Válka v Afghánistánu (2001–2021): Porovnání verzí

m
(Neni podlozeno citaci, nesmyslny vysledek valkyverze 20395114 uživatele 90.181.92.64 (diskuse) zrušena)
značka: vrácení zpět
}}</ref>
 
Spojencům se sice podařilo svrhnout vládu TalibanuTálibánu, kterému se v pozdějších letech podařilo opět nabrat síly.<ref>{{cite web|url=http://www.cfr.org/publication/10551/|title=The Taliban Resurgence in Afghanistan|access-date=2013-05-27|archive-url=https://web.archive.org/web/20060927101915/http://www.cfr.org/publication/10551/|archive-date=2006-09-27|dead-url=yes}}</ref> Kampaň byla oproti původním očekávaní méně úspěšná. Nedosáhla totiž cíle omezit působení Al-Kaidy.<ref name="rothstein">{{cite web|url=http://books.google.com/books?id=w7fmg1cCjskC&vid=ISBN8170493064&dq=Afghanistan+and+the+troubled+future+of+unconventional+warfare&q=Al+Qaeda&pgis=1#search|title=Afghanistan: and the troubled future of unconventional warfare}}</ref>
 
Od roku [[2006]] ohrožuje stabilitu Afganistanu zvýšená aktivita povstalců z hnutí TalibanTálibán, rekordně vysoká úroveň produkce [[opium|opia]]<ref>{{cite web|url=http://www.nytimes.com/2006/09/03/world/asia/03afghan.html|title=Opium Harvest at Record Level in Afghanistan}}</ref><ref>{{cite web|url=http://news.bbc.co.uk/2/hi/south_asia/6965115.stm|title=Afghanistan opium at record high}}</ref> a slabá vláda s minimální kontrolou oblastí mimo hlavní město [[Kábul]].<ref name="unfailed">{{cite web|url=http://www.un.org/apps/news/story.asp?NewsID=20702&Cr=afghan&Cr1=|title=Afghanistan could return to being a ‘failed State’}}</ref> Roste rovněž napětí mezi [[Pákistán]]em a Spojenými státy, kvůli podpoře TalibanuTálibánu na [[Paštúnové|Paštúny]] obývaných [[Federálně spravovaná kmenová území|Federálně spravovaných kmenových územích]] a americkým útokům na pákistánské území za pomocí [[Bezpilotní letadlo|bezpilotních letadel]].
 
Operace Trvalá svoboda byla ukončena 28. prosince 2014. 1. ledna 2015 na ní navázala [[Operace Rozhodná podpora]].
 
=== Situace před invazí ===
[[Usáma bin Ládin]], hlavní sponzor sítě Al-Kaida, žil v Afghánistánu ovládaném hnutím TalibanTálibán, kde vedl výcvikové tábory teroristů.<ref>{{cite web|url=http://www.infoplease.com/spot/osamabinladen.html|title=Osama bin Laden Wealthy Saudi exile is a terrorist mastermind}}</ref> Po teroristických útocích na americké velvyslanectví v Keni a Tanzanii v roce [[1998]] [[americké námořnictvo]] bombardovalo teroristické výcvikové tábory střelami s plochou dráhou letu odpalovanými z ponorek. [[Rada bezpečnosti OSN]] v reakci na útok na americké ambasády vydala v letech [[1999]] a [[2000]] [[Rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1267|rezoluce číslo 1267 a 1333]] namířené proti TalibanuTálibánu, které obsahovaly finanční sankce a zákaz dovozu vojenského zařízení.
 
Ve svém projevu 20. září 2001 prezident USA [[George W. Bush|George Bush]] v reakci na teroristické útoky na New York a Washington přednesl směrem k vůdcům Talibánu čtyři požadavky: vydání [[Usáma bin Ládin|Usámy bin Ládina]] a dalších vůdců al-Kaidy americkým autoritám, propuštění všech cizinců neoprávněně zadržovaných na Afghánském území a ochrana zahraničních novinářů, diplomatů a humanitárních pracovníků, okamžité a trvalé uzavření všech teroristických výcvikových táborů a předání všech teroristů a jejich podporovatelů příslušným orgánům. Talibán vyžadoval důkazy o bin Ládinově vině, což Bush odmítl s tím, že s teroristy se nevyjednává.
| datum vydání =
| datum přístupu = 2020-12-27
}}</ref> K těmto úderům byly použity mimo jiné [[Hughes AH-64 Apache|helikoptéry Apache]] a [[BGM-109 Tomahawk|řízené střely Tomahawk]]. Útoky se původně zaměřovaly na [[Kábul]], [[Džalálábád|Džalalabád]] a [[Kandahár]]. Během několika dní byla většina vojenských zařízení vážně poškozena a protivzdušná obrana byla prakticky zničena. Talibán byl od 14. října 2001 ochotný jednat o vydání Bin Ládina, což ale George W. Bush odmítl.<ref>[http://www.guardian.co.uk/world/2001/oct/14/afghanistan.terrorism5 Bush rejects Taliban offer to hand Bin Laden over], ''[[The Guardian]]''</ref> Síly Severní aliance podporované americkými [[Zelené barety|jednotkami speciálních sil]] zahájily postup proti jednotkám Talibánu a 13. listopadu obklíčily Kábul. Druhého dne vstoupily do města, kde se nesetkali s prakticky žádným odporem. TalibanskéTálibánské síly ustoupily na jih do Kandaháru, který padl 7. prosince a po [[Bitva o komplex Tora Bora|bitvě o jeskynní komplex Tora Bora]], který by poslední velkou baštou odporu hlavní vůdci Talibánu a al-Káidy uprchli přes hranice do Pákistánu.<ref name=":0" />
 
=== Prozatímní vláda ===
}}</ref>
 
=== TalibánskáTálibánská revolta ===
{{Pahýl část}}
Revolta, označovaná jako „Neo-TalibanskéTálibánské povstání“ se začala projevovat během roku 2003 a prudce eskalovala během let 2005-2006, kdy poprvé od [[operace Anakonda]] v roce 2002 došlo k většímu střetu v provincii Kandahár (bitva u Pašmulu), při které přišlo o život více než 1000 Talibánců. Na intenzitě nabíraly akce Talibánců i v letech následujících. Jejich způsob boje bývá označován jako válčení čtvrté generace, kdy hlavním cílem povstalců je spíše psychika protivníka. V boji tak zřídka kdy docházelo k velkým bitvám, povstalci se spíše snažili o nastavování výbušnin u cest, přepady koaličních a vládních jednotek, rychlé útoky na vojenské základny či únosy a popravy nepřátelských osob. Násilí, které vyvolával, se dělo v cyklických periodách, kdy je zde jasně patrné, že během jara a léta vojenské aktivity stoupaly, aby v období zimy výrazně poklesly.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Daněk
| jméno = Pavel
 
=== Návrat Tálibánu ===
Na základě dohody podepsané mezi tehdejším prezidentem USA [[Donald Trump|Donaldem Trumpem]] a Tálibánem začali začátkem května 2021 Američané a jejich spojenci stahovat vojska z Afghánistánu. Tálibán situace využil a začal Afghánistán postupně obsazovat. Většinu měst obsadili bez boje, jelikož afghánská vládní vojska se vzdala. Mezitím se vojska Američanů a jejich spojenců vrátilivrátila do Afghánistánu, ovšem pouze kvůli evakuaci svých ambasád. [[15. srpen|15. srpna]] [[2021]] opět bez žádného odporu obsadil Tálibán hlavní město [[Kábul]]. [[16. srpen|16. srpna]] [[2021]] vystoupil současný prezident USA [[Joe Biden]] s projevem, kde uvedl, že nelze bojovat na straně afghánské vlády, když její vojska nejsou schopné ani bojovat a že nechce válku předávat dalšímu prezidentovi USA.
 
== Statistika ==
Náklady na válku pro Spojené státy podle Pentagonu od října 2001 do září 2019 vyšly na 778 miliard dolarů. Z toho na rekonstrukci země různé rezorty investovaly 200 miliard dolarů.<ref>[https://plus7dni.pluska.sk/zahranicie/hrozna-bilancia-dvadsatrocnej-vojny-spojene-staty-su-dalsia-velmoc-co-afganistane-nevyhrala]</ref>
 
Válka v Afghánistánu si za 20 let vyžádala 242 000 životů, z toho přes 40 000 tvořili civilisté a amerických vojáků a jejich spojenců padlo přes 3,5 tisíce (z toho 14 českých vojáků), TalibancůTálibánců přes 84 000. Zbytek připadá na afghánskou armádu a policii. Své domovy kvůli válce opustilo přes 5 milionů lidí. Jen Spojené státy stála válka v Afghánistánu odhadem víc jak 21 bilionů korun (978 miliard dolarů). (Zdroj: ČT24.cz; 12. 8. 2021)<ref>https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/221411058130812/</ref>
 
== Kritika ==
354

editací