Farnesův Atlás: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Většinou opět překlad z en wiki |
Další kus vytažen z již uvedených zdrojů |
||
Řádek 1:
{{Pracuje se}}
[[Soubor:Atlas (Farnese Globe).jpg|náhled|Farnesův Atlás, Národní archeologické muzeum v Neapoli]]
'''Farnesův Atlás''' je [[Starověký Řím|římská]] mramorová [[socha]] ze 2. století, kterou je zobrazen [[Atlás (mytologie)|Atlás]] držící nebeský glóbus. Tento [[Titáni|Titán]] z [[řecká mytologie|řecké mytologie]] je zastoupen i ve dřívější řecké vázové malbě, zde ale jde o nejstarší dochovanou Atlantovu sochu, která je pravděpodobně kopií díla z [[Helénismus|helénistického období]]. Atlás trpí pod tíhou nebes, která nese jako trest za vzpouru proti [[Zeus|Diovi]]. Zároveň jde o nejstarší dochované znázornění [[nebeská sféra|nebeské sféry]] a klasických [[souhvězdí]]. Socha je součástí sbírek [[Národní archeologické muzeum (Neapol)|Národním archeologickém muzeu v Neapoli]] v [[Itálie|Itálii]]. Je datována do období [[Římská říše|Římské říše]] kolem roku 150 n. l. a po sepsání [[Almagest]]u [[Klaudios Ptolemaios|Klaudiem Ptolemaiem]], ale předpokládá se, že nebeský glóbus zobrazuje souhvězdí z katalogu dřívějších helénských astronomů, jako je [[Hipparchos]] ze 2. století př. n. l. Jednotlivé [[hvězda|hvězdy]] zobrazeny nejsou, vyznačeny jsou ale důležité kružnice – [[nebeský rovník|rovník]], [[obratník]]y, [[polární kruh]]y, [[ekliptika]], kolur rovnodennosti aj. Socha je vysoká 2,1 metru a nebeský glóbus má průměr 65 cm. Název Farnesův Atlás odráží jeho akvizici [[kardinál]]em Alessandrem Farnesem na počátku 16. století a následným vystavením ve [[vila Farnese|vile Farnese]].<ref name=duke>{{Citace elektronického periodika
Glóbus zobrazuje noční oblohu pozorovanou z vnějšku nebeské sféry, [[souhvězdí]] zobrazená nízkými reliéfy se tedy jeví převrácená oproti pozorování zevnitř, tedy ze Země. Také figury jsou na glóbu obráceny vzásadě dovnitř, tedy zády k pozorovateli. Zobrazeno je 41 (podle některých zdrojů 42) ze 48 klasických řeckých souhvězdí dochovaných u Ptolemaia, jako [[souhvězdí Berana|Beran]], [[souhvězdí Labutě|Labuť]] a [[souhvězdí Herkula|Herkules]]. Kvůli poškození nebo dotyku s Atlantem některá souhvězdí chybí ([[souhvězdí Malého medvěda|Malý Medvěd]]), jiná jsou neúplná ([[souhvězdí Draka|Drak]]). Jednotlivé [[hvězda|hvězdy]] zobrazeny nejsou, vyznačeny jsou ale důležité kružnice – [[nebeský rovník|rovník]], [[obratník]]y, [[polární kruh]]y, [[ekliptika]], kolur rovnodennosti aj. Socha je vysoká 2,1 metru a nebeský glóbus má průměr 65 cm. Název Farnesův Atlás odráží jeho akvizici [[kardinál]]em Alessandrem Farnesem na počátku 16. století a následným vystavením ve [[vila Farnese|vile Farnese]].<ref name=duke>{{Citace elektronického periodika▼
| příjmení = Duke
| jméno = Dennis W.
Řádek 40 ⟶ 38:
| jazyk = en
}}</ref>
== Glóbus ==
▲Glóbus zobrazuje noční oblohu pozorovanou z vnějšku nebeské sféry, [[souhvězdí]] zobrazená nízkými reliéfy se tedy jeví převrácená oproti pozorování zevnitř, tedy ze Země. Také figury jsou na glóbu obráceny vzásadě dovnitř, tedy zády k pozorovateli. Zobrazeno je 41 (podle některých zdrojů 42) ze 48 klasických řeckých souhvězdí dochovaných u Ptolemaia, jako [[souhvězdí Berana|Beran]], [[souhvězdí Labutě|Labuť]] a [[souhvězdí Herkula|Herkules]]. Kvůli poškození nebo dotyku s
Několik případů je zvláštních. [[Souhvězdí Velkého psa]] má kolem hlavy ([[Sirius]]) paprsky. Severně od [[souhvězdí Raka]] (Kraba) je neznámá pravoúhlá struktura. Drak má podobu spíše hada. Pozoruhodné také je, že průsečíky rovníku s kružnicí, která by měla být rovnodennostním kolurem, jsou poněkud posunuté oproti průsečíku rovníku s ekliptikou.
== Datace originálu ==
Otázka datace a zdroje poznání pro nebeský glóbus není zatím uspokojivě dořešená.
Astronom a historik Francesco Bianchini v 17. století ve své ''Storia universale'' uvádí zjištění svého staršího současníka [[Giovanni Domenico Cassini|Cassiniho]], že se pozice první hvězdy Berana odlišuje o 10° od pozice v jeho době, dále že [[Aldebaran|oko Býka]] je vzdáleno o 40° od prvního bodu Raka a poloha souhvězdí souhlasí s Ptolemaiem. Tak datoval vznik glóbu do antiky. Astronom Eduard Heis v úvodu k ''Atlas coelestis novus'' (1872) tvrdí, že podle polohy jarního bodu glóbus nemůže být pozdější než 300 př. n. l.<ref name=thiele>Georg Thiele: [https://people.sc.fsu.edu/~dduke/thiele.pdf Ancient Constellations with research on Hipparchus, Aratus...], tr. Hugh Thurston </ref>
== Odkazy ==
| |||