Polární molekula: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Verze 16713147 uživatele M97uzivatel (diskuse) zrušena; nevhodná kategorizace, viz také jinojazyč. wiki značka: vrácení zpět |
Doplnění textu a odkazů. značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Water-elpot-transparent-3D-balls.png|thumb|
'''Polární molekuly''' jsou [[Molekula|molekuly]], které mají stálý a nenulový [[dipólový moment]], protože [[elektrický náboj]] je v nich rozložen nesymetricky. Tohoto stavu lze dosáhnout, jestliže má molekula [[Nepolární vazba|polární vazby]] mezi různými atomy nebo jsou polární vazby ve [[Molekula|struktuře molekuly]] nesymetricky rozložené.
Polární vazby se obvykle vyskytují v molekulách, kde je rozdíl v [[Elektronegativita|elektronegativitě]] mezi atomy zhruba mezi 0,4 a 2,0. U nepolárních vazeb je tento rozdíl menší než 0,4 a u iontových je větší než 2,0.
== Polární rozpouštědla ==▼
'''Polární rozpouštědla''' jsou taková [[rozpouštědlo|rozpouštědla]], která jsou tvořena polárními molekulami. Většinou platí, že libovolná dvě polární rozpouštědla se navzájem mísí a rozpouštějí často tytéž látky. Někdy je ovšem některá látka v jednom polárním rozpouštědle rozpustná a v jiném ne nebo se v něm rozpouští velmi málo, například [[chlorid sodný]] se dobře rozpouští ve [[voda|vodě]] a obtížně v [[ethanol]]u (o něco lépe v [[methanol]]u).▼
== Elektrický náboj ==
V polární molekule jsou vazebné elektrické náboje v molekule nerovnoměrně rozloženy a vznikají tak kladné nebo záporné póly. Na jedné straně molekuly je pak kladný elektrický náboj a na druhé straně záporný elektrický náboj. Polární molekuly mají tendenci se dobře rozpouštět ve [[Voda|vodě]] a jiných polárních rozpouštědlech.
Amfifily nebo amfifilní molekuly jsou velké molekuly, které mají polární i nepolární skupiny a jsou s nimi spojeny. To způsobuje, že jsou povrchově aktivní a snižují mezifázové napětí na rozhraní kapalina-kapalina. Využívají se při tvorbě stabilních [[Emulze|emulzí]] nebo směsí vody a [[Tuky|tuků]].
== Dipólový moment ==
Měřítkem polarizace vazby v molekule je dipólový moment. Je to [[vektorová veličina]] popisující nesymetrické rozdělení [[Elektrický náboj|elektrického náboje]] v molekule. Polární molekuly mají nenulovou hodnotu elektrického dipólového momentu a tvoří permanentní [[Elektrický dipól|dipól]].
== Elektronegativita ==
Afinita atomů k [[Valenční elektron|vazebným elektronům]] se obvykle vyjadřuje veličinou zvanou elektronegativita prvku. Konvenčně se za polární molekulu považuje molekula, kde je rozdíl elektronegativit atomů, ze kterých je složena, větší než 0,4 a menší než 2,0. Ve složitějších molekulách může být rozložení hustoty vazebných elektronů v jednotlivých kovalentních vazbách výrazně ovlivněno indukčními nebo mezomerními efekty vyvolanými jinými částmi molekuly.
▲=== Příklady polárních sloučenin ===
* [[voda]]
* všechny [[
* nižší [[alkoholy]]:
** [[methanol]]
Řádek 21 ⟶ 32:
** [[kyselina octová]]
▲== Polární rozpouštědla ==
▲
== Související články ==
* [[Nepolární molekula]]
* [[Elektronegativita]]
* [[Dipólový moment]]
* [[Elektrický náboj]]
== Reference ==
''{{Překlad|jazyk=en|článek=Chemical polarity|revize=1378563}}''''{{Překlad|jazyk=de|článek=Chemische Bindung|revize=1378563}}''{{Portály|}}
{{Portály|Chemie|Fyzika}}
| |||