Ludvík Frejka: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
rozsudek 27. listopadu, poprava 3. prosince není úplně „vzápětí“ |
ods. Rodina značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 34:
== Předválečná kariéra ==
Pocházel z asimilované židovské rodiny lékaře Siegfrieda Freunda a Kláry, roz. Ledererové. Rodiče zahynuli za druhé světové války v [[Terezínské ghetto|terezínském ghettu.]]
V roce 1919 vstoupil do sociálně demokratické mládeže. Od roku 1922 byl členem [[Komunistická strana Německa|Komunistické strany Německa]], 1923 přestoupil do [[Komunistická strana Československa|KSČ]]. 1927 krátce působil jako dobrovolný pracovník v textilním podniku na Liberecku, poté odešel do [[Praha|Prahy]], kde vedl do roku 1930 národohospodářské oddělení ústředního sekretariátu KSČ. Ve třicátých letech působil v [[Ústí nad Labem]], [[Chomutov|Chomutově]] a [[Teplice|Teplicích]]. Od roku 1935 byl v Praze redaktorem ústředního německého listu ''[[Die Rote Fahne]]''.
Řádek 48:
== Poválečná kariéra ==
Od roku 1945 byl Ludvík Frejka tajemníkem ústřední národohospodářské komise při [[Ústřední výbor Komunistické strany Československa|ÚV KSČ]]. V červnu 1948 se stal přednostou národohospodářského odboru [[Kancelář prezidenta republiky|Kanceláře prezidenta republiky]] [[Klement Gottwald|Klementa Gottwalda]] a tajemníkem Ústřední plánovací komise.
| příjmení = Frejková
| jméno = Hana
| odkaz na autora = Hana Frejková
| titul = Divný kořeny
| url =
| vydání = Vyd. 1
| vydavatel = Torst
| místo = Praha
| rok vydání = 2007
| počet stran = 178 pages
| isbn = 978-80-7215-325-1
| isbn2 =
| oclc =
}}</ref> V atmosféře psychického a fyzického nátlaku se přiznal k tomu, že jako agent britské tajné služby [[Intelligence Service]] sabotoval plnění [[Dvouletý hospodářský plán|dvouletého]] i [[První pětiletka (Československo)|pětiletého plánu]] a pomáhal udržovat ekonomickou závislost ČSR na kapitalistických státech.
Následně byl v rámci [[Proces se Slánským|procesu se Slánským]] v listopadu 1952 obžalován z velezrady, vyzvědačství a sabotáže. Soud
== Rodina ==
Dcera [[Hana Frejková]] (*17. 1. 1945 Londýn) je z druhého manželství. Ludvík Frejka byl ženat dvakrát. S první manželkou Leni se seznámil v Berlíně, z tohoto manželství pochází syn [[Tomáš Frejka]] (*21. 11. 1932, Chomutov).<ref name=":0" /> Za zmínku stojí, že syn Tomáš byl skalním [[Komunista|komunistou]] a napsal předsedovi [[Státní soud|Státního soudu]] v Praze dopis, ve kterém žádal pro svého otce trest smrti. Dopis byl publikován v Rudém právu dne 25. listopadu 1952 na páté straně.<ref>http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1952/11/25/5.png</ref> O jeho [[Herostratismus|herostatické]] slávě přednášel na [[Kolumbijská univerzita|Kolumbijské univerzitě]] [[Zbigniew Brzezinski]]. Vojenskou službu Tomáš Frejka odsloužil u 66. [[Pomocný technický prapor|technického praporu]] a později emigroval.<ref>https://neviditelnypes.lidovky.cz/zahranici/svet-od-veseni-vlastniho-tatinka-k-politickemu-azylu.A110928_104000_p_zahranici_wag</ref><ref>{{Citace monografie
| příjmení = Ulč
| jméno = Otto
| odkaz na autora = Ota Ulč
| titul = Velikáni a malikáni
| url =
| vydavatel = Šulc a Švarc
| místo = Praha
| rok vydání = 2012
| počet stran = 265 pages
| strany = 178–181
| isbn = 978-80-7244-307-9
| isbn2 =
| oclc =
}}</ref>
== Odkazy ==
Řádek 76 ⟶ 107:
* [[Rudolf Slánský]]
* [[Otakar Pohl]]
*[[Pavlík Morozov]]
=== Externí odkazy ===
|