Verze z 8. 8. 2021, 13:36 editovat JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 601 editací m robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 19. 8. 2021, 14:58 editovat zrušit editaci Houstička (diskuse \| příspěvky) 2 741 editací m odkazy, příklad, kategorie značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 3: == Cenzura == V [[Raný novověk\|raném novověku]] si tiskař nebo nakladatel musel vyžádat k tisku panovnické [[privilegium]], které zároveň zajišťovalo jakousi ochranu jeho práv. Když se [[knihtisk]] po Evropě více rozšířil, zavedla církev i řada států cenzuru, to jest povinnost tiskaře nebo nakladatele předkládat texty ke schválení. Cenzura mohla mít i několik stupňů, kde se schválení označovalo latinskými slovy ''[[nihil obstat]]'' ("nic nepřekáží"), ''imprimi potest'' ("může se tisknout") a konečně imprimatur.<ref>''Ottův slovník naučný'', heslo Imprimatur.</ref> Až do poloviny 20. století byli katoličtí teologové zavázáni, aby svá díla předkládali církevní cenzuře. ~~Od [[Druhý vatikánský koncil\|Druhého vatikánského koncilu]] se církevní imprimatur uděluje jen na vyžádání autora nebo nakladatele~~. ~~I když předběžná cenzura byla ve většině zemí v 19~~. a ve 20. století zrušena, slovo imprimatur se dále používá jako souhlas zadavatele s náhledem a uvolnění k tisku. Tímto souhlasem zadavatel potvrzuje, že text odpovídá jeho požadavkům.<ref>''Encyklopedický slovník'', heslo Imprimatur.</ref> * Přestože byla kniha ''Život blažené [[Marie Magdalena\|Maří Magdaleny]] i sestry její [[Svatá Marta\|svaté Marty]]'' [<nowiki/>[[sic]]] napsána [[Rabanus Maurus\|Rabanusem Maurusem]] a přeložena [[Antonín Ludvík Stříž\|Antonínem Ludvíkem Střížem]], ani ona se v roce 1920 cenzuře [[Katolická církev\|katolické církve]] nevyhnula. V [[Tiráž\|tiráži]] je v „nihil obstat“ uvedeno jméno cenzora (Josephus Hronek, 23. 8. 1920, Praha), jako „imprimatur“ je dne 24. 8. 1920 uveden [[generální vikář]] [[Antonín Podlaha\|Antonius Podlaha]]. Za zmínku stojí i cenzory přehlédnutý fakt, že uvedené světice nebyly sestry.<ref>Tiráž knihy vydané [[Ladislav Kuncíř\|Ladislavem Kuncířem]] v Praze II, [[Spálená (Praha)\|Spálená]] 15. Vytištěno v [[Nový Jičín\|Novém Jičíně]], 1920.</ref> Od [[Druhý vatikánský koncil\|Druhého vatikánského koncilu]] se církevní imprimatur uděluje jen na vyžádání autora nebo nakladatele. I když předběžná cenzura byla ve většině zemí v 19. a ve 20. století zrušena, slovo imprimatur se dále používá jako souhlas zadavatele s náhledem a uvolnění k tisku. Tímto souhlasem zadavatel potvrzuje, že text odpovídá jeho požadavkům.<ref>''Encyklopedický slovník'', heslo Imprimatur.</ref> == Metaforický význam == Řádek 23 ⟶ 27: [[Kategorie:Typografie]] [[Kategorie:Cenzura]] [[Kategorie:Latinská slova a fráze]] [[Kategorie:Kanonické právo]] [[Kategorie:Svoboda projevu]]

Imprimatur: Porovnání verzí