Proces se skupinou Milady Horákové: Porovnání verzí

Vlna [[politický proces|politických procesů]], zahájených po sovětském vzoru v zemích východního bloku, se nemohla vyhnout ani [[Československo|Československu]]. Kreml a sovětští poradci v Praze žádali „vzorový proces“, jenž by patřičně odstrašil všechny potenciální odpůrce režimu. Z mnoha různých variant byla nakonec jako hlava vymyšleného spiknutí vybrána poslankyně národně socialistické strany Milada Horáková. Příprava procesu probíhala zcela pod vlivem sovětských poradců, kteří mimo jiné zavedli i tzv. otázkové protokoly, jež dosud čs. Bezpečnost neznala, a prosadili i speciální přípravu obžalovaných, kteří se museli svá vystoupení před soudem donekonečna učit. Před [[Státní soud|Státním soudem]] stanulo [[31. květen|31. května]] [[1950]] třináct obžalovaných -– osm bývalých funkcionářů strany [[Česká strana národně sociální|národně socialistické]] (Horáková, Zemínová, Kleinerová, Buchal, Hejda, Nestával, Pecl, Přeučil), dva [[Českoslovanská sociálně demokratická strana|sociální demokraté]] (Peška, Dundr), dva funkcionáři [[KDU-ČSL|strany lidové]] (Hostička, Křížek)<ref>{{Citace elektronického periodika

Proces byl totiž výjimečný i svým ohlasem. Po prvních třech dnech byl soud doslova zaplaven rezolucemi z továren, úřadů a obcí. Všechny volaly po přísném potrestání, většina po [[Trest smrti|trestu smrti]]. Byl to důsledek instrukce aparátu strany, v níž mimo jiné stálo: „''Široce podchyťte ohlas procesu. Nechť promluví hlas lidového hněvu. Připravte závodní schůze a projevy, na nichž náš lid řekne, že zesílí bdělost, že zvýší své pracovní úsilí, že zbytky rozvratné reakce rozdrtíme. V usneseních nechť je žádáno spravedlivé a přísné potrestání rozvratných zločinů.''“ Občané této žádosti vyhověli (závodní výbory KSČ, výbory milicí KSČ, ale i některé uliční výbory). Soud obdržel na 6300 rezolucí, žádajících smrt a plných výrazů jako „zlotřilá chamraď“, „zavilí zločinci“, „krvaví psi“. Prokurátor [[Josef Urválek]] při soudním líčení: ''Tisíce projevů, které došly tomuto soudu ze všech vrstev tohoto národa vyjadřují nesmírný hněv našeho pracujícího lidu nad hanebnou činností žalovaných, vyjadřují však i také…'' (viz zvukový záznam z procesu). <ref> http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1950/6/4/1.png </ref> Do soudní síně tak vstoupil nový prvek -– organizovaný hněv lidu. Komunisté měli v té době pevně v ruce veškerý tisk i sdělovací prostředky, nenávist byla šířena i ampliony [[místní rozhlas|obecního rozhlasu]]{{Zdroj?}}. Záměrně zjitřené atmosféře pak odpovídaly i rozsudky, vynesené [[8. červen|8. června]]: čtyři obžalovaní -– Horáková, [[Jan Buchal|Buchal]], [[Oldřich Pecl|Pecl]] a [[Záviš Kalandra|Kalandra]] -– byli odsouzeni k [[trest smrti|trestu smrti]], další čtyři -– Kleinerová, Nestával, Hejda a Přeučil -– k doživotnímu vězení a zbylých pět k vězení od 13 do 28 let.

* Proces H, Martin Vadas (ČR 2007-20092007–2009). Česká televize 31. 5. - 9–9. 6. 2009, 10 × 52 minut.