Mautern an der Donau: Porovnání verzí

V době římské již v 1. století n.l. za vlády císaře [[Domitianus|Domitiana]] bylo nejdůležitějším sídlem středního Podunají na obchodní stezce se železem a solí, leželo na severní hranici s Germány. Římané zde tehdy měly dřevěný tábor, kolem roku 300 přestavěný na kamenný, ve kterém sídlila první legie ''Legio I. Noricum'', sídlo nazývali ''Favianis'' nebo ''Favianae''. Hrad Favianis chránil důležitý přechod přes řeku (brod) při okraji kraje Wachau. Rozsáhlé kamenné římské sídlo se zbytky hradeb a původními vinnými sklepy je dodnes ukryto v základech několika měšťanských domů.<ref group="p" name="Poznámka A">V červenci 2021 byly archeologická lokality ve městě spojené s Římskou říší společně s dalšími místy na Slovensku, v [[Rakousko|Rakousku]] a [[Německo|Německu]] zapsána na seznam [[Světové dědictví|světového dědictví]] [[UNESCO]] pod společným názvem ''„[[Limes Romanus|Hranice Římské říše]] - [[Dunajský limes]] (západní část)“''.</ref> Po rozpadu Říše římské dobyli toto území [[Avaři]], ve druhé polovině 5. století se Favianis stalo enklávou křesťanů, v níž misionář svatý [[Severin z Norika]] (410-480) založil klášter, ve kterém 8. ledna roku 482 zemřel. Do jeho kláštera vstoupil mnich Eugippius (465–533), opat a církevní spisovatel, který napsal první Severinův životopis ''Vita Sancti Severini''. Obsahuje cenné věcné informace o soužití křesťanů s pohany a o životě při panovnickém sídle. Severinovo působení připomíná současná socha na křižovatce cest mezi Furthem a Mautern.

== ReferenceOdkazy ==

=== Literatura ===

=== Externí odkazy ===