Vor: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Narovnání přesměrování kanál (průplav) |
m robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Floss.jpg|
{{Různé významy|tento=plavidle|stránka=VOR}}
[[Soubor:Gorskii 04417u.jpg |
'''Vor''', zastarale také '''[[wikt:plť|plť]]''', je [[plavidlo]] sestavené z [[dřevo|dřevěných]] [[kláda|klád]] a sloužící k jejich [[doprava|dopravě]] po [[proud]]u řeky nebo umělého [[Průplav|kanálu]]. Vory byly kromě dopravy dřeva používány i k dopravě dalších nákladů a osob po proudu řeky. Vor patří k nejstarším lidským dopravním prostředkům.
== Označení ==
Slovo [[pramen]] (zřejmě z německého ''Prahmenflößerei'' – voroplavba) se používalo někdy pro jednotlivé desky (vor), jindy pro celé jejich soupravy. Ve středověkých listinách ze [[14. století]] byl vor nazýván také [[plt]] (výraz plť se pro vor užívá dodnes ve [[slovenština|slovenštině]]).
== Říční vory ==
Vory se při přepravě často svazovaly za sebe, takže celková délka soupravy mohla dosahovat na dolním toku až téměř 300 metrů. Na středním toku Vltavy se vory spojovaly až do délky kolem 150 metrů.
Vory se sestavovaly nebo převazovaly na [[vaziště|vazištích]] čili [[splaz]]ech. Klády nashromážděné na vazištích se nazývaly [[plavučina]]. Rozlišovaly se různé standardní délky klád – například šesták, sedmák, dvanáctka, vosumnáctka. Ke svazování se používaly vořiny, [[houžev|houžve]] z mladých větví a kmínků změkčených napařením. Na některých vazištích (například v Praze) je připravovali specializovaní houžvaři. Na [[výtoň|výtoních]] se z nich pak vytnutím stanoveného podílu dřeva vybírala [[naturální daň]] (jako obdoba [[mýtné]]ho).
Vory se stavěly podle poměrů na příslušné řece a podle velikosti toku, například ve vazišti [[Babice]] se vory z [[Lužnice]] a [[Nežárka|Nežárky]] převazovaly na [[Vltava|vltavský]] způsob.
== Námořní vory ==
Vory byly používány i k námořní dopravě.
Podle teorie [[Thor Heyerdahl|Thora Heyerdahla]] sloužily vory i k osidlování tichomořských ostrovů plavbou z [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]]. Pro ověření své teorie postavil Heyerdal podle indiánského vzoru v roce [[1947]] [[Balsa|balzový]] vor [[Kon-Tiki]] a na něm podobnou plavbu úspěšně uskutečnil. Podle pozdějších genetických výzkumů ale osidlování Tichomoří probíhalo patrně směrem z [[Asie]].
Řádek 30:
* {{Commons|Raft|Vor}}
* {{Wikislovník|heslo=vor}}
{{Autoritní data}}
[[Kategorie:Lesnictví]]
| |||