Politická strana: Porovnání verzí

Přidáno 354 bajtů ,  před 3 měsíci
bez shrnutí editace
(→‎Teorie cleavages: zpřesnění, doplnění OSVČ)
 
'''Politická strana''' je [[Politika|politická]] organizace, která nominuje kandidáty do veřejných úřadů pod svým vlastním jménem,<ref>J. Krieger. (ed). The Oxford Companion to Politics of the World, s. 670, volně přeloženo.</ref> prosazuje určitou [[politická ideologie|ideologii]], nebo je vytvořená za účelem řešení nějakého problému.
 
Politická strana je charakterizována:
* snahou o získání [[Politická moc|politické moci]] ve [[Volby|volbách]],
* dobrovolnou, otevřenou a trvalou organizací,
* společnými zájmy jejích členů (respektive alespoň jedním společným zájmem).
Politická moc přitom nemusí být získána ve volbách, pokud jde o [[Totalitarismus|totalitní]] nebo např. [[exilová stranaExil|exilové]] strany]]. DáleTaké podmínka, že strany jsou trvalé, nemusí platit zcela obecně.<ref>P. Fiala, M. Strmiska. Teorie politických stran, s. 32-34.</ref>
 
Termín politických stran je velmi široký, a proto je jeho přesné vymezení obtížné. Politické strany mohou mít navzájem jen velmi málo společného - mohou se skládat z několika členů nebo několikamohou mít několik milionů členů, některé jsou otevřeny všem zájemcům o členství, členy jiných se mohou stát pouze představitelé určité skupiny lidí, strany mohou fungovat pouze v rámci jednoho státu nebo být nadnárodními organizacemi. Významným kritériem je také '''aktivita strany''', protože v některých zemích jsou strany aktivní pouze v období voleb, jinde pracují v podstatě nepřetržitě.<ref>K. Žaloudek. Encyklopedie politiky, s. 345, heslo politická strana.</ref>
 
== Související pojmy ==
Politická strana se poněkud odlišuje od '''[[politické hnutí|politického hnutí]]''', které má obecně volnější organizaci, ale často se stává, že si označení „hnutí“ (nebo společenství, liga, aliance, unie apod.) vloží do svého názvu i politická strana, aby tak vyjádřila, že její struktura je odlišná od ostatních politických stran v zemi. V [[Česko|České republice]] je podle zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, politické hnutí totéž, co politická strana.
 
Politickou stranu je třeba odlišit také od '''[[zájmová skupina|zájmové skupiny]]''', jíž rozumímese rozumí seskupení lidí spojených určeným společným zájmem - ať už jde o [[odbory]], menšinové zájmové skupiny, různé typy [[lobbování|lobbistických skupin]], studentská křídla politických stran apod. Pojem má poněkud obecnější záběr než politická strana, od níž se zájmové skupiny liší tím, že se politické soutěže neúčastní přímo. Politické strany se původně vyvinuly ze zájmových skupin. V současnosti sice většinou fungují také v rámci politické strany nebo i napříč stranami, často se ale stává, že se ze zájmové skupiny vytvoří nová politická strana.<ref>K. Žaloudek. Encyklopedie politiky, s. 507, heslo zájmová skupina.</ref>
 
'''Straník / nestraník''' je označení pro člověka, který je / není členem nějaké politické strany. Typicky občan nemusí být členem žádné strany, a může být členem nanejvýše jedné strany: Ne ze zákona, nýbrž ze [[Stanovy|stanov]] stran samotných, protože strany si vzájemně konkurují (přetahují se nejen o voliče, též i o straníky), tedy se vůči sobě vymezují.
=== Straník a nestraník ===
Straník / nestraník je označení pro člověka, který je / není členem nějaké politické strany. Typicky občan nemusí být členem žádné strany, a může být členem nanejvýše jedné strany: Ne ze zákona, nýbrž ze stanov stran samotných, protože strany si vzájemně konkurují (přetahují se nejen o voliče, též i o straníky), tedy se vůči sobě vymezují.
 
== Vznik politických stran ==
* Politické strany se vytvářejí jako nové organizace ve státě, který dosud svůj [[stranický systém]] nemá.
* Politické strany rozšiřují existující stranický systém.
Historicky se politické strany vytvořily jako zájmové skupiny uvnitř [[parlament]]u (nejznámějšími příklady jsou [[Římský senát|Senát antického Říma]], [[Parlament Spojeného království Velké Británie a Severního Irska|anglický a britský parlament]], [[francouzská první republika]]). Proto také se nazývají stranami, tj. částmi parlamentu, původně především levá a pravá strana - (proto ''[[pravice]]'' a ''[[levice]]'' -) z pohledu předsedajícího, tj. krále. Teprve s rozšířením [[volební právo|volebního práva]] se stává nutností, aby se i mimoparlamentní aktivisté navzájem sdružili do skupin se společnými zájmy, a vznikají tak politické strany, jak jejsou známeznámy dnes. Současné politické strany mohou vznikat jak na úrovni parlamentu, tak na úrovni občanů; příčiny mohou být různé, ale vždy jde o úsilí vyplnit některé prázdné místo ve stranickém systému.<ref>M. Duverger. Political Parties, s. XXIV, s. XXX - Introduction. G. Sartori. Strany a stranické systémy, s. 39.</ref>
 
V [[Česko|České republice]] je podle zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ke vzniku politické strany nebo politického hnutí potřeba tříčlenného přípravného výboru, [[petice]] s alespoň 1&nbsp;000 podpisy, stanovy a registrace u [[Ministerstvo vnitra České republiky|Ministerstva vnitra]]. Proti neregistraci se lze bránit ve [[správní soudnictví|správním soudnictví]]. Bez přesného rozlišení se rozumí ''hnutím'' volnější sdružení, než ''strana'', často přechodně, do ustavení pevnější vnitřní struktury, pravomocí a orgánů.
 
== Funkce politických stran ==
Politické strany nejsou pouhým nástrojem k soupeření o [[Politická moc|politickou moc]], jejich funkce jsou širší. Tyto funkce bychomby měliměly být nejprve rozdělitrozděleny na funkce každé jednotlivé strany a funkce všech politických stran jako celku. U funkcí jednotlivých politických stran je dále třeba rozlišit ty, které splňuje každá strana v systému (univerzální), a funkce, charakteristické jen pro některé strany (speciální). Obecně lze funkce rozdělit takto:<ref>Podle M. Novák. Systémy politických stran, s. 42.</ref>
# '''Formulace společných cílů a zájmů'''. Každý občan má nějaké politické zaměření, ale protože není možné, aby jej každý jednotlivec uplatnil sám za sebe, vytvářejí se politické strany, které sdružují lidi s podobnými zájmy, za něž pak mohou bojovat společně. Nutno dodat, že tato funkce náleží i [[Zájmová skupina|zájmovým skupinám]], teprve v okamžiku, kdy začne skupina usilovat o uplatnění svých zájmů prostřednictvím voleb, stává se de facto politickou stranou.
Obecně můžeme funkce rozdělit takto:<ref>Podle M. Novák. Systémy politických stran, s. 42.</ref>
# '''Formulace společných cílů a zájmů'''. Každý občan má nějaké politické zaměření, ale protože není možné, aby jej každý jednotlivec uplatnil sám za sebe, vytvářejí se politické strany, které sdružují lidi s podobnými zájmy, za něž pak mohou bojovat společně. Nutno dodat, že tato funkce náleží i zájmovým skupinám, teprve v okamžiku, kdy začne skupina usilovat o uplatnění svých zájmů prostřednictvím voleb, stává se de facto stranou.
# '''Mobilizace společnosti'''. Zatímco první vymezená úloha směřuje do nitra politické strany, druhá funkce je vnějším projevem každé strany. Politické strany jsou nástrojem, který usnadňuje zapojení široké veřejnosti do politiky státu, a to prostřednictvím voleb, informováním společnosti a získáváním a politickou výchovou nových členů. Ne všichni voliči hodlají přímo vstupovat do politických stran nebo se v nich angažovat a své politické názory a ideové preference prezentují prostřednictvím voleb.
# '''Socializace politiky a stabilizace vládních orgánů'''. Třetí funkce nám určuje, že politické strany nezajišťují komunikaci pouze směrem od voliče k politikovi, ale i naopak - [[politik]] je odpovědný své straně a jejím prostřednictvím i občanům. Měl by tedy respektovat zájmy své strany, pokud chce být znovu zvolen. Politické strany napomáhají tomu, aby vládní orgány byly stálé, bez častých, chaotických změn.
 
Je zřejmé, že se všechny tři hlavní funkce mohou uplatnit jak na [[Parlament|parlamentní]] úrovni - kde je samozřejmě jejich politický dopad daleko významnější, tak i na úrovni mimoparlamentní - strany pomáhají utvářet názory a hodnotový žebříček voličů i politiků.
 
== Typologie politických stran ==
=== Tradiční rozdělení ===
Tradičně se politické strany dělily na '''kádrové''' a '''masové'''. Tato typologie má sice význam spíše historický, ale přesto lze obě tendence v různé míře vypozorovat i v současných politických stranách.<ref>P. Fiala, M. Strmiska. Teorie politických stran, s. 78. M. Duverger. Political Parties, s. 63.</ref>
* U kádrových stran jde především o kvalitní členskou základnu - tyto strany se snaží získat osobnosti, které straně přinesou co nejvíce hlasů - ať už jde o [[Charisma|charismatické]], významné osobnosti, finanční podporovatele nebo specialisty na stranický vývoj.
* Masové strany se snaží politické moci dosáhnout zejména šíří svých zájmů - tak, aby jejich program oslovil co nejvíce voličů.
 
=== Pravolevé rozdělení ===
Jiným roztříděním politických stran, které má v politické soutěži zpravidla největší význam, je umístění na dimenzi [[pravice]] – [[levice]].
* Za pravicové se označují strany [[Konzervatismus|konzervativní]], monarchistické, hájící staré pořádky, nevměšování státu do ekonomické soutěže a stojící na náboženství a tradiční rodině.<ref>K. Žaloudek. Encyklopedie politiky, s. 361, heslo pravice.</ref>
* Levice zahrnuje strany, které obhajují zájmy nižších a středních vrstev, [[Sociální rovnost|sociální rovnosti]], centralizace politické moci a náboženské rovnosti (příp. antináboženské zaměření). Do jejich programů patří rozsáhlé [[sociální zabezpečení]], vysoké zdanění příjmů a státní zásahy do ekonomického fungování státu. Mezi levicové se zpravidla zařazují také strany ekologické (strany zelených).<ref>K. Žaloudek. Encyklopedie politiky, s. 228, heslo levice.</ref>
* [[centrismusPolitický střed|Centristické]] strany se zpravidla snaží vytvářet kompromisní politiku mezi pravicí a levicí, často se jedná o strany [[liberalismus|liberální]], pokrokové, hájící práva menšin a občanské svobody. Někdy členové těchto stran prohlašují, že do pravolevé dimenze nezapadají a že vytvářejí samostatný politický rozměr.<ref>K. Žaloudek. Encyklopedie politiky, s. 47, heslo centrismus.</ref>
 
=== Teorie cleavages ===
Protože pravolevé rozdělení nemusí vždy vystihnout politickou koncepci všech významných stran, byla vytvořena '''teorie tzv. [[Konfliktní linie|cleavages]]''' (angl. rozpor, štěpení, rýha), která se zabývá tím, podle jakých kritérií se voliči rozdělují do skupin, jaká kritéria jsou pro voliče při hlasování významná.
 
S teorií cleavages poprvé vystoupili norský [[politolog]] [[Stein Rokkan]] ([[1921]]-[[1979]]1921–1979) a americký politolog [[Seymour Martin Lipset]] ([[1922]]-[[2006]]1922–2006) v r.roce [[1967]]. V současnosti lze hlavní kritéria štěpení vymezit takto:<ref>Podle M. Strmiska. Politické strany moderní Evropy, s. 25.</ref>
* Dimenze socioekonomická. Tato dimenze se kryje s dimenzí pravice - levice tak, jak je obecně vnímána - pravicové strany podporují volnou [[Tržní ekonomika|tržní ekonomiku]] s malým státem, levicové usilují o [[sociální stát]]. Odráží rozpor mezi třídami (vrstvami, stavy) podle zdrojů živobytí, resp. ekonomické aktivity:
** vlastníků a organizátorů - podnikatelů,
** nevlastníků kapitálu, ekonomicky samostatných s vlastními příjmy,
** ekonomicky závislých zaměstnanců, často nepřesně označovaných za "pracující"„pracující“,
** nezaměstnaných bez vlastních příjmů a bez nároku na podporu z jiných důvodů,
** důchodců, -jejichž hlavním příjmem je podpora, zejména z důvodů věkových nebo zdravotních, bez vztahu k aktuálním zásluhám, tedy nikoliv odměna; zdrojem podpory je především rodina a stát.
* Dimenze náboženská, vztah mezi státem a [[Náboženství|náboženstvím]], mezi náboženstvími (vč. [[Ateismus|ateismu]]) navzájem.
* Dimenze regionální a kulturně-etnická. Tato dimenze zachycuje vztah (soulad a rozpor) mezi dominantním centrem a periferií, která se (domněle nebo skutečně) cítí být krácena na svých právech. Kromě [[Periferie (geografie)|periferie]] (kteroukterá je chápemechápána víceméně geograficky) se může jednat také o skupinu etnickou, národnostní nebo jinou menšinu, které usilují o emancipaci. Z těchto skupin nabývá v současnosti značného významu hnutí za rovná práva žen a ženy se vyhraňují jako specifická skupina voličů. Významný je i vztah město - venkov, který nabývá významu v zemích, kde je mezi městem a venkovem významný rozdíl v zájmech, a v zemích s prudkým rozvojem měst.
* Dimenze [[Postmaterialismus|postmateriální]]. Tuto dimenzi vymezují především strany, bojující za ochranu životního prostředí, tedy strany tzv. zelených.
* Dimenze netolerance: [[antisystémová strana|antisystémové strany]] - [[Krajní pravice|extrémní pravice]] a [[Krajní levice|levice]].
* Dimenze zahraniční politiky, zejména postoje vůči sousedním zemím, národům a vůči mocnostem. Např. v současné Evropě vůči [[Evropská unie|Evropské unii]] a, ke [[Spojené státy americké|Spojeným státům americkým]] a k [[Čína|Číně]].
 
== Odkazy ==
Neregistrovaný uživatel