Židovská autonomní oblast: Porovnání verzí

Přidáno 16 bajtů ,  před 5 měsíci
→‎Historie: pravopis, gramatika, úprava formulace
m (prohození šablon; kosmetické úpravy)
(→‎Historie: pravopis, gramatika, úprava formulace)
 
| datum přístupu = 2012-01-06
| vydavatel = Český rozhlas
}}</ref>. Byl to výsledek [[Vladimir Iljič Lenin|Leninovy]] politiky, kdy měl mít každý národ na území [[Sovětský svaz|SSSR]] svojísvoji vlastní autonomní socialistickou jednotku. Protože v Sovětském svazu žili také [[Židé]], kteří byli hluboce věřící, bylo rozhodnuto, že se vytvoří něco jako Sovětský Sión, místo, kde bude vybudován socialistický židovský svět. Náboženské cítění měla nahradit proletářská literatura a [[víra]] v [[komunismus]]. Za jazyk nové autonomní republiky byl zvolen [[jidiš]], [[hebrejština]] byla zavržena z náboženských důvodů.
 
Židovský národní okruh se měl stát za [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalinovy]] vlády protikladem k nově vytvářenému židovskému státu v [[Palestina|Palestině]]. Propaganda ukazovala okolí [[Birobidžan]]u jako nový ráj. Bylo to tak účinné, že oblast byla osídlena nejen židyŽidy ze Sovětského Svazusvazu, ale dokonce i některými ze zahraničí.
 
Projekt však ztroskotal již na svém začátku. Jedním z cílů, který byl při založení oblasti vytyčen, bylo také zlepšit osídlenost území na [[Dálný východ|Dálném východě]], zvláště pak u hranice s [[Čína|Čínou]]. Např. v roce [[1928]] bylo židovské osídlení téměř mizivé. Židé ze zemísvazových republik SSSR, (z Ruska, Ukrajiny a Běloruska) měli své kořeny tam a nechápali, proč se mají stěhovat přes půl zeměkoule na Dálný východ. Navrhli proto, aby tato autonomní republika vznikla na [[Krym]]u či na [[Ukrajina|Ukrajině]]. Protože tam však panovaly antisemitské tendence, plán byl smeten ze stolu. Navíc si [[Ukrajinci]], [[Rusové]] ani [[krymští Tataři]] nedokázali připustit, že by přišli o část svého území.
 
I přes veškeré obtíže židéŽidé na přelomu 20. a 30. let do Birobidžanu přišli a dne 7. května 1934 zřídila sovětská vláda Židovskou autonomní oblast. Tehdejší Národní okruh se stal autonomní oblastí a byla spuštěna masivní propagandistická kampaň, jejímž cílem bylo do oblasti přilákat ještě více židůŽidů ze západu země. Ta kombinovala [[socialismus]] a [[sionismus]] tak, že nový kraj popisovala jako bezvadný svět. Byly založeny noviny [[Birobidžanská hvězda]] (Birobidžaner Štern – Биробиджанер Штерн – בירובידזשאנער שטערן). Rusové se však pokoušeli přistěhovalé židyŽidy postupně asimilovat, např. tím, že místo [[hebrejské písmo|hebrejské]] abecedy pro jidiš začali používat [[cyrilice|cyrilici]].
[[Soubor:Биробиджан, вокзальная площадь.JPG|náhled|Židovský sedmiramenný svícen [[menora]] před nádražím v Birobidžanu]]
Celý plán „nového Siónu“ začal skomírat v polovině 30. let, když si Stalin začal myslet, že ho začínají přistěhovalci ohrožovat. Uzavřel školy vyučující v jidiš. Po [[Druhá světová válka|válce]] se celý projekt sesypal úplně. Posledním oživením byla idea celou oblast vyhradit pro židovské uprchlíky z [[Evropa|Evropy]]. V té době zde žilo také židůŽidů nejvíce – až třetina veškerého obyvatelstva.
 
Po pádu Sovětského svazu v roce [[1991]] velká část židůŽidů emigrovala do [[Německo|Německa]] a do [[Izrael]]e<ref name="rozhlas.cz"/>. Přesto však zde znovu existuji školy vyučující v jidiš, rádio vysílající v tomto jazyce a Birobidžanská hvězda opět vychází.
 
== Geografie ==