Ústředí muslimských obcí České republiky: Porovnání verzí

m
linky
m ({{Autoritní data}}; formát zápisu šablon)
m (linky)
 
== Historie ==
První stopy muslimské komunity v novodobých českých dějinách se dají vysledovat již do doby pozdní rakousko-uherské správy, do roku 1908, kdy [[Rakousko-Uhersko]] po třiceti letech [[Rakousko-uherská okupace Bosny a Hercegoviny|okupace oficiálně anektovalo]] [[Bosna a Hercegovina|Bosnu a Hercegovinu]] a vyhlásilo [[sunnitský islám]] [[Hanefijský mezheb|hanefijského mezhebu]] jako další státní náboženství, se všemi právními důsledky. Jádro komunity tehdy tvořili bosenští muslimové a během [[první světová válka|první světové války]] se k nim připojili také první etnicky čeští muslimové, kteří islám přijali většinou během své účasti v bojích v muslimských zemích. Tak se zformovalo české islámské hnutí, které „obohatili“ rovněž emigranti z nově vzniklého [[Sovětský svaz|SSSR]] ([[Tataři]], [[Kavkaz]]ané atd.).
 
Ustavující schůze muslimské obce z roku 1934 znamená oficiální počátek vleklé snahy o její uznání československým právním řádem. Tento krok se však do začátku nacistické okupace uskutečnit nepodařilo. Nicméně muslimové ve své snaze o registraci pokračovali, existují indicie, že k oficiálnímu úřednímu uznání obce došlo v roce 1941, avšak jednoznačný důkaz schází. Tak či onak, veškeré právní úpravy vlád okupovaného [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]] byly zrušeny dekrety prezidenta republiky [[Edvard Beneš|E. Beneše]] z roku 1945. Během komunistické totality byla jednou z podmínek úřední registrace jakékoli církve nebo náboženské společnosti spolupráce jejich špiček s tajnou službou [[Státní bezpečnost|StB]].{{Zdroj?}} To muslimové odmítali a patřičné kroky nepodnikli.{{Zdroj?}}
 
Po změně režimu v roce 1989 znovu ustavil Muslimskou obec prof. [[Mohamed Ali Šilhavý|Muhamed Alí Šilhavý]] z [[Třebíč]]e na začátku 90. let. Následovalo několik let usilovné práce a snahy o prezentaci islámu a muslimské komunity a o přesvědčení úřadů o nutnosti muslimskou obec registrovat. K této snaze se připojuje i nová generace muslimů. Prof. Šilhavý navazuje úzkou spolupráci s touto novou generací. Po otevření mešit v Brně a v Praze se tato spolupráce ještě prohlubuje. Proto také již roku 2000 předá Prof. Šilhavý zástupcům Islámských nadací v Brně a v Praze veškerou agendu související s UMO. Roku 2004 je UMO uznáno vládou České republiky prvním stupněm registrace dle zákona o církvích a náboženských společnostech. Byly vypracovány nové stanovy a předsedou UMO je jmenován prof. Šilhavý, čímž je položen nový základ UMO. V roce 2006 vedení UMO žádalo o výjimku ze vzpomenutého zákona, aby byla umožněna registrace 2. stupně, která s sebou nese přiznání tzv. zvláštních práv (na církevní sňatek, školy a duchovní služby). Tento krok byl vládou zamítnut, což znamená, že další možnost mělo UMO, podle znění stávajících právních norem, mít v roce 2014.
 
Regionální Muslimské obce (dále jen MO) vznikají v roce 2007 v Brně a v Praze. V březnu 2008 prof. Muhamed Alí Šilhavý umírázemřel a vedení UMO přechází na dva místopředsedy, za MO Brno [[Muneeb Alrawi]] a za MO Praha [[Vladimír Sáňka]]. Nové předsednictvo bylo zvoleno 28. 3. 2009 členy MO Brno, MO Praha a nově vzniklé MO Teplice. Toto nové předsednictvo znamenalo východisko z provizorní situace, kdy byly v čele UMO dvě osoby. K tomuto datu se skládá ze sedmi členů, tři zástupci z [[Brno|Brna]], tři z [[Praha|Prahy]] a jeden z [[Teplice|Teplic]]. Předsedou se stávástal Muneeb Alrawi, místopředsedovémístopředsedy jsoubyli Vladimír Sáňka (MO Praha) a [[Ahmed Hamdi]] (MO Teplice), pokladník Afif Ali Alsanabani a členové: Haysam Krechan, Noureddin Al-Safadi, Assem Atassi. Tato událost byla nutným předpokladem pro další aktivitu a posun v práci UMO a místních MO a prvním krokem pro otevření přihlášek do MO dalším zájemcům.
 
Ústředí muslimských obcí má sídlo v pražské mešitě na Černém Mostě.