| datum úmrtí = {{Datum úmrtí a věk|1510|5|25|1463|0|0}}
}}
'''Albrecht II. z Kolowrat a na Libštejně''' ([[1463]] – [[25. květen]] [[1510]]) byl příslušník libštejnské větve šlechtického rodu [[Kolovratové|Kolowratů]]. Byl [[politik]]em, působil jako [[karlštejnský purkrabí]], královský rádce, [[Dvorský hofmistr|královský hofmistr]] a [[nejvyšší kancléř]] Českého království.
== Rodina ==
Jediný syn [[kanovník]]a [[Hanuš II. z Kolovrat|Hanuše II.]] (zemřel [[1483]]), a Kateřiny ze Šternberka (zemřela [[1465]]). Oženil se s Annou z Kovárně, vdovou po Hynkovi z Valdštejna, jejich manželství bylo bezdětné.
== Kariéra ==
Jeho kariéra prudce stoupala, byl rádcem [[král]]e [[Vladislav Jagellonský|Vladislava Jagellonského]], [[Karlštejnský purkrabí|karlštejnským purkrabím]] ([[1496]]–[[1497]]1496–1497) a [[Dvorský hofmistr|královským hofmistrem]] ([[1496]]–[[1502]]1496–1502).<ref name="Macek"/> Vrcholu své kariéry dosáhl v letech [[1503]]–[[1510]]1503–1510, kdy zastával úřad [[Nejvyšší kancléř|nejvyššího kancléře]] Českého království. Byl oddaným úředníkem krále, a proto měl málo přátel, a to i v rodině.
V roce [[1504]] se pokusil upevnit vztahy mezi [[Česko|českým]] královstvím a [[Slezsko|slezskými]] stavy. Za to získal velký vliv na krále [[Vladislav Jagellonský|Vladislava II. Jagellonského]], který ho považoval za de facto svého zástupce v zemi. Tím a svým chováním vzbudil Albrecht II. odpor ostatních vysokých [[Zemský úřad|zemských]] a [[Dvorský úřad|dvorských]] úředníků. Proto začal spolupracovat s královskými městy, která soupeřila s [[Pán (šlechtický titul)|panstvem]] o hospodářská práva, aby zvýšil svůj politický vliv. V roce [[1507]] dokonce s městy uzavřel úmluvu o vzájemné pomoci.
V roce [[1505]] podepsal úmluvu [[Panský stav|panských]] rodů proti [[Jednota bratrská|Jednotě bratrské]]. Tento bojovný svazek uzavřeli také [[Petr I. z Rožmberka|Petr z Rožmberka]], [[Jindřich IV. z Hradce]], [[Zdeněk Lev z Rožmitálu]], [[Petr ze Šternberka]], Jan ze Švamberka a na Strakonicích, Jan z Kolowrat a na Mašťově, Jan z Kolowrat a na Novém Hradě, Jindřich z Kolowrat, Jiří z Kolowrat, Mikuláš z Kolowrat a řada představitelů dalších významných rodů. Jako [[nejvyšší kancléř]] se tak postavil proti [[Jednota bratrská|Jednotě bratrské]] a všem nábožensky radikálním živlům, protože jeho cílem bylo dosáhnout sblížení [[Utrakvismus|utrakvistů]] s [[Katolicismus|katolíky]].
Byla to doba téměř bezvládí, kdy král sídlil v [[Budín (Budapešť)|Budíně]] a šlechta soupeřila o moc s městy v zemi dopouštěla se i loupeží. Odpor nepřátel vyvrcholil roku [[1508]] jeho pádem. Na svatojakubském sněmu pak bylo rozhodnuto o přenesení jeho pravomocí na [[Zdeněk Lev z Rožmitálu|Zdeňka Lva z Rožmitálu]] – mocného šlechtice s velkými ambicemi. Král mu ale zachoval svou přízeň a v roce [[1509]] mu daroval panství a hrad [[Dolní Bělá (hrad)|Bělá]], které zkonfiskoval rodu [[Páni z Gutštejna|Gutštejnů]] za činy, jejichž se dopustili proti jeho majestátu. V roce [[1510]] ho znovu jmenoval [[kancléř]]em království. V témže roce však Albrecht bez dědiců zemřel.
== Majetek ==
Byl velmi obratný a podařilo se mu zvětšit rodový majetek. Za svého života se Albrecht II. domohl značného majetku. Patřily mu například statky [[Libštejn (hrad)|Libštejn]], [[Perštejn (hrad)|Perštejn]], [[Mělník (zámek)|Mělník]], [[Kladruby (okres Tachov)|Kladruby]] a [[Krupka]]. Panství [[Lovosice (zámek)|Lovosice]] vlastnil společně s [[Klášter Altzella|klášterem AltzellAltzella]] u [[Drážďany|Drážďan]] (zde byl také pohřben). Protože jeho manželství s Annou bylo bezdětné, odkázal svůj majetek nevlastním synům Bernardovi a Janovi z [[Valdštejnové|Valdštejna]].
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references>
<ref name="Macek">{{Citace monografie | příjmení = Macek | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Macek | titul = Jagellonský věk v českých zemích (1471-1526147–1526). Díl| svazek = 1:. hospodářskáHospodářská základna a královská moc | typ svazku = díl | url = | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 1992 | vydání = | počet stran = 344 | strany = 322 | isbn = 80-200-0300-2}}</ref>
| rok = 1992 | vydání = | počet stran = 344 | strany = 322 | isbn = 80-200-0300-2}}</ref>
</references>
=== Literatura ===
* {{Citace monografie
* JUŘÍK, Pavel: Kolowratové, věrně a stále, Praha 2016, s. 25–26.
| příjmení = Juřík
| jméno = Pavel
| titul = Kolowratové. Věrně a stále
| vydavatel = Knižní klub
| místo = Praha
| rok = 2016
| počet stran = 151
| isbn = 978-80-242-5163-9
| strany = 25–26
}}
=== Externí odkazy ===
|