Střední Chorvatsko: Porovnání verzí

Přidáno 21 bajtů ,  před 1 rokem
m
{{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
(upřesnění 2)
m ({{Autoritní data}}; kosmetické úpravy)
[[Soubor:Croatia-central.png|thumbnáhled|Vlastní Chorvatsko na mapě současné Chorvatské republiky]]
'''Střední''' či '''Vlastní Chorvatsko''' ([[chorvatština|chorvatsky]] ''Središnja Hrvatska''; [[němčina|německy]] ''Kernkroatien'') je jednou z pěti historických [[Chorvatské země|chorvatských zemí]], v jejichž rámci bylo zemí hlavní. K tomuto území se vázal titul chorvatského knížete a později [[Seznam chorvatských panovníků|krále]], právě tato země dala i název celému dnešnímu [[Chorvatsko|Chorvatsku]]. Metropolí země je už od [[11. století]] [[Záhřeb]], jenž se od 20. let [[17. století]] (kdy do něj přesídlil chorvatský [[bán]]) stal i hlavním městem zbytku všech chorvatských zemí a v [[19. století]] byl během [[Ilyrismus|chorvatského národního obrození]] vyvolen za hlavní centrum chorvatského národa.
 
Součástí Středního Chorvatska je také '''Přímoří''' – tj. pobřežní pás od [[Rijeka|Rijeky]] na severu po [[Karlobag]] na jihu, kde hraničí s [[Dalmácie|Dalmácií]] (naopak od Rijeky na západ leží [[Istrie (země)|Istrie]]). Na severu tvoří hranici s [[Maďarsko|Maďarskem]] a [[Mezimuří]]m řeka [[Dráva]]. Hranici se [[Slavonie|Slavonií]] na východě částečně tvoří řeky [[Ilova]], [[Pakra]] a [[Sáva]].
* [[Sisacko-moslavinská župa]] – východní část ohraničená řekami [[Pakra]] a [[Sáva]] s městem [[Novska]] a opčinami [[Lipovljani]] a [[Jasenovac]] je již součástí Slavonie
* [[Koprivnicko-križevecká župa]]
* [[Bjelovarsko-bilogorská župa]] – západní část, východní část od řeky [[Ilova]] historicky patří ke Slavonii
* [[Přímořsko-gorskokotarská župa]] – většina až na západní třetinu, která už patří k historické Istrii
* [[Licko-senjská župa]]
 
{{Pahýl}}
{{Autoritní data}}
 
{{Portály|Chorvatsko}}
 
[[Kategorie:Historická území Chorvatska]]
[[Kategorie:Regiony Chorvatska]]
1 429 381

editací