obce [[Biskupice (okres Svitavy)|Biskupice]] ==
* 1063 vzniklo biskupství Olomoucké, které dostalo do vínku řadu obcí.
* 1069 existovaly jako Biskupská ves, o kterou byly vedeny spory (1072 – 1075), které vyřešil až papež. Tak na důkaz toho, že patří biskupství Olomouckému.
* 1267 olomoucký biskup [[Bruno ze Schauenburku|Bruno]] ze severoněmeckého rodu hrabat Schauenburgu, kterému patřila krajina kolem Svitav, potvrdil vesnici Biskupice k užitku Olomoucké kapitule.
* 1361 markrabě [[Jan Jindřich]] (bratr krále Karla IV.) koupil od církve Biskupice, aby si v příhodné krajině Postavil pevný hrad Planktenberk[[Plankenberk]].
* 1375 daroval Biskupice s hradem synovi [[Jošt Moravský|Joštovi]], který se svářil se svým bratrem [[Prokop Lucemburský|Prokopem]]. Bratr Prokop okradl bratra Jošta o tento majetek a roku jej lénem věnoval Ješkovi Pušce z Kunštátu.
* 1399 po vyobcování Ježka Pušky z církve, Prokop majetek zastavil Janu Boskovicovi z Brandýsa, aby dále ničil okolní majetky bratra Jošta Olomoucké kapituly.
* 1412 Jošt daroval obec Biskupice s pustým hradem Heraldovi z Kunštátu, řečenému „ze skal”. Poprvé se tu připomíná dvůr.
Řádek 83:
* 1545 – 1570 odkázal Petr majetek Biskupice sestřenici Aleně z Varnsdorfu a žádal, aby Jeroným Špetle z Prudic nic z majetku nedostal, ale přece se zde, nevím jak a proč, usadil pan Jeroným.
* 1570 – 1584 Jan Špetle z Prudic (syn Jeronýma)
* 1584 1591 Litvín Špetle z Prudic měl v trvalém vlastnictví také Hartinkov.
* 1589 byl v Biskupicích vyloupen kostel s velkou škodou ve zlatě.
* 1591 – 1604 Jiří Špetle z Prudic oznamuje, že jeho strýc Litvín Špetle zemřel a stává se tak majitelem panství.
Řádek 93:
* 1661 – 1667 dědička panství Marie Anna prodala Biskupice s Nectavou a Březinkami Bartolomějskému z Bartoděj, hejtmanu, který žil v Biskupicích, a z tvrze vydával nařízení V té době byla postavena hospoda č. 46. Správce jeho panství byl Andris Matzger (zdrobnělinou vzniklo jméno Mackerle).
* 1667 – 1713 koupil Biskupice, kde na tvrzi dlel Zikmund sak z Bohuňovic, hejtman, později úřadoval v Olomouci. Po jeho smrti 12.8. 1700 bez závěti se o jeho majetek dělili synové. Ferdinand si vzal Biskupice, které 31.7. 1713 prodal s chatrnou tvrzí Vilému Vojtěchu Libštejnskému, hraběti z Kolovrat, proboštu na dóme v Olomouci. Ten na místě tvrze dal postavit v letech 1713 – 1716 dnešní zámek a s jeho dostavěním byla postavena i panská palírna č.p. 4 (Valouch)
* Vojtěch Libštejnský přikoupil znovu Vranovou a Vranovou Lhotu. Posledním členem rodu byl Rudolf, mající za manželku hraběnku Marii Antonii z Blümegen 1742 – 1785 (ovdovělou hraběnku Maquiere). Rudolf zemřel 31. 7. 1722 a 1. 8. 1722 porodila jeho manželka dceru Marii Antonii, která zemřela 15. 3. 1773. Po úmrtí dcery se její matka (vdova) provdala ještě téhož roku za vlastního strýce hraběte [[Jan Kryštof z Blümegenu|Jana Krištofa z BlümegenBlümegenu]] (bratra vlastního otce) a tak veškerý majetek přešel na rod Blümegen.
* Blümegen 1772 – 1816 r. 1775 dala Marie Antonie přestavět kostel, posledně přestavovaný za Volfarta a Planknara z Kynšperka, vysvěcen r. 1776. 1788 ze závěti dala přestavět kostel ve Vranové Lhotě. Po jejím úmrtí byl majetek předán jejímu bratrovi Jindřichovi z Blümegen, dále jejímu nevlastnímu synovi Heřmanovi, který však zemřel 6. 6. 1813. Potom 3. 4. 1816 došlo k vyrovnání v tom smyslu, že vdova po něm rozená Františka, baronka ze Stillfriedu, převzala panství Vizovické (Vizovice místo rodinné hrobky rodu).
* Schaaffgotsche[[Schaffgotschové]] 1816 – 1874 Biskupice hrabě Josef SchaaffgotscheSchaffgotsch, který nebyl plnoletý, proto za něj spravoval panství otec Arnošt SchaaffgotscheSchaffgotsch (Josef narozen 17. 9. 1794 – 17.9.1818 zemřel ve věku 24 let). Uzavřel sňatek s Marií, hraběnkou z Fürstenberku, nar. 15.1.1792, zemřela 19.7.1863. Dala vysadit park kolem zámku o čemž svědčí pomníček v parku s textem (přeloženo) Pamětní kámen v upomínku na zakladatelkou této zahrady, šlechetnou hraběnkou Marií SchaallgotscheSchaffgotschové-Fürstenberkovou, založený 1863 v roce jejího rozloučení se s námi, jejím nejvěrnějším přítelem.
Z manželství byly tři děti. V Biskupicích zůstal Bedřich (nar. 22.7.1822, zemřel 6.5.1892) za manželku měl Terezii Pálfy[[Pálffyové|Pálffy z ErdótErdődu]] (24.1.1824 – 14.9.1879), měli dvě děti, v Biskupicích zůstala Antónie (18.7.1850 – 26.3.1942).
* [[Thurn-Taxisové|Thurn Taxis]] (1874 – 1945) Antonie se provdala za prince Lamoral Thurn und Taxis, nar. 13.4.1832 – 9.12.1903. Měli dva syny. V Biskupicích Friedrich, 2.12.1871 – 10.5.1945, byl zastřelen partyzány. Za manželku měl Belgičanku Eleonoru (25.1.1877 – 1959). Měli tři děti. Eulálie nar. 1908, Lamoral nar. 26.4.1910 a Hugo nar. 21.9.1916.
* Po skončení II světové války žádný v Biskupicích nezůstal. 7.5.1970 zámek navštívila Lamoralova dcera Marie Antonie, nar. 22.4.1944. Později Hugův syn Karl, který přivezl dědovi na hřbitůvek pomníček.