Kosovska Mitrovica: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: oprava parametru infoboxu
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m {{Autoritní data}}; formát zápisu šablon; kosmetické úpravy
Řádek 35:
| název statistického celku =
}}
'''Kosovska Mitrovica''' (dříve jen '''Mitrovica''', v [[srbština|srbské]] [[cyrilice|cyrilici]] '''Косовска Митровица''', [[albánština|albánsky]] '''Mitrovicë''') je město a stejnojmenná obština v severním [[Kosovo|Kosovu]]. Podle sčítání obyvatel z roku 2011 zde žilo asi 71 tisíc obyvatel. Město bylo nicméně v roce 2013 rozděleno, a proto je počet obyvatel mnohem nižší. [[Albánci]] tvoří většinu obyvatel města (96,6 %), následované menšími etnickými skupinami jako jsou [[Bosňáci]], [[Turci]], [[Romové]], [[Aškalové|Aškalové a balkánští Egypťané]] a další.<ref>{{citeCite web|title=2011 Census: Mitrovica (demographics)|url=http://www.osce.org/kosovo/122118?download=true|publisher=Kosovo Agency of Statistics/OSCE}}</ref> Město bylo silně zasaženo kosovskou válkou v roce [[1999]], kdy zde působila [[Kosovská osvobozenecká armáda]], po válce se Mitrovica stala symbolem etnického rozdělení.
 
Město je rozděleno řekou [[Ibar]], severní část města se srbskou většinou se stála novou obcí zvanou [[Severní Mitrovica]] nebo také Severokosovská Mitrovica (albánsky: ''Mitrovica e Veriut'', srbsky: ''Ceвepнa Косовска Митровица/Severna Kosovska Mitrovica''). Srbská část se stala samostatnou obcí v roce 2013 v návaznosti na krizi v severním Kosovu.
Řádek 45:
 
=== Středověk ===
 
Dnešní město se připomíná jako Dmitrovica v polovině 14. století. Jeho jméno pochází od svatého Dimitrije. Během osmanské nadvlády patřila Mitrovica k typickým malým městům orientálního charakteru. Po [[první balkánská válka|první balkánské válce]] se stala součástí královského [[srbsko|Srbska]], které se rozšířilo až k [[Řecko|Řecku]] do dnešní Makedonie. Po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] bylo v rámci tehdejší politiky rozhodnuto, že každá z republik tehdejší Jugoslávie by měla jedno z měst pojmenovat po prezidentovi [[Josip Broz Tito|Titovi]]; pro autonomní oblast Kosovo byla vybrána právě Kosovska Mitrovica. Název Titova Mitrovica byl zrušen teprve až s počátkem 90. let, kdy se upevnil srbský vliv a situace se začala značně komplikovat.
 
Řádek 53 ⟶ 52:
 
{{Vlastní výzkum|část}}
V současné době (rok 2015) je mitrovický most zatarasen sutí a kus vozovky na srbské straně je nahrazen trávníkem a keři. Srbská menšina tak reagovala na časté albánské výpady. U mostu je i nadále možné vidět obrněný transportér. Pěšky se dá přejít, žádná kontrola tam neprobíhá. Autem je neprůjezdný, mezi jednotlivými částmi se však dá projet po jiném mostě. V Mitrovici, resp.v srbské části je platidlem uznaný především dinár{{zdrojZdroj?}}, eurem platit lze, ale Srbové tím dávají najevo svůj nesouhlas s oddělením země. Autobusová doprava mezi Mitrovicí (srbskou částí) a Bělehradem je zajišťována srbským dopravcem. Mezi Mitrovicí (albánskou částí) a Prištinou jezdí řada autobusů. Na nádraží v Prištině tyto autobusy však nezajíždí a zaměstnanci nejsou ochotni o nich mluvit.{{zdrojZdroj?}}
 
== Administrativní postavení ==
 
V původní srbské správě, kterou [[Bělehrad]] stále uznává, nicméně jednostranně vyhlášená republika Kosova ji opustila, tvořila Kosovska Mitrovica [[opčina|opčinu]] (s rozlohou 350 km²), podobně jako jinde v tehdejší [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|Jugoslávii]], kde se kromě hlavního města nacházelo ještě dalších 49 vesnic. Kromě toho byla také centrem [[Okruh (územní jednotka)|okruhu]], jednoho ze šesti, které se v tehdejším Kosovu nacházely.
 
Řádek 73 ⟶ 71:
 
{{Kosovo}}
{{Autoritní data}}
 
{{Portály|Kosovo}}