Podmět: Porovnání verzí

Přidáno 12 bajtů ,  před 8 měsíci
m
bez shrnutí editace
m (→‎Literatura: typografie za použití AWB)
mNo edit summary
'''Podmět''' je [[větný člen]] vyjadřující původce děje nebo nositele činnosti, stavu či vlastnosti. V [[Trpný rod|pasivních]] [[věta (lingvistika)|větách]] může podmět představovat cíl děje. Spolu s [[přísudek|přísudkem]] je základním [[větný člen|větným členem]].
Ve [[ohýbání|flektivních]] [[jazyk (lingvistika)|jazycích]] se podmět shoduje s přísudkem v [[osoba (mluvnice)|osobě]], [[číslo (mluvnice)|čísle]], popř. i [[jmenný rod|rodě]]. Užívá-li jazyk [[mluvnický pád|pády]], v [[akuzativní jazyk|akuzativním jazyce]] mu odpovídá [[nominativ]], v [[ergativní jazyk|ergativním]] pak [[ergativ]], nebo [[absolutiv]].
V jiných jazycích je třeba podmět vymezit specifickým způsobem; např. v izolačních jazycích (jako je [[čínština]]) se podmět musí definovat ve vztahu k [[sloveso|slovesu]]. Vyjadřuje, o kom nebo o čem vypovídá přísudek. Ptáme se otázkou: 1. pádu: kdo? co? a přísudkem.
Slovo ''pod-mět'' je [[kalk]] z latinského ''sub-jectum''.
 
V [[čeština|češtině]] je podmět často nevyjádřený. V 1. a 2. osobě je nevyjádřený podmět základním typem podmětu; osobu zpravidla jednoznačně určuje koncovka slovesa: ''Dokážu to (první osoba).'' ''Dokážeš to (druhá osoba).'' Podmět se v těchto osobách vyjadřuje pouze tehdy, pokud ho chceme z nějakého důvodu zdůraznit: ''Ty to dokážeš!''
 
Ve 3. osobě se podmět nevyjadřuje, pokud je znám z předchozí situace nebo kontextu. Často se nevyjadřuje '''všeobecný podmět''', který označuje nekonkrétní osobu nebo skupinu osob: ''Byla tak lehká, že by ji na jedné ruce unesl ("někdo"„někdo“). Tak nám zabili Ferdinanda ("oni"„oni“).'' Nevyjádřený je také '''podmět neurčitý''': ''Hrklo ve mně. Je mi chladno.''
 
=== Rozvitý podmět ===
 
== Vztah podmětu k jiným větným členům ==
* Podmět spolu s '''přísudkem''' tvoří základní skladební dvojici. Vztah mezi podmětem a přísudkem se nazývá '''predikace'''. Podmět se s přísudkem shoduje v osobě a čísle, ve třetí osobě i v rodě: ''Nikdo nepřišel. Nepřišli jsme ("my"„my“). Sestra nepřišla.'' U '''přísudku jmenného se sponou''' se podmět shoduje s přísudkovým přídavným jménem: ''Špenát je zdravý.'' Pokud je sponou podstatné jméno, shoduje se s podmětem v rodě pouze v případě, že existuje patřičné [[přechylování|přechýlené]] slovo: ''Otec je zpěvák. Matka je zpěvačka. x Změna je život.''
* Podmět je často rozvíjen '''přívlastkem''', který se rozlišuje na shodný (shoduje se s podmětem v pádě, čísle a rodě) a neshodný.
* Podmět a '''předmět''' lze v mnohých větách zaměnit změnou [[slovesný rod|slovesného rodu]]: ''Zahradník očesal jabloně. - Jabloně byly zahradníkem očesány.'' Předmět ani '''příslovečné určení''' nikdy nerozvíjíjenerozvíjí podmět.
* '''Doplněk''' rozvíjí zároveň podmět i přísudek: ''Otec se zdál unavený.''
 
354

editací