Podmět: Porovnání verzí

V jiných jazycích je třeba podmět vymezit specifickým způsobem; např. v izolačních jazycích (jako je [[čínština]]) se podmět musí definovat ve vztahu k [[sloveso|slovesu]]. Vyjadřuje, o kom nebo o čem vypovídá přísudek. Ptáme se otázkou: 1. pádu: kdo? co? a přísudkem.

Ve 3. osobě se podmět nevyjadřuje, pokud je znám z předchozí situace nebo kontextu. Často se nevyjadřuje '''všeobecný podmět''', který označuje nekonkrétní osobu nebo skupinu osob: ''Byla tak lehká, že by ji na jedné ruce unesl ("někdo"„někdo“). Tak nám zabili Ferdinanda ("oni"„oni“).'' Nevyjádřený je také '''podmět neurčitý''': ''Hrklo ve mně. Je mi chladno.''

* Podmět spolu s '''přísudkem''' tvoří základní skladební dvojici. Vztah mezi podmětem a přísudkem se nazývá '''predikace'''. Podmět se s přísudkem shoduje v osobě a čísle, ve třetí osobě i v rodě: ''Nikdo nepřišel. Nepřišli jsme ("my"„my“). Sestra nepřišla.'' U '''přísudku jmenného se sponou''' se podmět shoduje s přísudkovým přídavným jménem: ''Špenát je zdravý.'' Pokud je sponou podstatné jméno, shoduje se s podmětem v rodě pouze v případě, že existuje patřičné [[přechylování|přechýlené]] slovo: ''Otec je zpěvák. Matka je zpěvačka. x Změna je život.''

* Podmět a '''předmět''' lze v mnohých větách zaměnit změnou [[slovesný rod|slovesného rodu]]: ''Zahradník očesal jabloně. - Jabloně byly zahradníkem očesány.'' Předmět ani '''příslovečné určení''' nikdy nerozvíjíjenerozvíjí podmět.