Quenijština: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značka: ruční vrácení zpět |
m robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
{{Infobox - jazyk
| název = Quenijština ([[
| rozšíření = rozptýleně po světě, převážně jednotlivci
| mluvčích = ''není známý''
| klasifikace = [[umělý jazyk]]
| písmo = [[tengwar]], [[latinka]]
| úřední jazyk = ''není úředním''
| regulátor = ''není stanoven''
| ISO6391 = ''není''
| ISO6392B = art
| ISO6392T = art
| ISO6393 = qya
| SIL = není
| wikipedie = ''není''
'''Quenya''' (nebo taky '''quenijština''') neboli '''Vznešená elfština''' (čtěte ''kwenja'', ''kwenyjština'') (quenijsky [[
▲'''Quenya''' (nebo taky '''quenijština''') neboli '''Vznešená elfština''' (čtěte ''kwenja'', ''kwenyjština'') (quenijsky [[File:Quenya tengwar.png|Quenya tengwar|alt=|30x30pixelů]]) je uměle vytvořený jazyk z knih [[John Ronald Reuel Tolkien|J. R. R. Tolkiena]] [[Pán prstenů]], [[Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky|Hobit]] a dalších - rodná řeč [[Elfové (Středozem)|Vznešených elfů]] z rodů [[Vanyar]] a [[Noldor]]. Název „Quenya“ v quenijštině znamená „řeč“.
V rámci Tolkienovy mytologie se quenijština píše pomocí Fëanorových [[tengwar]], standardně se přepisuje [[latinka|latinkou]] (viz níže).
Řádek 22 ⟶ 21:
== Fiktivní historie ==
Quenya má svůj původ ve společném prajazyku všech [[Eldar]], [[praeldarština|praeldarštině]]. V době, kdy tři klany Eldar přišly na pozvání [[Valar]] ze [[Středozem]]ě do [[Valinor]]u, se již praeldarština rozrůznila na jazyk klanu [[Teleri]] - quenijštině blízkou [[telerijština|telerijštinu]], a na Quenijštinu, jazyk [[Vanyar]] a [[Noldor]], rozlišený dále na velmi blízká nářečí těchto dvou kmenů. Jazyk té části Teleri, kteří nakonec zůstali ve Středozemi a stali se Šedými elfy [[Beleriand]]u - [[Sindar]], se během odloučení velmi změnil a vyvinul se v [[sindarština|sindarštinu]].
Řádek 32 ⟶ 30:
== Reálná historie ==
První verzi fiktivního jazyka, který se později začal nazývat „Quenya“, Tolkien vytvořil zřejmě v roce 1915, pod vlivem okouzlení [[finština|finštinou]]. Tento jazyk se nazýval „Qenya“ (ačkoliv výslovnost byla tatáž), a byl spojen s první verzí jeho mytologie, která se později měla stát [[Silmarillion]]em. Od té doby až do své smrti v r. [[1973]] Tolkien na jazyku nikdy nepřestal pracovat, a během této doby doznal jazyk podstatných změn nejen co do slovní zásoby a gramatiky, ale částečně i co do fonologie a velmi výrazně co do své „interní“, fiktivní historie a z ní vyplývajícího vztahu k ostatním jazykům Středozemě. O tomto vývoji svědčí obrovské množství doposud ve značné části nepublikované Tolkienovy písemné pozůstalosti, týkající se jeho fiktivních jazyků. Jako „Quenya“ se dnes označuje verze jazyka, která se objevuje v Pánu prstenů, případně mladší.
Řádek 48 ⟶ 45:
níve qímari ringa ambar<br />
ve maiwin qaine?
|
Řádek 130 ⟶ 126:
aira móre ala tinwi<br />
lante no lanta-mindon?
|
Řádek 160 ⟶ 155:
píke assari silde<br />
óresse oilima?
Hui oilima man kiluva,<br />
Řádek 171 ⟶ 165:
axor ilcalannar<br />
métim' auressë?
Men cenuva métim' andúnë?
|
Řádek 183 ⟶ 175:
na svítící kosti<br />
za posledního rozbřesku?
Kdo spatří poslední soumrak?
|}
:<div style="color: #361700">Poznámka: Pravopis druhé verze byl standardizován: „c“ místo „k“ a „ë“ místo „e“ na konci slov.
=== Problematika „definitivní quenijštiny“ ===▼
▲=== Problematika „definitivní quenijštiny“ ===
Z uvedeného je patrné, že Tolkien nikdy nevytvořil definitivní verzi quenijštiny. Je proto nemožné popisovat quenijštinu jako jediný koherentní jazyk: dokonce Tolkienovy texty časově si velmi blízké vykazují rozdíly v uplatňovaných gramatických pravidlech, neboť Tolkien často psal texty ve svém fiktivním jazyce čistě za účelem „experimentu“, vyzkoušení nějakého bezprostředního nápadu ohledně nějakého gramatického jevu nebo etymologie nějakého slova apod. V současné době probíhá zároveň proces analýzy a postupného publikování Tolkienovy lingvistické pozůstalosti týmem editorů ustanovených Tolkienovým synem Christopherem, a souběžné pokusy na základě publikovaných textů a takto postupného doplňovaného materiálu vytvořit jakýsi víceméně umělý standard lexika a gramatiky quenijštiny; Tento standard je založený na formě jazyka, v níž se jazyk objevuje v Pánovi prstenů, přičemž velká část slovní zásoby se čerpá z Tolkienova díla „Etymologies“, vydaného v řadě The History of Middle Earth, sv. 5, které zachycuje poněkud ranější verzi jazyka. Cílem je umožnit praktické použití jazyka; podle mínění některých významných tolkienovských lingvistů by se však takto vzniklý útvar neměl označovat jako Quenya, nýbrž jako Neo-Quenya. Základním pravidlem komunity uživatelů quenijštiny je ve všech písemných textech ''důsledně označovat extrapolovaná a v Tolkienových textech neatestovaná slova, gramatické tvary a významy'' (standardní způsob je použití hvězdičky: ''*hantanyel'').
Řádek 198 ⟶ 188:
== Fonologie ==
Pro quenijštinu jsou typická velmi restriktivní fonologická pravidla stanovující, jaké hlásky a jejich kombinace se mohou vyskytnout; tato pravidla mají za důsledek vysokou míru „libozvučnosti“ jazyka. Fonologie quenijštiny byla inspirována zřejmě nejvíce finštinou, dále pak italštinou a latinou; výslovnost quenijštiny by tak Čechovi neměla činit problémy, neboť až na několik hlásek jsou quenijské zvuky shodné s obdobnými českými.
Řádek 315 ⟶ 304:
=== Charakter quenijské gramatiky ===
Quenya stojí na pomezí jazyků [[aglutinační jazyk|aglutinujících]] a [[Flektivní jazyk|flektujících]], ale blíže má k jazykům aglutinujícím. Rozličné syntaktické funkce vyznačuje většinou pomocí přípon, které je často možné řadit „za sebe“ podobně jako v [[ugrofinské jazyky|ugrofinských jazycích]]; některé gramatické funkce se však vyznačují ohýbáním pomocí přípon, nebo častěji změn ve kmeni slova. Typickým znakem quenijštiny, který byl vypozorován, je zásada non-redundance, která stanoví že určitá syntaktická funkce je vyznačena pouze jednou: to např. znamená, že z dvojice substantiva určeného adjektivem přibírá pádovou příponu vždy pouze ''jedno'' z nich - nedochází tedy ke shodě v pádu (ačkoliv ke shodě v čísle ano).
Řádek 328 ⟶ 316:
=== Některé gramatické kategorie ===
==== Jmenné pády ====
# '''nominativ''', český 1. pád.
Řádek 384 ⟶ 373:
== Příklady ==
=== Číslovky ===
{| cellspacing="7"
Řádek 431 ⟶ 421:
* {{en}} [http://www.uib.no/People/hnohf/ Ardalambion] – jedna z mála relativně spolehlivých stránek věnovaných Tolkienovým jazykům; zde uvedené odkazy jsou rovněž vesměs relativně spolehlivými zdroji.
{{Umělé jazyky}}
{{Autoritní data}}
[[Kategorie:Jazyky J. R. R. Tolkiena]]
|