Lev Nikolajevič Tolstoj: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Chybné jméno manželky. Sofie byla původem Němkyně a jmenovala se Behrsová... značky: editace z Vizuálního editoru editace z mobilu editace z mobilního webu pokročilá editace z mobilního zařízení |
m odklon od nenásilí v dílech vydaných po smrti + drobná korektura značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 13:
Lev Nikolajevič Tolstoj se narodil 9. září roku 1828 v [[Tula|Tulské gubernii]] ve vesnici [[Jasná Poljana|Jasnaja Poljana]] jako čtvrtý potomek Nikolaje Iljiče Tolstého. Otec patřil do starého šlechtického rodu, matka byla rozená kněžna Volkonská. Měl starší bratry Nikolaje (1823–1860), Sergeje (1826–1904) a Dimitrije (1827–1856). Roku 1830 se narodila ještě mladší sestra Marie. Když byly L. N. Tolstému pouhé dva roky, zemřela mu matka.
V roce
| příjmení = Balvín
| jméno = Jaroslav
Řádek 28:
}}</ref>
V roce
| příjmení = Figes
| jméno = Orlando
Řádek 42:
| isbn = 80-7306-162-7
80-7291-122-8
}}</ref> Poté, co zaplatil těžké dluhy z hazardu, Tolstoj doprovázel v roce
Začátkem roku 1857 odjel na
V roce 1862 se oženil s mladou šlechtičnou [[Sofie Andrejevna Behrsová|Sofií Andrejevnou Behrsovou]].
| příjmení = Codr
| jméno = Milan
Řádek 60:
| strany = 23–26
| isbn =
}}</ref> V manželství se jim narodilo třináct dětí, dospělého věku se dožilo osm.
Období roku 1868 až 1872 strávil Tolstoj
Koncem sedmdesátých let došlo ke změně v jeho literárním i společenském vědomí, zasáhla jej vnitřní duševní krize, která se promítla i do rodinných vztahů. Východisko viděl ve sblížení s prostým lidem, kterého chtěl dosáhnout rozdělením svého majetku mezi mužiky a sdílením křesťanské víry. Své názory na nespravedlivé uspořádání společnosti vyjádřil v řadě [[Traktát|traktátů]] (např. ''Zpověď)''
V druhé polovině osmdesátých let za ním do Ruska vycestoval pozdější první [[Československo|československý]] prezident [[Tomáš Garrigue Masaryk|Tomáš G. Masaryk]].<ref>{{Citace monografie|příjmení=Čapek|jméno=Karel|příjmení2=|jméno2=|titul=Hovory s T. G. M.|vydání=|vydavatel=|místo=|rok=|počet stran=|strany=|isbn=}}</ref>
V roce 1907 jej navštívil v Jasné Poljaně také [[Milan Rastislav Štefánik]], kterého Tolstoj nazval
V závěru života byl vyloučen z [[církev|církve]] jako [[hereze|kacíř]]. Důvodem bylo jeho odmítání [[dogma]]tu o [[Trojjedinost|trojjedinosti Boží]] a ostrá kritika [[Militarismus|militaristické]] role církve ([[žehnání]] zbraním, podpora válkám). Po neshodách s rodinou ji opustil a bez rozloučení odjel jen s několika přáteli v listopadu
== Politické názory ==
Základní Tolstého tezí bylo neprotivení se zlu [[násilí]]m a celkové [[nenásilí]]. Tato myšlenka se prolíná celým jeho dílem a výrazně ovlivnila některé [[Pacifismus|pacifisty]] a [[Odpírání vojenské služby|odpírače vojenské služby]], žijící na přelomu 19. a [[20. století]].<ref>''Vojáku Vladimíre…'' Karel Čapek, Jindřich Groag a odpírači vojenské služby. Praha 2009, s. 30–40, 46–49.</ref> Tolstého koncept nenásilného odporu inspiroval také některé významné osobnosti 20. století, například [[Mahátma Gándhí|Mahátmu Gándhího]], se kterým si Tolstoj dopisoval. Gándhí Tolstého nazval „největším apoštolem nenásilí“.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Tolstoj byl a zůstává solitérem
| periodikum = Česká televize
| datum_vydání = 20. listopadu 2010
| url = https://ct24.ceskatelevize.cz/kultura/1302903-tolstoj-byl-a-zustava-soliterem
}}</ref> Krátce po smrti Tolstého byla vydána díla ''Živá mrtvola'' (1911) a ''Hadži Murat'' (1912), ve kterých se autor odklání od vlastního učení o neodpírání zlu.
Z dalších názorů lze zdůraznit především tyto:{{Doplňte zdroj}}
Řádek 100:
=== Romány ===
* ''[[Vojna a mír]]'' – popis napoleonských válek (resp. ruského tažení). Popisuje rodinu šlechtice Andreje Bolkonského. Bolkonskému zemře při porodu žena, on odchází do války, proslaví se. Nebojí se smrti a nezáleží mu na životě. Na dovolené se seznámí s mladou Natašou Rostovou, s níž se do sebe zamilují. Tím Andrej získá znovu zájem o život. Postupně v něm vzrůstá odpor k válce. Dále zde vystupuje Pierre Bezuchov, který je nositelem Tolstého myšlenek, hodnotí dění kolem [[Napoleonské války|Napoleona]]. Bezuchov šel do války ze zvědavosti, postupně se v něm zrodí odpor k násilí a prochází válkou jako pozorovatel. Dostává se do blízkosti [[Napoleon Bonaparte|Napoleona]] a chce ho zastřelit, ale neudělá to. Andrej se nakonec dostává těžce raněný domů, kde ho ošetřuje Nataša, které zemře v náručí. Nataša se nakonec vdává za Bezuchova. Tolstoj v tomto díle odsuzuje války a násilí, a to i obranné. Na náměty románu ''Vojna a mír'' složil stejnojmennou [[opera|operu]] [[Sergej Prokofjev]].
* ''[[Anna Kareninová|Anna Karenina]]'' (v češtině vydáno také jako ''Anna Kareninová'') – hlavní hrdinkou je mladá, krásná a inteligentní žena. Její muž má dobré postavení a ona nemá důvod si stěžovat. Je však nespokojená, seznamuje se s mladým důstojníkem Vronským. Následně odchází od muže za Vronským, její muž jí odmítá vydat syna. Anna ztrátou syna trpí, navíc ji postupně odsoudí celá společnost a Anna si myslí, že ji Vronskij přestává milovat. Anna vše řeší skokem pod vlak
* ''[[Vzkříšení (román)|Vzkříšení]]'' – Hlavními hrdiny jsou šlechtic Něchljudov (na začátku knihy student) a služebná, posléze prostitutka Maslovová. Seznámili se v mládí u Něchljudovových tet, kde Maslovová sloužila. Během noci, kdy se v Rusku slaví Vzkříšení páně, Maslovová podlehne Něchljudovovi a nechtěně s ním otěhotní. Těhotnou ji tety
:Tolstoj v románu velmi obrazně vyjadřuje všednost a beznaděj chudiny v Rusku 19. století, neskutečné sociální rozdíly, kontrast přepychu a hýření s bojem o život spodiny. Román je také zaměřen proti pokrytectví v [[Pravoslaví|pravoslavné církvi]]. Je zde popisován ruský vězeňský systém,
* ''[[Ďábel (Tolstoj)|Ďábel]]''
* ''Smrt Ivana Iljiče'' – Úředník Ivan Iljič několik měsíců umírá. Bolesti se horší a Ivan Iljič se stává zatrpklejším a nenávistnějším. Nerozumí proč ho osud trestá a teprve až na smrtelné posteli ve velkých bolestech pochopí, že nežil opravdově, ale obyčejně poživačně. Špatně žil, a proto špatně umírá. V posledních hodinách odpouští rodině a vyrovnává se se smrtí.
Řádek 115:
=== Novely ===
* ''[[Kozáci (Tolstoj)|Kozáci]]''
* ''Hadži-Murat (
* ''Kavkazský zajatec (1872)'' – dva Rusové se stali zajatci
=== Válečná díla ===
Řádek 127:
* ''Lidové povídky''
* ''Vláda tmy'' – toto dílo je ovlivněno [[naturalismus (literatura)|naturalismem]]
* ''Živá mrtvola'' (vydáno posmrtně v roce 1911)
=== Další díla ===
* Povídka ''Kolik země člověk potřebuje'' (někteří ji označili za jednu z nejlepších povídek 19. století) {{doplnit zdroj}}
* trilogie
** ''Dětství''
** ''Chlapectví''
** ''Jinošství'' – spolu s Dětstvím a Chlapectvím tvoří trilogii. Vypráví o malém Nikolajovi, který má velmi silný vztah ke své matce, ale ta záhy umírá, a tak se výchovy Nikolaje a jeho bratra ujímá babička. Z bratrů se stávají sobci. Nikolajův bratr se brzy dostává na universitu, Nikolaj také, ale propadá. Tuto trilogii lze považovat za autobiografickou.<ref name=":2" />
* trilogie
** ''Markérovy zápisky''
|