Kvantová chemie: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m {{Commonscat}}
Doplnění textu, modrých odkazů a obrázků.
značky: možné problémové formulace editace z Vizuálního editoru
Řádek 1:
[[Soubor:Helium atom QM.svg|náhled|Model atomu Helia]]
'''Kvantová chemie''' je obor [[teoretickáTeoretická chemie|teoretické chemie]], který využívá [[kvantováKvantová mechanika|kvantovou mechaniku]] a [[kvantováKvantová teorie pole|teorii kvantového pole]] k řešení [[chemieChemie|chemických]] problémů. JednouStuduje zstavy nejdůležitějších oblastí kvantové chemie je popis chováníjednotlivých [[elektronAtom|atomů]]ů v [[atom]]ech a [[molekulaMolekula|molekuláchmolekul]] a- jejich vlivstabilní, naexcitované reaktivitua přechodné stavy, ke kterým dochází během [[Chemická reakce|chemických reakcí]]. Kvantová chemie leží na rozhraní mezi [[Chemie|chemií]] a [[fyzikaFyzika|fyzikou]]. Významněa přispívádává donávod obouna těchtovýpočet oborůvlastností atomů a molekul s pomocí základních [[Fyzikální konstanty|fyzikálních konstant]].
 
Jednou z nejdůležitějších oblastí kvantové chemie je popis chování [[Elektron|elektronů]] v atomech a molekulách a jejich vliv na reaktivitu. Porozumění elektronové struktuře atomů a molekul umožnila v roce 1926 [[Schrödingerova rovnice]], která se stala základem kvantové chemie.
 
Nadšení nad krásou chemie ukryté v jediném vzorci nebylo vždy sdíleno. V roce 1830 [[Auguste Comte]] napsal:{{Citát v rámečku|Každý pokus o zavedení matematických metod ke studiu chemických problémů musí být považován za hluboce iracionální a odporující duchu chemie. Jestliže by matematika měla hrát někdy významnou úlohu v chemii – úchylka naštěstí málo pravděpodobná – vedlo by to k rychlé degeneraci této vědy.}}Ale již o sto let později v1929 napsal zakladatel relativistické kvantové mechaniky [[Paul Dirac]]:{{Citát v rámečku|Fyzikální zákony, které jsou nezbytné pro matematickou teorii velké části fyziky a veškerou chemii, jsou zcela známy. Jediná potíž tkví v tom, že přesné použití těchto zákonů vede k příliš složitým rovnicím, než aby se daly řešit.}}V současnosti je jednou z nejvýznamnějších metod kvantové chemie [[spektroskopie]], která umožňuje získat informace na úrovni atomů a molekul. Nejpoužívanějšími jsou [[infračervená spektroskopie]] (IR) a [[spektroskopie nukleární magnetické rezonance]] (NMR).
 
== Historie kvantové chemie ==
Historie kvantové chemie začíná objevem katodových paprsků [[Michael Faraday|Michaela Faradayem]] v roce 1838, prohlášením Gustava Kirchhoffaz roku 1859 o problému s radiací [[Absolutně černé těleso|černého tělesa]], objevem diskrétních energetických stavů fyzikálních systému [[Ludwig Boltzmann|Ludwiga Boltzmanna]] z roku 1877 a kvantovou hypotézou [[Max Planck|Maxe Plancka]] z roku 1900. Tato kvantová hypotéza definuje energii, kterou vyzařuje atomový systém, jako řadu diskrétních jednotlivých energetických prvků ''ε'' určených frekvenci ''ν a'' číselnou hodnotu zvanou [[Planckova konstanta]].
[[Soubor:Bohr atom model.svg|náhled|Bohrův model atomu]]
V roce 1905 [[Albert Einstein]] na základě Planckovy kvantové hypotézy uvedl, že samotné světlo se skládá z jednotlivých kvantových částic, které se od roku 1926 začaly nazývat [[Foton|fotony]]. V následujících letech se tento teoretický základ začal aplikovat na chemickou strukturu a reaktivitu atomů a molekul. Pravděpodobně největší přínos v této oblasti měl [[Linus Pauling]].
 
Zrození kvantové chemie jako oboru je připisováno objevu Schrödingerovy rovnice a její aplikací na atom vodíku v roce 1926. Dalšími milníky v historii kvantové chemie jsou články Waltera Heitlera a Fritze Londonaz roku 1927. Jedná se o první aplikaci kvantové mechaniky na molekulu vodíku a jeho chemické vazby.
 
V následujících letech se kvantové chemii věnovalo mnoho významných vědců, patří mezi ně například [[Robert Mulliken|Robert S. Mulliken]], [[Max Born]], [[Robert Oppenheimer|J. Robert Oppenheime]]<nowiki/>r, [[Linus Pauling]], Erich Hückel, Douglas Hartree, [[Vladimir Alexandrovič Fok|Vladimir Fock]].
 
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}
*V části tohoto článku byl použit překlad z anglické Wikipedie.
 
{{Pahýl}}
 
{{Chemie}}