Surinam: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
synonymum
Bez shrnutí editace
Řádek 285:
K roku 2013 sčítal Surinam celkem 566 846 obyvatel. Surinamská populace je etnicky i nábožensky velmi různorodá a žádná demografická skupina netvoří [[Většina|většinu]]. Důvodem pestrého složení obyvatelstva je dědictví nizozemské nadvlády, která do Surinamu dovážela pracovní sílu z celého světa; dobrovolně, či nedobrovolně. Dramatické změny na obyvatelstvu se projevily především v průběhu 19. století, kdy pracovní migrace byla v plném proudu.
 
Podle surinamského sčítání lidu v roce 2012 tvoří nejpočetnější skupinu tzv. ''Hindustánci'', pod kterými se chápou obyvatelé původně žijící v [[Indie|Indii]] a [[Pákistán|Pákistánu]], z nichž někteří dodnes hovoří [[Hindustánština|hindustánštinou]], tedy nespisovným nářečím [[Hindština|hindštiny]]. Jejich výraznější příliv Surinam zažil poměrně nedávno, a to v 60. letech 20. století, kdy se mnozí z nich do země stěhovali za rodinou a prací. Celkem se tak počet hindustánské komunity vyšplhal na 148 000 obyvatel, 27 % surinamské populace, a vytlačil tak z první příčky [[Kreolové|Kreoly]], kteří dnes tvoří 16 %, čímž se umisťují na třetím místě v počtu populace. Kreolský původ má v Surinamu jiný význam, než je tomu v [[Latinská Amerika|Latinské Americe]], kde se jako ''criollo'' označuje Evropan narozený na americké půdě, naopak Surinamci kreoly vnímají jako potomky černošských Afričanů. Podobně jako Hindustánci prošli výrazným populačním nárůstem i [[Javánci]], původně obyvatelé Indonésie, jejichž počet představuje 14 % společnosti. Populační „boom“ zaznamenalo i africké obyvatelstvo — Maroni, kteří se v Surinamu někdy označují jako tzv. ''černoši z buše'' či ''bush negroes'' (nepejorativně). V 60. letech 20. století Maroni čítali na 30 000 příslušníků, nicméně k roku 2012 se k maronské národnosti přihlásilo 118 000 osob a tvoří tak po Hindustáncích druhou nejpočetnější komunitu. Méně početné je [[Indiáni|původní obyvatelstvo]], které tvoří necelých 8 %, kde spadají hlavně potomci Aravaků a Karibů. Jednotky procent potom tvoří Číňané s 2,7 % a Nizozemci s 1,3 %, jejichž populace po roku 1975, kdy se Surinam stal nezávislým, masivně emigrovala do Nizozemska. Podle nizozemských úřadů tehdy Surinam opustilo přes 40 000 Nizozemců.<ref name=":0" /><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Netherlands
| jméno = Statistics
Řádek 295:
}}</ref> Téměř polovina populace se soustředí v hlavním městě Paramaribu.
 
Pestrost surinamského obyvatelstva byla během let 1959 až 1975 vyobrazena na státní vlajce. Na bílém pozadí se zobrazovalo pět různobarevných hvězd — bílá, černá, červená, hnědá a žlutá, které byly společně propojeny černým oválem.<ref name=":0" /> Každá z hvězd symbolizovala některou z komunit; ty jsou uvedeny níže.<ref>{{Citace name=":0" />elektronického periodika
| titul = Suriname - Colonial Flags
| periodikum = www.fotw.info
| url = https://www.fotw.info/flags/sr-nl.html
| jazyk = en
| datum přístupu = 2021-08-11
}}</ref>
 
* '''bílá''' — Evropané
* '''černá''' — Kreolové
* '''červená''' — Indiáni
* '''hnědá''' — Hindustánci
* '''žlutá''' — Číňané
 
=== Náboženství ===
Řádek 308 ⟶ 320:
 
=== Jazyk ===
{{Podrobně|Sranan Tongo}}
V Surinamu se mluví dvaadvaceti jazyky, ale úředním ai sjednocujícím z nich je nizozemština, která je jediným oficiálním jazykem používaným ve školství, vládě a médiích.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Suriname - The World Factbook
| periodikum = www.cia.gov
Řádek 314 ⟶ 327:
| jazyk = en
| datum přístupu = 2021-08-10
}}</ref> Velmi rozšířeným jazykem je také [[Sranan Tongo|sranan]], což je původně jazyk otroků, který získal na oblibě hlavně v 80. letech 20. století, kdy vojenský diktátor [[Dési Bouterse]] své projevy přednášel právě v tomto jazyce. Ve 21. století se objevily první pokusy sestavit anglicko-srananský slovník, avšak tato snaha je stále do dnešních dní doprovázena problémy, protože sranan nikdy neměl pevně ukotvenou psanou formu. Dobrou pozici ve společnosti má rovněž angličtina, kterou lze sporadicky zaslechnout v médiích.<ref name=":0" />
== Surinam a Češi ==
České stopy v Surinamu se datují do roku 1737, kdy zde založili Moravští bratři z [[Herrnhut|Herrnhutu]] několik misijních stanic, mnozí misionáři byli [[Exulanti|exulanty]] z rekatolizované Moravy.<ref>{{Citace monografie