Werner Heisenberg: Porovnání verzí

Přidáno 15 bajtů ,  před 1 měsícem
m
Atomoví vědci pracovali v tzv. ''Uranovém spolku'', který byl zřízen v roce 1939. Byl součástí fyzikálního institutu ''Společnosti císaře Viléma na podporu věd,'' jež byla jednou z nejdůležitějších a nejvýznamnějších vědeckých organizací 20. století.
 
Od devadesátých let 20. století máme k dispozici téměř kompletní dokumentaci o každodenní práci fyziků a matematiků. Dále je k dispozici řada dalších průkazných archivních materiálů, které vedly k vyvrácení a reinterpretaci uvedené legendy o Heisenbergovi a činnosti celé skupiny. Mezi jeho členy patřili např. Otto Hahn, Max von Laue, Philipp Lenard, Walther Gerlach, Kurt Diebner, Abraham Ezau, Klaus Clusius, Walther Bothe, Erich Bagge a mnoho dalších vynikajících vědců. Velkolepý projekt byl zahájen v dubnu 1939 a poté byl přeorganizován 1. září 1939 ( tzv. druhý uranverein). Když v prosinci 1938 Otto Hahn a Fritz Strassmann za přispění Lise Meittnerové dokázali, že atomy uranu lze rozštěpit jejich bombardováním neutrony, představoval Uranový spolek absolutní světovou špičku. Projekt byl původně rozdělen do devíti fyzikálních ústavů a jejich cíle byly rozděleny do třech oblastí - jaderný reaktor, uran s těžkou vodou a obohacování uranu. Heisenberg byl ředitelem Ústavu teoretické fyziky na [[University of Leipzig|univerzitě v Lipsku]] až do léta 1942 a byl jednou z největších vědeckých kapacit celého projektu. V počátku se zabýval zejména separaci izotopů a měření jaderných konstant. (ccaCca 7 fyziků a fyzikálních chemiků). Byla to však jen jedna část celého rozsáhlého německého "atomového klubu". 
 
=== První jaderný reaktor ===
Pod vedením Heisenberga byl v Lipsku sestaven pravděpodobně první funkční pokusný jaderný reaktor na světě. Koule vyplněná uranem, parafinem a těžkou vodou, v níž skutečně docházelo k omezenému jadernému štěpení. V červnu 1942 však reaktor z dosud neobjasněných příčin explodoval. Později v Berlíně vznikl nový reaktor, kde už měla probíhat skutečná řízená řetězová jaderná reakce. O tomto objevu se po válce ovšem velmi dlouho mlčelo. Dne 4. června 1942 byl Heisenberg povolán jako "vedoucí projektu", aby podal zprávu ministrovi průmyslu [[Albert Speer|Albertovi Speerovi ]] o výsledcích výzkumu k rozvoji [[Nuclear weapon|jaderných zbraní]]. Heisenberg konstatoval, že bomba nemůže být postavena před rokem 1945 a bude vyžadovat značné finanční výdaje i mnoho dalších kvalifikovaných pracovních sil.
 
Od 9. června 1942 došlo rozhodnutím Alberta Speera a Adolfa Hitlera k revizi cílů výzkumu uranového spolku. Uranový projekt měl pokračovat v oblasti využití jeho tepelné energie. 1. července 1942 byl Heisenberg jmenován ředitelem fyzikálního institutu císaře Viléma (''Kaiser-Wilhelm Institut für Physik) a v'' únoru 1943 byl jmenován ředitelem ústavu teoretické fyziky v Berlíně. V dubnu téhož roku byl zvolen členem Pruské akademie věd.