Pražská plošina: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
|||
Řádek 25:
== Členění ==
Pražská plošina se z hlediska [[Geomorfologické členění Česka|českého geomorfologického členění]] dělí na dva [[geomorfologický podcelek|podcelky]] a osm [[geomorfologický okrsek|okrsků]]:
* VA2-A [[Říčanská plošina]]
Řádek 37 ⟶ 36:
** VA2-B-c [[Zdibská plošina]]
** VA2-B-d [[Turská tabule]]
[[Soubor:Prazska plosina CZ I5A-2 subdivisions colour code.png|náhled|žádné|upright=2|Členění Pražské plošiny na podcelky a okrsky; jihovýchod představuje Říčanská plošina, severozápad zaujímá Kladenská tabule]]
== Vymezení ==
''(přibližný průběh hranice geomorfologického celku ve směru hodinových ručiček počínaje od severozápadu; místa uvedená bez bližšího upřesnění leží uvnitř hranic Pražské plošiny, případně jimi hranice probíhá)''
Řádek 50 ⟶ 47:
== Geologie a geomorfologie ==
;Význačné body
[[Soubor:Tuchlovice, Srby, pohled na obec.JPG|náhled|Návrší ''Na rovinách'' (435 m), zalesněná plošina mezi [[Srby (Tuchlovice)|Srby]], [[Libušín]]em a [[Rozdělov]]em představuje nejvyšší místo Pražské plošiny]]
Řádek 141 ⟶ 137:
== Vegetace ==
Území Pražské plošiny lze charakterizovat jako krajinu otevřenou, od prehistorických dob intenzivně zemědělsky využívanou, v centrální části dnes silně [[urbanizace|urbanizovanou]], s velmi malým podílem [[les]]ů; zejména Slánsko, východní Kladensko, severní a jihovýchodní okolí Prahy rozsáhlejší lesní porosty prakticky postrádají. Naopak poměrně lesnatý je členitý terén [[Chráněná krajinná oblast Český kras|Českého krasu]] na jihozápadě, údolí Vltavy a jejích přítoků na jihu. Nejvýznamnější zlomky zalesnění představují např. prstenec lesů kolem [[Kladno|Kladna]], [[Klánovický les]] či [[Kunratický les]].
== Historie ==
Území náleží ke [[Staré sídelní území|staré sídelní oblasti]], prakticky souvisle obývané po tisíciletí. Vyvýšená místa jako např. [[Slánská hora]], [[Homolka (Stehelčeves)|Homolka]] u [[Stehelčeves|Stehelčevsi]], [[Řivnáč (Pražská plošina)|Řivnáč]], [[Šárecké hradiště|Šárka]], [[Butovické hradiště|Butovice]] či [[Zámky]] u Bohnic bývala významnými středisky v předhistorických dobách. V Pražské plošině se nacházejí [[eponym]]ní lokality kultur [[Řivnáčská kultura|řivnáčské]] a [[Knovízská kultura|knovízské]]. Otevřená [[Pražská kotlina]] přitahovala osídlení odedávna. Díky tomu, že umožňovala pozvolný přístup do jinak strmého údolí řeky [[Vltava|Vltavy]] a snadný [[brod]] přes řeku se stala křižovatkou dálkových obchodních cest a postupně i politickým centrem země.
Řádek 151 ⟶ 145:
== Galerie ==
<gallery>
File:Slanska hora CZ basalt columns 122.jpg|[[Čedič]]ové sloupce na [[Slánská hora|Slánské hoře]]
Řádek 185 ⟶ 178:
== Související články ==
* [[Geomorfologické členění Česka]]
* {{Commonscat|Pražská plošina}}
== Literatura ==
* {{Citace monografie
| příjmení = Demek
Řádek 203 ⟶ 194:
| strany =
}}
{{Autoritní data}}
[[Kategorie:Pražská plošina| ]]
|