Verze z 2. 12. 2007, 13:33 editovat Pajs (diskuse \| příspěvky) 6 016 editací m překlep, viz též ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 4. 12. 2007, 19:25 editovat zrušit editaci Pajs (diskuse \| příspěvky) 6 016 editací m odkazy Přejít na další porovnání →
Řádek 8: ~~'''~~Teoretická mechanika~~'''~~ je tedy přístup k problematice [[mechanika\|mechaniky]], který narozdíl od [[Newtonova mechanika\|klasické Newtonovy mechaniky]] nebere za [[axiom\|axiomy]] [[Newtonovy pohybové zákony]], nýbrž exaktnější výchozí předpoklady. Takovéto formulace mechaniky pak umožňují elegantní řešení fyzikálních problémů klasickým newtonovským způsobem těžko řešitelných. ~~Pro~~Jako ilustraci ~~uveďme~~lze uvést problém s [[koule\|kuličkou]] kutálející se po [[koule\|kouli]], kdy je úkolem zjistit, ve kterém místě se kulička od koule odtrhne.~~<br />~~ Poprvé přeformuloval klasickou mechaniku [[Joseph Louis Lagrange]] v roce [[1788]]. O další nové přístupy k mechanice se zasloužili [[Jean le Rond d'Alembert]] a [[William Rowan Hamilton]].~~<br />~~ Důležitými pojmy teoretické mechaniky jsou [[#Vazby\|vazby]], se kterými souvisí jak [[#D'Alembertův princip\|D'Alembertův princip]], tak i [[Lagrangeovy rovnice prvního druhu]]. Z D'Alembertova principu lze odvodit [[Lagrangeovy rovnice druhého druhu]], které popisují pohyb tělesa pomocí tzv. [[#Lagrangeova funkce\|Lagrangeovy funkce]] <math>L</math>, což je rozdíl kinetické a potenciální [[energie]].<br />▼ Zcela odlišná je formulace Hamiltonova, v níž pohybové rovnice nabývají mimořádně prostého tvaru, a proto se stala pro další rozvoj teoretické fyziky stejně významná jako formulace lagrangeovská. vystupují zde souřadnice a jim příslušné zobecněné hybnosti jako rovnoprávné dvojice proměnných ve [[fázový prostor\|fázovém prostoru]].▼ ▲Důležitými pojmy teoretické mechaniky jsou [[~~#Vazby~~Vazba\|vazby]], se kterými souvisí jak [[~~#D'Alembertův princip\|~~D'Alembertův princip]], tak i [[Lagrangeovy rovnice prvního druhu]]. Z D'Alembertova principu lze odvodit [[Lagrangeovy rovnice druhého druhu]], které popisují pohyb tělesa pomocí tzv. [[#Lagrangeova funkce\|Lagrangeovy funkce]] <math>L</math>, což je rozdíl [[kinetická energie\|kinetické]] a [[potenciální [[energie]].~~<br />~~ ▲Zcela odlišná je formulace Hamiltonova, v níž pohybové rovnice nabývají mimořádně prostého tvaru, a proto se stala pro další rozvoj teoretické fyziky stejně významná jako formulace lagrangeovská. vystupují zde [[zobecněná souřadnice\|souřadnice]] a jim příslušné [[zobecněná hybnost\|zobecněné hybnosti]] jako rovnoprávné dvojice proměnných ve [[fázový prostor\|fázovém prostoru]]. <ref>[http://en.wikipedia.org/wiki/Lagrangian_mechanics článek Lagrangian mechanics na anglické Wikipedii] </ref><ref>Horský J., Novotný J., Štefaník M.: Mechanika ve fyzice, Academia, Praha 2001</ref>

Teoretická mechanika: Porovnání verzí