Verze z 28. 9. 2005, 20:40 editovat Tomík (diskuse \| příspěvky) 366 editací Bez shrnutí editace ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 28. 9. 2005, 20:42 editovat zrušit editaci Tomík (diskuse \| příspěvky) 366 editací Bez shrnutí editace Přejít na další porovnání →
Řádek 2: '''Závrt''' je jedním z nejtypičtějších povrchových krasových tvarů. Jde o nejčastěji okrouhlé deprese, dosahující průměru od několika metrů do 1 km (útvary větší bývají již označovány jako [[polje]]) a hloubce od 1 m až po hluboké závrty hlubší než 100 m. Závrty vznikají nejčastěji rozpouštěním rozpustné horniny směrem do podzemí, které se označuje také jako ''krasovění''. Četnost závrtů na 1 km² bývá někdy udávána jako jedna z charakteristik stupně zkrasovění oblasti. V tropickém krasu dosahuje tato četnost někdy až několik set závrtů na km². Závrty se často vyskytují ve skupinách či řadách, podmíněných tektonickou predispozicí či průběhem podzemích prostor. Při postupném rozšiřování závrtů může docházet k jejich splývání se závrty sousedními a vzniku protáhlých depresí, které se někdy nazývají '''uvaly'''. Pro ně je poměrně charakteristické nerovné dno, způsobené různou hloubkou původních závrtů, i když i dno uval může být sekundárně zarovnáno naplaveninami. Dno závrtu může být otevřené [[ponor\|ponorem]] či [[propast\|propastí]] do podzemních prostor, nebo je ucpáno naplaveninami.

Závrt: Porovnání verzí