Střední vlny: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m wl norm. |
m robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Blosenbergturm.jpg|
'''Střední vlny''' (zkratka '''SV''' nebo též '''MW''' – z [[angličtina|anglického]] ''Medium Wave'') je oblast [[elektromagnetické záření|elektromagnetického záření]] o [[vlnová délka|vlnové délce]] řádu stovek [[metr]]ů,
tedy od 100 m do 1000 m. Tomu odpovídá rozsah [[frekvence|frekvencí]] od 300 kHz do 3 MHz.
Označení vyplývá z toho, že jeho [[vlnová délka]] leží v oblasti mezi tzv. [[krátké vlny|krátkými]] a [[dlouhé vlny|dlouhými vlnami]].
== Vlastnosti ==
Podobně jako [[krátké vlny]] se mohou i střední vlny šířit částečně odrazem od [[ionosféra|ionosféry]]; vzhledem k větší vlnové délce se však lépe [[ohyb vlnění|ohýbají]] za přírodními překážkami, zejména terénními vyvýšeninami. Jsou vhodné pro vysílání v okruhu stovek, nejvýše několika málo tisíc kilometrů. Mají tak daleko vyšší dosah oproti [[velmi krátké vlny|velmi krátkým vlnám]], takže pro pokrytí stejného území je dostačující daleko nižší počet vysílačů.
Dosah vysílání, ale tím i rušení vzdálenými stanicemi na stejném kmitočtu, se zvětšuje po setmění, protože se v [[Ionosféra|ionosféře]] rozpadne tlumící vrstva D a naopak může docházet k odrazům tzv. prostorovou vlnou. Toho se využívalo především v druhé půli 20. století pro [[Zahraniční rozhlasové vysílání v češtině|zahraniční vysílání]], přestože hlavní využití středních vln (AM) je pro domácí vysílání.
== Využití ==
Hlavní využití pásma je stále pro [[rozhlas]]ové stanice vysílající obvykle na [[frekvence|frekvencích]] v rozsahu od 520 do 1 610 [[kilo|k]][[Hertz|Hz]], což odpovídá vlnovým délkám 186 až 577 [[metr]]ů. V [[severní Amerika|Severní Americe]] se využívají frekvence až do 1 710 kHz. [[Rozhlas]] pro přenos zvukového signálu používá [[amplitudová modulace|amplitudovou modulaci]]. Odstup sousedních frekvencí je v [[Evropa|Evropě]] 9 kHz, v Americe 10 kHz.
V České republice vysílá v pásmu středních vln především stanice [[Český rozhlas Dvojka]],
a to celkem na šesti vysílačích (stav v [[rok|roce]] 2020), z nichž nejvýkonnější je [[Vysílač Liblice B|vysílač Liblice]], jehož anténní systém je nejvyšší stavbou v ČR. Tím je zaručeno pokrytí [[signál]]em téměř po celém [[státní území|území]] [[Česko|České republiky]].
Avšak podobně jako v mnoha evropských zemích má být vysílání Českého rozhlasu na středních vlnách<ref>{{Citace elektronického periodika
Řádek 34:
Klesající využití má toto jinak hlavně rozhlasové pásmo také pro tzv. nesměrové letecké radiomajáky ([[NDB (radiomaják)|NDB]]), pro vojenskou a ve zmenšující se míře i civilní leteckou radionavigaci.
Z hlediska [[definice]] patří do oblasti středních vln také pásmo pro lodní radiostanice (námořní radiofonní provoz mezi 1,8 a 3 MHz v oblastech mimo dosah pobřežních VHF vysílačů) jakož i [[radioamatérství|radioamatérské]]
[[frekvenční pásmo]] 160 m ležící v oblasti od 1,8 MHz do 2 MHz,
byť [[radioamatér|radioamatéři]] sami toto pásmo obvykle nepřesně řadí mezi [[krátké vlny]].
Toto [[pásmo|frekvenční pásmo]] je mezi [[radioamatér
v menší míře zde radioamatéři též používají [[amplitudová modulace|amplitudovou modulaci]] s potlačenou
[[nosná vlna|nosnou vlnou]] a jedním postranním pásmem (SSB [[modulace]]).
== Reference ==
<references />
{{Autoritní data}}
[[Kategorie:Elektromagnetické záření]]
| |||