Teoretická mechanika: Porovnání verzí

Přidáno 43 bajtů ,  před 13 lety
m
odkazy
m (překlep, viz též)
m (odkazy)
 
 
'''Teoretická mechanika''' je tedy přístup k problematice [[mechanika|mechaniky]], který narozdíl od [[Newtonova mechanika|klasické Newtonovy mechaniky]] nebere za [[axiom|axiomy]] [[Newtonovy pohybové zákony]], nýbrž exaktnější výchozí předpoklady. Takovéto formulace mechaniky pak umožňují elegantní řešení fyzikálních problémů klasickým newtonovským způsobem těžko řešitelných. ProJako ilustraci uveďmelze uvést problém s [[koule|kuličkou]] kutálející se po [[koule|kouli]], kdy je úkolem zjistit, ve kterém místě se kulička od koule odtrhne.<br />
 
Poprvé přeformuloval klasickou mechaniku [[Joseph Louis Lagrange]] v roce [[1788]]. O další nové přístupy k mechanice se zasloužili [[Jean le Rond d'Alembert]] a [[William Rowan Hamilton]].<br />
Důležitými pojmy teoretické mechaniky jsou [[#Vazby|vazby]], se kterými souvisí jak [[#D'Alembertův princip|D'Alembertův princip]], tak i [[Lagrangeovy rovnice prvního druhu]]. Z D'Alembertova principu lze odvodit [[Lagrangeovy rovnice druhého druhu]], které popisují pohyb tělesa pomocí tzv. [[#Lagrangeova funkce|Lagrangeovy funkce]] <math>L</math>, což je rozdíl kinetické a potenciální [[energie]].<br />
 
Zcela odlišná je formulace Hamiltonova, v níž pohybové rovnice nabývají mimořádně prostého tvaru, a proto se stala pro další rozvoj teoretické fyziky stejně významná jako formulace lagrangeovská. vystupují zde souřadnice a jim příslušné zobecněné hybnosti jako rovnoprávné dvojice proměnných ve [[fázový prostor|fázovém prostoru]].
Důležitými pojmy teoretické mechaniky jsou [[#VazbyVazba|vazby]], se kterými souvisí jak [[#D'Alembertův princip|D'Alembertův princip]], tak i [[Lagrangeovy rovnice prvního druhu]]. Z D'Alembertova principu lze odvodit [[Lagrangeovy rovnice druhého druhu]], které popisují pohyb tělesa pomocí tzv. [[#Lagrangeova funkce|Lagrangeovy funkce]] <math>L</math>, což je rozdíl [[kinetická energie|kinetické]] a [[potenciální [[energie]].<br />
 
 
Zcela odlišná je formulace Hamiltonova, v níž pohybové rovnice nabývají mimořádně prostého tvaru, a proto se stala pro další rozvoj teoretické fyziky stejně významná jako formulace lagrangeovská. vystupují zde [[zobecněná souřadnice|souřadnice]] a jim příslušné [[zobecněná hybnost|zobecněné hybnosti]] jako rovnoprávné dvojice proměnných ve [[fázový prostor|fázovém prostoru]].
<ref>[http://en.wikipedia.org/wiki/Lagrangian_mechanics článek Lagrangian mechanics na anglické Wikipedii] </ref><ref>Horský J., Novotný J., Štefaník M.: Mechanika ve fyzice, Academia, Praha 2001</ref>
 
6 016

editací