Genocida původních obyvatel: Porovnání verzí

Přidáno 279 bajtů ,  před 2 měsíci
(další doplnění)
značka: editor wikitextu 2017
značka: editor wikitextu 2017
 
=== Hladomory v Britské Indii ===
[[Soubor:Famine in India; five emaciated children; a girl sitting and Wellcome L0002224.jpg|náhled|Oběti indického velkého hladomoru z let 1876 až 1878.]]
V roce 2000 představil historik [[Mike Davis]] svou knihu ''Late Victorian Holocausts: El Niño Famines and the Making of the Third World''. V ní ukázal vazby mezi důsledky Brity zavedeného politického a ekonomického systému v Britské Indii a klimatickými podmínkami (zejména tzv. [[El Niño – Jižní oscilace]]). Davis studoval, jaký podíl na hladomorech v Britské Indii měl kolonialismus a jaký klimatické podmínky. Přičemž prokazuje, že miliony životů jdou na vrub britskému koloniálnímu systému spíše než přírodě. Zmínit lze [[Bengálský hladomor 1770]], během kterého zemřelo 2 až 10 milionů lidí. Vedle klimatické příčiny – extrémního sucha – je za příčinu rozsahu obětí označován přístup britské správy (resp. [[Britská Východoindická společnost|Britské Východoindické společnosti]]), který zakazoval zdejším obyvatelům vytvářet zásoby, stanovoval vysoké zemědělské daně a nutil zemědělce pole osívat exportními plodinami ([[opium]], [[indigo]]) spíše než potravinami. Ještě během 18. století následovaly další hladomory (tzv. Chalisa a Doji Bara, které dohromady stály životy až 20 milionů lidí). Další hladomory přišly v 19. století a opět měly milionové oběti. Někteří historikové, jako například [[Niall Ferguson]], ovšem zpochybňují Davisův výzkum co do míry role britské správy na těchto tragédiích. Poslední velký hladomor pod britskou správou se odehrál v [[Hladomor v Bengálsku 1943|Bengálsku v roce 1943]]. Ten je obvykle přičítán lidskému vlivu. Během druhé světové války došlo v Bengálsku k vysoké [[Inflace|inflaci]], během které prudce vzrostly ceny, přičemž v důsledku války se snížila produkce základních potravin. Vedle toho ve snížených životních podmínkách ještě propukla epidemie [[malárie]]. Navíc humanitární pomoc začala chodit až několik měsíců po vypuknutí hladomoru. Ten si tak vybral daň v podobě 2 až 3 milionů zemřelých.
 
=== Boom kaučuku v Kongu a Amazonii ===
[[Soubor:Hardenburgamazonindians.jpeg|náhled|Zotročení amazonští indiáni z Peru (začátek 20. století).]]
V letech 1879 až 1912 raketově stoupla poptávka po [[kaučuk]]u. V tomto důsledku výrazně stoupla cena [[latex]]u a tím se jeho produkce stala nesmírně výnosnou. V té době se latex dovážel zejména z pralesů v [[Amazonie|Amazonii]] a ve [[Střední Afrika|střední Africe]]. Jeho produkce si vyžadovala nasazení značného počtu lidí, což mělo negativní vliv na původní obyvatele Brazílie, Peru, Ekvádoru, Kolumbie a Konga. Zatímco majitelé plantáží nesmírně bohatli, dělníci dostávali jen velmi malou mzdu. V celé řadě případů dokonce nedostávali žádný plat a pracovali jako otroci. Tvrdé podmínky práce v pralesích a špatné zacházení ze strany kolonistů vedly ke snížení populací některých domorodých kmenů až o 90 %. Na jedné zdokumentované plantáži pracovalo kolem 50 000 původních obyvatel, přižemž 42 000 z nich zde při práci zemřelo.