Suzanne Renaud: Porovnání verzí

V roce 1923 se v Grenoblu seznámila s českým básníkem [[Bohuslav Reynek|Bohuslavem Reynkem]], který ji vyhledal, aby ji požádal o povolení přeložit její první básnickou sbírku ''Ta vie est là''. Reynek ji po smrti její matky požádal o ruku. Renaudová nejprve z důvodu smutku nad ztrátou matky odmítala, avšak 13. března 1926 se za něj v kostele svatého Josefa v Grenoblu provdala. Po svatbě se s ním odstěhovala na [[Petrkov (zámek)|statek do Petrkova]] na Havlíčkobrodsku.<ref name="halasová"/> Susanne byla Petrkovem překvapena, pozornost místních poutala svým vystupováním (k rybníku nosila slunečník, oblékala se jako dáma do rukaviček atd.). Během dalších deseti let žili střídavě ve Francii a Československu, kde se nakonec v roce 1936 usadili.

 

 

Život v drsné krajině Vysočiny Susanne těžce snášela, stýskalo se jí po krajině kolem Grenoblu, nicméně na Vysočinu si postupně zvykla, a kraj si oblíbila, jak dokazují některé její pozdní básně (básně sbírky ''Dveře v přítmí'', báseň ''Vánoce'' či báseň ''Chardons - Bodláky).''