Rudolf Němec (malíř): Porovnání verzí

 

=== Malířská tvorba ===

Jako student oboru užitá grafika na [[Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze|VŠUP]] se zabýval krajinomalbou a absolvoval souborem grafických prací pro [[Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy|Muzeum v Roztokách]]. Zároveň již během studia ilustroval knihu veršů [[Zbyněk Hejda|Zbyňka Hejdy]] ''Všechny slasti'', která pak vyšla roku 1964. Ve své volné tvorbě směřoval k abstrakci.

 

==== Otisky ====

Východiska tvorby i rozbor díla od 60. let uvádí velmi podrobně ve své diplomové práci T. Jindrová (2011).<ref>Rudolf Němec – Otisk, silueta, rastr, Bc. Tereza Jindrová, BC práce, FA UDU, Praha, 2011</ref>

Výstavu ''Pop&nbsp;etc'' ve Vídni, která znamenala impuls pro české tvůrce [[Nová figurace|Nové figurace]], Němec uvádí jako zásadní a přelomovou pro svou pozdější tvorbu. Jindrová na rozdíl od jiných autorů správně analyzuje souhrnné vlivy vystavených děl i na pozdější Němcovu tvorbu a kromě tradičně uváděné metody antropometrií [[Yves Klein|Y. Kleina]] a [[Antonio Recalcati|Recalcatiho]] zmiňuje zejména [[Andy Warhol]]a, [[Roy Lichtenstein]]a, [[Francis Bacon (malíř)|Francise Bacona]], [[César]]a a [[Jorge de la Vega]].

Němec kromě otisku používal i malbu a zejména stříkání barvy přes nejrůznější šablony a rastry, které se staly dominantním znakem jeho tvorby od 70. let.

 

==== Dekalky ====

Od sedmdesátých let se Rudolf Němec věnoval metodě [[dekalk]]u, kombinované s kresbou pomocí šablon a malbou. Výsledný obraz vzniká jako negativní kresba na podkladě pokrytém tiskařskou a olejovou barvou. Kresba je vyznačena otiskem šablon a jejich obkreslením přes přiložené bavlněné plátno (''Akt u vody'', 1974). Na plátnech převládají tlumené barevné tóny, které jsou zčásti určeny i použitou technikou. Náměty obrazů jsou meditativní – centrálním objektem je obvykle ženské tělo, někdy schoulené nebo umístěné v obalu symbolizujícím vejce nebo lůno. Zbytek plochy je vyplněn otisky předmětů, které vytvářejí pravidelné rastry nebo neosobní technický prostor obklopující figuru. Také z autorových textů je patrné, že změna souvisí patrně s jeho tehdejším obnoveným zájmem o kresbu.<ref> NĚMEC Rudolf: Nerozumím už Nietzschemu, Praha 2000, s. 121</ref>

 

Práce na papíře navazují na předchozí figurální kompozice ze 60. let, vytvořené za pomoci otisků předmětů a rastrů. Tuto techniku používal autor s různými obměnami (razítka, písmena, reliéfy, technické rastry) až do 80. let. [[Dekalk]]y na papíře vznikly stejnou metodou jako obrazy nebo otiskem bavlněné tkaniny použité předtím při tvorbě obrazu.

 

==== Stříkané obrazy ====

Od druhé poloviny 70. let začal Rudolf Němec používat rastry a vystřižené šablony figur a předmětů, přes které stříkal barvu na obrazy nejprve obyčejnou fixírkou a od konce 80. let také s použitím stříkací pistole. Ta mu umožnila dosáhnout jemnějších barevných přechodů.<ref>Eugen BRIKCIUS: Rudolfovo číslo, in: Vyložení umělci aneb kunsthistorické pohádky, 1990, s. 79-80</ref>

 

 

Stejnou technikou – stříkáním barev přes šablony vystřižené ze zvětšených fotografií – vznikaly také některé krajiny, poprvé v 70. letech (''Město'', 1976) a pak znovu kolem roku 1985 (''Krajina s mostem'', 1985).

 

=== Abstraktní objekty ===

 

Od druhé poloviny 70. let Němec skládá trojrozměrné objekty z nalezených předmětů a také z rastrů a šablon použitých při stříkání barev.

 

=== Akce, fotografie, film ===