Wikipedie

Wikipedistka:Naďa Čel/Pískoviště: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m Příprava na článek Rozpouštědlo
m Příprava na článek rozpouštědla
Řádek 1:
 
 
'''Rozpouštědlo''' (''solvent'' z ''latinského solvō -'', "uvolnit, rozvázat, vyřešit") je označení pro látku se schopností rozpouštět (ostatní látky, přičemž vznikají homogenní směsi – [[Roztok|roztoky]]. Rozpouštědlo je schopné rovnoměrně v sobě rozptýlit či dokonce [[Disociace|disociovat]] částice jiných látek). Nejčastěji je to kapalina schopná rozpouštět plyny, kapaliny nebo pevné látky, přičemžaniž vznikajíby homogennís nimi chemicky reagovala. Ve směsi –je [[Roztok|roztoky]]zpravidla v nadbytku.
 
Nejvýznamnějším rozpouštědlem je voda, která má dobré hydratační vlastnosti a silné interakce mezi molekulami - vodíkové můstky. Dále to jsou organická rozpouštědla mísitelná s vodou, organická rozpouštědla nemísitelná s vodou (nevodná rozpouštědla), směsné rozpouštědlové systémy.
Rozpouštědlem je nejčastěji kapalina schopná rozpouštět plyny, kapaliny nebo pevné látky, aniž s nimi chemicky reaguje. Rozpouštědlo je ve směsi zpravidla v nadbytku. Nejvýznamnějším a nejčastějším rozpouštědlem je voda.
 
=== NevodnáVlastnosti rozpouštědla ===▼
Hlavním úkolem rozpouštědel je převést rozpouštěnou složku do roztoku dvou nebo více látek, který má jednotné chemické a fyzikální vlastnosti v celém svém objemu. U každého roztoku existují dvě složky: rozpouštědlo a rozpouštěná látka. Rozpouštědlem je nazývána každá látka, která je schopna rozpouštět jinou látku. Nejdůležitějším rozpouštědlem je voda.
 
• * rozpouštědlemRozpouštědlem je nazývána každá látka, která je schopna rozpouštět jinou látku. ▼
Kapalina schopná rozpouštět plyny, kapaliny nebo pevné látky, aniž s nimi chemicky reaguje. Rozpouštědlo je ve směsi zpravidla v nadbytku. Nejvýznamnějším rozpouštědlem je voda; většina rozpouštědel jsou organické látky, kapaliny vhodné k rozpouštění různých látek. Používají se: a) jako složky k výrobě různých průmyslových přípravků, zejm. nátěrových hmot, též přípravků čisticích, pesticidních, lepidel atd.; b) pro chemické čištění textilií a kovů; c) v chemických procesech, zejm. separačních, se používají rozpouštědla extrakční nebo absorpční, někdy též jako reakční prostředí. Jako základ organických rozpouštědel se uplatňují sloučeniny pěti chemických skupin: uhlovodíky (benzin, toluen, xyleny a technické směsi); alkoholy (ethanol, isopropylalkohol, butanoly); ketony (aceton, methylethylketon); estery (acetáty), chlorované uhlovodíky (dichlormethan, tri- a tetrachlorethen, trichlorethan), tetrahydrofuran, chloroform, trichlortrifluorethan, dimethylsulfoxid. S výjimkou chlorovaných rozpouštědel jsou všechna organická rozpouštědla hořlavá.
• * máMá jednotné chemické a fyzikální vlastnosti v celém svém objemu. ▼
 
 * Má schopnost rovnoměrně v sobě rozptýlit částice jiných látek) za vzniku homogenní směsi - roztoku. ▼
Rozpouštědlo se podle charakteru se dělí na:▼
• * vV každém roztoku existují nejméně dvě složky: rozpouštědlo a rozpouštěná látka.▼
* Rozpouštědlo je v roztoku v nadbytku.
 
== Dělení dlepodle polarity ==▼
* '''pravé (aktivní)''' rozpouštědlo – přímo rozpouští určitou filmotvornou látku;▼
* '''nepolární''' (např.například [[benzen]], [[hexen]], [[dichlormethan]]) – sloučenina ''je symetrická'' (výsledný dipólový moment molekuly ''je nulový''), dobře rozpouští nepolární látky▼
* '''nepravé (latentní)''' rozpouštědlo – samotné filmotvornou látku nerozpouští, ale je schopné ji rozpouštět ve směsi s pravými rozpouštědly;▼
* '''polární''' (např.například [[voda]], [[ethanol]]) – sloučenina ''není symetrická'' (výsledný [[dipólový moment]] molekuly ''není nulový''), dobře rozpouští např. [[soli]] nebo jiné polární látky▼
* '''[[ředidlo]]''' – je určeno k dodatečnému ředění nátěrových hmot před jejich použitím.▼
 
== Dělení podle odštěpitelného protonu ==
Rozpouštědla mohou být jednosložková či vícesložková. Vícesložková rozpouštědla mohou obsahovat rozpouštědla pravá, nepravá i ředidla.▼
 
** '''protické''' – mají v sobě odštěpitelný [[proton]] (hydroxylová nebo aminoskupina), nebo v nich probíhají [[Protolýza|protolytické]] reakce, např. ([[alkoholy]], kapalný [[amoniak]], bezvodá [[kyselina sírová|kyselina sírová)]]▼
▲== Dělení dle polarity ==
** '''aprotické''' – protonynemají neodštěpují;odštěpitelný protony. patříPatří mezi ně rozpouštědla bazická schopná vázat proton nebo inertní, která proton nemohou štěpit ani vázat;. používajíPoužívají se k odstraňování nečistot z roztavených kovů, např.například [[aceton]], [[1,4-dioxan|dioxan]] nebo [[Tetrachlormethan|chlorid uhličitý]].▼
 
== Použití rozpouštědel ==▼
▲* '''nepolární''' (např. [[benzen]], [[hexen]], [[dichlormethan]]) – sloučenina ''je symetrická'' (výsledný dipólový moment molekuly ''je nulový''), dobře rozpouští nepolární látky
Rozpouštědla myjí velký význam pro nejrůznější obory průmyslu a zemědělství. Používají se jako složky k výrobě různých průmyslových přípravků - zejména nátěrových hmot, čistících přípravků, pesticidů, lepidel a dalších. Uplatňují při chemickém čištění textilií a kovů. V chemických procesech se používají jako reakční prostředí, pro separační reakce, jako extrakční nebo absorpční činidla. Pro praktické využití jsou velmi důležitá organická rozpouštědla, především tyto sloučeniny:
▲* '''polární''' (např. [[voda]], [[ethanol]]) – sloučenina ''není symetrická'' (výsledný [[dipólový moment]] molekuly ''není nulový''), dobře rozpouští např. [[soli]] nebo jiné polární látky
▲** '''protické''' – mají v sobě odštěpitelný [[proton]] (hydroxylová nebo aminoskupina), nebo v nich probíhají [[Protolýza|protolytické]] reakce, např. [[alkoholy]], kapalný [[amoniak]], bezvodá [[kyselina sírová]]
▲** '''aprotické''' – protony neodštěpují; patří mezi ně rozpouštědla bazická schopná vázat proton nebo inertní, která proton nemohou štěpit ani vázat; používají se k odstraňování nečistot z roztavených kovů, např. [[aceton]], [[1,4-dioxan|dioxan]] nebo [[Tetrachlormethan|chlorid uhličitý]].
 
* uhlovodíky (benzin, toluen, xyleny a technické směsi)
* alkoholy (ethanol, isopropylalkohol, butanoly)
* ketony (aceton, methylethylketon)
* estery (acetáty)
* chlorované uhlovodíky (dichlormethan, tri- a tetrachlorethen, trichlorethan)
* tetrahydrofuran
* chloroform
* trichlortrifluorethan
* dimethylsulfoxid
 
== Rozpouštědla pro nátěrové hmoty ==
Rozpouštědlo
▲RozpouštědloRozpouštědla pro nátěrové hmoty se podle charakteru se dělí na:
 
▲* '''pravé (aktivní)''' rozpouštědlo –- přímo rozpouští určitou filmotvornou látku;
Kapalina schopná rozpouštět plyny, kapaliny nebo pevné látky, aniž s nimi chemicky reaguje. Rozpouštědlo je ve směsi zpravidla v nadbytku. Nejvýznamnějším rozpouštědlem je voda; většina rozpouštědel jsou organické látky, kapaliny vhodné k rozpouštění různých látek. Používají se: a) jako složky k výrobě různých průmyslových přípravků, zejm. nátěrových hmot, též přípravků čisticích, pesticidních, lepidel atd.; b) pro chemické čištění textilií a kovů; c) v chemických procesech, zejm. separačních, se používají rozpouštědla extrakční nebo absorpční, někdy též jako reakční prostředí. Jako základ organických rozpouštědel se uplatňují sloučeniny pěti chemických skupin: uhlovodíky (benzin, toluen, xyleny a technické směsi); alkoholy (ethanol, isopropylalkohol, butanoly); ketony (aceton, methylethylketon); estery (acetáty), chlorované uhlovodíky (dichlormethan, tri- a tetrachlorethen, trichlorethan), tetrahydrofuran, chloroform, trichlortrifluorethan, dimethylsulfoxid. S výjimkou chlorovaných rozpouštědel jsou všechna organická rozpouštědla hořlavá.
▲* '''nepravé (latentní)''' rozpouštědlo –- samotné filmotvornou látku nerozpouští, ale je schopné ji rozpouštět ve směsi s pravými rozpouštědly;
▲* '''[[ředidlo]]''' –- [[ředidlo]] je určeno k dodatečnému ředění nátěrových hmot před jejich použitím.
 
▲Rozpouštědla mohou být jednosložková či vícesložková. Vícesložková rozpouštědla mohou obsahovat rozpouštědla pravá, nepravá i ředidla.
=== Rozpouštědlo ===
•  označení pro látku se schopností rozpouštět látky (rovnoměrně v sobě rozptýlit
 
== Bezpečnost práce s rozpouštědly ==
▲ částice jiných látek) za vzniku homogenní směsi - roztoku
Většina organických rozpouštědel je v závislosti na jejich těkavosti hořlavá nebo vysoce hořlavá. Výjimkou jsou některá chlorovaná rozpouštědla, jako je dichlormethan a chloroform. Směsi rozpouštědel a vzduchu mohou explodovat. Při práci s těmito látkami je nutné dodržovat bezpečnost práce.
 
=== Výbušný peroxid ===
▲•  má jednotné chemické a fyzikální vlastnosti v celém svém objemu
Ethery jako diethylether a tetrahydrofuran (THF) mohou po vystavení kyslíku a světlu tvořit vysoce výbušné organické peroxidy. Jedním z nejcitlivějších rozpouštědel je diisopropylether, ale všechny ethery jsou považovány za potenciální zdroje peroxidu. Aby se zabránilo tvorbě výbušného peroxidu, měly by být ethery skladovány ve vzduchotěsné nádobě, mimo světlo, protože světlo i vzduch mohou podporovat tvorbu peroxidu.
 
== Účinky na zdraví ==
•  hlavním úkolem rozpouštědla je převést filmotvornou složku do roztoku
Obecná zdravotní rizika spojená s expozicí rozpouštědlům zahrnují toxicitu pro nervový systém, reprodukční poškození, poškození jater a ledvin, poškození dýchacích cest, rakovinu a dermatitidu.
 
Mnoho rozpouštědel může vést k náhlé ztrátě vědomí, pokud je vdechováno ve velkém množství. Rozpouštědla jako diethylether a chloroform se v medicíně používají již dlouhou dobu jako anestetika, sedativaa hypnotika. Ethanol (obilný alkohol) je široce používaná a zneužívaná psychoaktivní droga. Diethylether, chloroform a mnoho dalších rozpouštědel, např. Podvodná náhrada 1,5-pentanediolu psychoaktivním 1,4-butanediolem subdodavatelem způsobila stažení bindeezského produktu z oběhu. Při požití se tzv. dostupný methanol s rozpouštědlem alkoholu může při požití způsobit trvalou slepotu nebo smrt. Rozpouštědlo 2-butoxyethanol, používané v frakovacích kapalinách, může způsobit hypotenzi a metabolickou acidózu.
▲•  v každém roztoku existují dvě složky: rozpouštědlo a rozpouštěná látka
 
Některá rozpouštědla včetně chloroformu a benzenu, které jsou běžnou složkou benzínu, jsou známa jako karcinogenní, zatímco mnoho dalších považuje Světová zdravotnická organizace za pravděpodobné karcinogeny. Rozpouštědla mohou poškodit vnitřní orgány, jako jsou játra, ledviny, nervový systém nebo mozek. Kumulativní účinky dlouhodobé nebo opakované expozice rozpouštědlům se nazývají chronická encefalopatie vyvolaná rozpouštědlem (CSE).
▲•  rozpouštědlem je nazývána každá látka, která je schopna rozpouštět jinou látku
 
Chronická expozice organickým rozpouštědlům v pracovním prostředí může vyvolat řadu nepříznivých neuropsychiatrických účinků. Například expozice organickým rozpouštědlům na pracovišti byla spojena s vyšším počtem malířů trpících alkoholismem. Ethanol má synergický účinek, pokud se užívá v kombinaci s mnoha rozpouštědly; například kombinace toluenu/benzenu a ethanolu způsobuje většínevolnost / zvracenínež kterákoli samotná látka.
=== Příklady ===
•voda
 
Mnoho rozpouštědel je známo nebo existuje podezření, že jsou kataktogenní, což výrazně zvyšuje riziko vzniku šedého zákalu v oční čočce. rozpouštědlům byla také spojena s neurotoxickým poškozením způsobujícíma ztráty barevného vidění.
• organická rozpouštědla mísitelná s vodou
 
== Kontaminace životního prostředí ==
• organická rozpouštědla nemísitelná s vodou (nevodná rozpouštědla)
Hlavní cesta k vyvolání zdravotních účinků vzniká z úniků nebo úniků rozpouštědel, které se dostanou do podkladové půdy. Vzhledem k tomu, že rozpouštědla snadno migrují značné vzdálenosti, není tvorba rozsáhlé kontaminace půdy neobvyklá; to je obzvláště zdravotní riziko, pokud jsou postiženy zvodně. K vniknutí par může dojít z míst s rozsáhlou kontaminací podpovrchovým rozpouštědlem.
 
• směsné rozpouštědlové systémy
 
=== Voda ===
•  nejběžnější polární rozpouštědlo
 
•  dobré hydratační vlastnosti
 
•  silné interakce mezi molekulami - vodíkové můstky
 
▲=== Nevodná rozpouštědla ===
•  protická (alkoholy, kapalný amoniak, aj.)
 
•  aprotická polární (DMSO, DMFA, MeCN aj.)
 
•  aprotická nepolární (alkany, aromáty, apod.)
 
=== Směsná rozpouštědla ===
•  používají se relativně často pro zvýšení rozpustnosti buď iontové sloučeniny nebo reagentu
 
•  převládá vliv jednoho nebo druhého rozpouštědla
 
•  u ideálního chování směsi se často setkáváme s aditivním účinkem vlastnosti
 
•  neideální chování směsi se projevuje v synergickém nebo  antagonistickém působení
 
== Polarita rozpouštědla ==
Řádek 102 ⟶ 93:
 
•  závislá na tvaru, orientaci a koncentraci molekul dané látky
 
▲== Použití rozpouštědel ==
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedistka:Naďa_Čel/Pískoviště“