Vertikální zemědělství: Porovnání verzí

}}</ref> Další výhodou je zvýšená schopnost pěstovat větší škálu plodin najednou, protože plodiny nesdílejí stejné pozemky během pěstování. Plodiny jsou navíc odolné vůči narušení počasím z důvodu jejich umístění ve vnitřních prostorech, což znamená méně ztrát plodin při extrémních nebo neočekávaných výkyvech v počasí. V neposlední řadě, díky užití menší plochy pro pěstování, vertikální zemědělství méně ohrožuje původním rostliny a zvířata v krajině, což vede k další ochraně místní fauny a flóry.<ref name=":122">{{Cite journal|last=Navarro|first=Laetitia M.|last2=Pereira|first2=Henrique M.|date=2012-09-01|title=Rewilding Abandoned Landscapes in Europe|journal=Ecosystems|language=en|volume=15|issue=6|pages=900–912|doi=10.1007/s10021-012-9558-7|issn=1435-0629|doi-access=free}}</ref>

Vertikální zemědělství má ale také různá negativa. Například ekonomicky má tento způsob zemědělství vysoké počáteční náklady ve srovnání s tradičními farmami. Ve [[Victoria (Austrálie)|Victorii]] v Austrálii by „hypotetická 10stupňová vertikální farma“ stála více než 850krát více na metr krychlový orné půdy než tradiční farma na venkově ve [[Victoria (Austrálie)|Victorii]].<ref name=":105">{{Cite journal|last=Benke|first=Kurt|last2=Tomkins|first2=Bruce|date=2017-01-01|title=Future food-production systems: vertical farming and controlled-environment agriculture|journal=Sustainability: Science, Practice and Policy|volume=13|issue=|pages=13–26|doi=10.1080/15487733.2017.1394054|doi-access=free}}</ref> Vertikální farmy také čelí velkým energetickým nárokům díky použití doplňkového světla, jako jsou LED. Kromě toho, pokud se ke splnění těchto energetických požadavků použije [[Nerostné suroviny|neobnovitelná energie]], vertikální farmy by teoreticky mohly způsobit větší znečištění než tradiční farmy nebo [[Skleník|skleníkyskleník]]y.

[[Soubor:Indoor_Hydroponics_of_Morus,_Japan_(38459770052).jpg|náhled| Vnitřní hydroponická vertikální farma [[Morušovník|Morušovníku]]u, [[Japonsko]]]]

}}</ref> Z odpadní voda bohaté na živiny z akvária se vyfiltrují pevné látky, poté dojde k další filtraci pomocí biofiltru, kde se toxický [[amoniak]] přeměňuje na výživný [[Dusičnany|dusičnan]]. Při vstřebávání živin pak rostliny čistí odpadní vodu, která se recykluje zpět do akvária. Rostliny navíc spotřebovávají [[oxid uhličitý]] produkovaný rybami a [[voda]] v akváriích přijímá teplo a pomáhá skleníku udržovat teplotu v noci, aby šetřila energii. Jelikož se ale většina komerčních vertikálních zemědělských systémů zaměřuje na produkci několika rychle rostoucích zeleninových plodin, není aquaponika, jejíž součástí je také akvakulturní složka, v současné době tak široce využívána jako konvenční hydroponie.

}}</ref> <ref>{{Cite journal|date=2016|title=Progressive Plant Growing Has Business Blooming|url=https://www.nasa.gov/pdf/164449main_spinoff_06.pdf|journal=NASA Spinoff|pages=64–67}}</ref> Na rozdíl od konvenční [[hydroponie]] a [[aquaponie]] nevyžaduje [[aeroponie]] pro pěstování rostlin žádné kapalné či pevné médium. Místo toho se kapalný roztok s živinami vypařuje do vzduchových komor, kde jsou rostliny zavěšeny. Aeroponie je zdaleka nejudržitelnější způsob pěstování bez půdy protože využívá až o 90 % méně vody než nejúčinnější konvenční hydroponické systémy a nevyžaduje výměnu růstového média. Absence růstového média navíc umožňuje aeroponickým systémům lépe přizpůsobit svoji konstrukci, což dále šetří energii, protože gravitace automaticky odvádí přebytečnou kapalinu, zatímco běžné horizontální hydroponické systémy často vyžadují vodní čerpadla pro odvod přebytečných kapalin. V současné době nejsou aeroponické systémy široce používány ve vertikálním zemědělství, ale začínají přitahovat významnou pozornost.

[[Zemědělství v kontrolovaném prostředí]] (CEA – z angl. Controlled Environment Agriculture) je modifikace přírodního prostředí za účelem zvýšení produkce nebo prodloužení vegetačního období. Systémy CEA jsou obvykle umístěny v uzavřených prostorách, jako jsou [[Skleník|skleníkyskleník]]y nebo budovy, ve kterých lze ovlivnit faktory prostředí, jako je [[vzduch]], [[teplota]], [[světlo]], [[voda]], [[vlhkost]], [[oxid uhličitý]] a výživa rostlin. Ve vertikálních zemědělských systémech se CEA často používá ve spojení s zemědělskými technikami jako jsou [[hydroponie]], [[aquaponie]] a [[aeroponie]].

}}</ref> která by mohla vyprodukovat dostatek jídla pro 50 000 lidí. Dále naznačili, že v horních patrech bude růst přibližně 100 druhů ovoce a zeleniny, zatímco v nižších patrech budou umístěna kuřata a ryby žijící z rostlinného odpadu. Ačkoli Despommierova mrakodrapová farma ještě nebyla postavena, popularizovala myšlenku vertikálního zemědělství a inspirovala mnoho pozdějších návrhů.

V roce 2010 navrhla [[Zelená sionistická aliance]] (židovská environmentální organizace) na 36. světovém sionistickém kongresu řešení vyzývající [[Židovský národní fond]] k rozvoji vertikálních farem v [[Izrael|Izraeli]]i.<ref name=":152">{{Citace elektronické monografie

V roce 2012 byla v [[Singapur|Singapuru]]u otevřena první komerční vertikální farma na světě, vyvinutá společností Sky Greens Farms, a je vysoká tři podlaží.<ref name=":162">{{Citace elektronické monografie

V roce 2013 byla v [[Mnichov|Mnichově]]ě ([[Německo]]) založena [[Sdružení pro vertikální zemědělství|Asociace pro vertikální zemědělství]] (AVF – z angl. Association for Vertical Farming). V květnu 2015 se AVF rozšířila o regionální centra po celé Evropě, Asii, USA, Kanadě a Velké Británii. Tato organizace spojuje pěstitele a inovátory s cílem zlepšit zabezpečení potravin a udržitelný rozvoj. AVF se zaměřuje na rozvoj vertikálních zemědělských technologií, designů a podniků pořádáním mezinárodních informačních dnů, workshopů a summitů. <ref name=":182"/>

| příjmení =

| jméno =

| vydavatel =

| url archivu =

Každý metr čtvereční vertikálního zemědělského systému může díky své produktivitě ušetřit až 20 metrů čtverečních tradičního zemědělství a to se tak může vrátit do svého přirozeného původního stavu.<ref>{{Citace periodika

Vertikálním zemědělstvím lze zabránit odlesňování a [[Dezertifikace|dezertifikaci]] způsobené zásahy tradičních zemědělství do přírodních [[Biom|biomůbiom]]ů (např. odlesňování [[Deštný les|deštných lesů]] za účelem výsadby [[Palma olejná|palem olejných]]).<ref>{{Citace elektronické monografie

Tradiční zemědělství je pro původní flóru a faunu často invazivní, protože vyžaduje velkou plochu orné půdy. Jedna studie ukázala, že populace [[Myšice křovinná|myší lesních]] po sklizni klesla z 25 na hektar na 5 na hektar, přičemž se odhaduje že na každý hektar tradičního zemědělství je ročně zabitých 10 zvířat. Ve srovnání, vertikální zemědělství by nezpůsobovalo žádné škody na divokých zvířatech.

| příjmení =

| jméno =

| vydavatel =

| místo =

| datum vydání =

| příjmení =

| jméno =

| vydavatel =

| místo =

| datum vydání =

| příjmení =

| jméno =

| vydavatel =

| místo =

| datum vydání =

}}</ref> Instalatérské a výtahové systémy jsou nezbytné k distribuci živin a vody. Ve [[Spojené státy americké|Spojených státech]] mohou náklady na ohřev fosilních paliv přesáhnout 200 000 $ (± 4,5 mil. Kč) na hektar. Výzkum provedený v roce 2015 porovnával růst salátu v Arizoně na konvenčních zemědělských metodách a hydroponických farmách. Výzkum zjistil, že vytápění a chlazení tvoří více než 80% spotřeby energie v hydroponické farmě, což je zhruba 7400 kJ na kilogram vyprodukovaného salátu. Pokud nebude řešena spotřeba energie, mohou být vertikální farmy neudržitelnou alternativou k tradičnímu zemědělství.

| příjmení =

| jméno =

| vydavatel =

| místo =

| datum vydání =

* Znečištění vody: Hydroponické skleníky pravidelně mění vodu a produkují vodu obsahující hnojiva a pesticidy, které je třeba zlikvidovat. Šíření odpadních vod přes sousední zemědělskou půdu nebo [[Mokřad|mokřadymokřad]]y by bylo pro vertikální městskou farmu obtížné, zatímco prostředky na úpravu vody (přírodní nebo jiné) by mohly být součástí řešení.