Římská shromáždění: Porovnání verzí

Velikost nezměněna ,  před 4 měsíci
m
shoda podmětu s přísudkem
(záv. sekce)
m (shoda podmětu s přísudkem)
 
Mezi '''římská lidová shromáždění''' (''comitia'') patřilypatřila '''''comitia curiata''''' („kurijní shromáždění“), '''''comitia centuriata''''' („setninové shromáždění“) a '''''comitia tributa''''' („tributní shromáždění“). Kromě komicií existovalo ještě '''''concilium plebis''''' („shromáždění plebejů“), ovšem na něm měli účast pouze [[plebej]]ové. Těmto institucím příslušela zákonodárná a soudní pravomoc v politickém systému [[Římská republika|římské republiky]] a byly zodpovědné za volbu úředníků (''[[magistratus]]'').
 
Na rozdíl od zákonodárců v moderních právních státech tvořil římská lidová shromáždění veškerý římský lid (''populus Romanus''), nikoli pouze vybraní zastupitelé. Komicie představovaly instituce obdařené zákonodárnou mocí, které navíc směly schválit normu působící [[Retroaktivita|retroaktivně]] (''ex post facto'') či dosáhnout odsouzení osoby v trestněprávním řízení. Nicméně prostí občané, kteří se účastnili jednání shromáždění, nesměli předkládat vlastní návrhy zákonů (takovým oprávněním disponovali pouze kompetentní úředníci), ani o nich debatovat. Navíc museli být fyzicky přítomní v místě konání schůze příslušné komicie. Lidovým shromážděním náležela také soudní moc, ovšem část tohoto oprávnění byla v době pozdní republiky přenesena na nově zřízené stálé soudní dvory (''quaestiones perpetuae''). Zřetelná absence [[Dělba moci|dělby moci]] však neznamenala, že by římská forma vlády zcela postrádala princip kontroly a vyvážení (ve skutečnosti bylo vnitřní uspořádání římské republiky pozoruhodně propracované a poměrně komplikované). V období pozdní republiky získalo rozhodující legislativní moc concilium plebis (odvozené z comitia tributa), jež tak vytěsnilo lidová shromáždění.
1 479

editací