Koordinační hra: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
fix
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
Řádek 20:
 
== Stručný úvod do Nashovy rovnováhy ==
 
K určení Nashovy rovnováhy je nezbytné znát ohodnocení jednotlivých strategií protihráče, jež lze považovat za neměnné. Toho můžeme dosáhnout předchozí zkušeností nebo znalostí protihráčových preferencí. Když známe tyto ohodnocení, musí se pak každý hráč zeptat sám sebe, zda je možné za volby určité strategie protihráčem získat lepší výnos změnou své vlastní strategie. Je-li odpověď některého z hráčů kladná, tak taková strategie v rovnováze není a je žádoucí ji změnit. V opačném případě jsme nalezli Nashovu rovnováhu. Nashova rovnováha je tedy ta strategie, která přinese hráči opakovaně největší možný užitek vzhledem ke strategii protihráče/protihráčů. Tuto strategii nazýváme ryzí strategie.
 
Řádek 26 ⟶ 25:
 
== Koordinace při vícenásobné rovnováze ==
 
Subjekty se rozhodují jakou strategii zvolit, aby dosáhli nejvyššího možného [[užitek|užitku]].
Rozhodovací kritéria ale mohou být ovlivněna jak strukturálními vlastnostmi hry tak i jejími psychologickými rámci.
Řádek 37 ⟶ 35:
 
=== Dominace výnosu ===
 
Nashova rovnováha je výnosově dominantní (tab.2), když je zároveň [[Paretovo optimum|Pareto optimální]], to znamená, že ve hře neexistuje jiná rovnováha, která by byla pro jakéhokoli člena po změně strategie výhodnější než tato. Nashova rovnováha (vpravo, dole) poskytuje větší výnos oběma hráčům než Nashova rovnováha (vlevo, nahoře). To znamená, že je rovnováha (vpravo, dole) výnosově dominantní.
Teorie výnosové dominace je samozřejmě založena na racionálním jednání všech členů.
Řádek 63 ⟶ 60:
 
== Ohniskový bod (focal point) ==
 
Experiment provedený [[Thomas Schelling|Thomasem Schelingem]] (1960)<ref>Martin J. Osborne – An introduction to game theory, 2003, Toronto, {{ISBN|978-0-19-512895-6}}, str. 30 </ref> prokazuje, že když měli dotazovaní bez možnosti vzájemné komunikace zvolit místo v New Yorku, kde by se chtěli setkat se svým partnerem za podmínky, že zvolí-li oba stejné místo, dostanou jeden bod, neshodnou-li se, nedostanou žádný bod, volila většina z nich [[Grand Central Terminal|Grand central station]], protože to byl v té době nejvýznačnější dopravní uzel.
Z toho lze odvodit, že společná kultura dotazovaných dokáže během rozhodování vytvořit ohniskový bod (focal point nebo také Schelling point), který jednotlivci považují za optimální řešení. Jinými slovy, řešení je právě takové, jaké si dostatek dotazovaných myslí, že je. Pro lepší představu uvedu ještě jeden příklad[1]. Tentokrát hráči mají za úkol rozdělit 100 USD na dvě části. Když oba rozdělí částku ve stejném poměru, budou oba odměněni 10 USD. Možností jak rozdělit 100 je mnoho, přesto je ale pravděpodobné, že poměr (50 USD, 50 USD) bude hráče přitahovat více než jakýkoli jiný. Je tomu především kvůli tomu, že v hráčích tento poměr vyvolává jak estetický dojem, tak také pocit, že je takové rozdělení běžně ustálené, protože je spravedlivé. Důsledkem popisovaných představ mohou být situace, že hráč volí strategii, která se mu jeví jako nejvíce samozřejmá, i když k tomu sám nemá žádný jiný důvod. Ba co více, tato strategie pro něj nemusí být nejvýhodnější.
Řádek 69 ⟶ 65:
 
== Koordinační chyba ==
 
Koordinační chyba může nastat v situaci, kdy máme v jedné hře na výběr více Nashových rovnováh, jejichž ohodnocení se liší. Chybou se rozumí stav, kdy jsme se rozhodli pro strategii, která není Pareto optimální. Koordinační chyby vznikají kvůli nejistotě strategií, ne kvůli střetu jejich cílů. To znamená, že se hráč rozhodne raději pro jistější, i když méně výnosnější variantu.
V tabulce 3 jsou zřetelné rovnováhy (1,1) a (2,2). První z nich je rizikově dominantní, druhá je výnosově dominantní. Koordinační chyba nastane v okamžiku, kdy vybereme strategii (1,1).
Řádek 84 ⟶ 79:
 
== Příklady koordinační hry ==
 
Klasickým příkladem je situace, kde se dva výrobci snaží '''domluvit na standardu''' (tab.4), který budou používat pro své výrobky. Nezáleží na tom, jaký standard vyhraje, důležité je pouze to, aby se pro něj rozhodly obě strany. V této hře jsou dvě Nashovy rovnováhy se stejným ohodnocením.
 
Řádek 167 ⟶ 161:
 
=== Antikoordinační hra ===
 
Příkladem takové hry je [[Game of chicken]], jinak také ''[[Hra na kuře|Chicken]]'' (tab.10). Hra simuluje situaci, kde dva hráči jedou proti sobě po rovné silnici. Kdo z nich uhne, je kuře a prohrál. Hráči si vzájemně konkurují a výsledné řešení přináší dodateční náklady, případně negativní [[externalita|externality]]. Z tabulky vyplývá, že si oba hráči přejí, aby její soupeř uhnul a on tak mohl jet rovně. Podle toho, co bylo řečeno dříve je zřejmé, že je zde více než jedna Nashova rovnováha. Ryzí strategie je taková, že jeden uhne a druhý ne.
 
Řádek 181 ⟶ 174:
 
=== Diskoordinační hra ===
 
Tento typ hry je jakýmsi hybridem mezi koordinační a antikoordinační hrou. Běžně se nazývá Matching pennies (''matching pennies'', tab.11). Oproti běžným koordinačním hrám se liší v tom, že je to hra s nulovým součtem. Způsob hry lze ilustrovat na následujícím příkladu, tab. 5. Pasažér se chce vyhnout tomu, aby byl přistižen revizorem bez jízdenky. Kupovat jízdenku se mu ale také nechce. Stejně tak revizor nechce kontrolovat ty pasažéry, kteří platnou jízdenku mají. Úspěch jednoho znamená neúspěch druhého. Tato hra nemá žádnou ryzí Nashovu rovnováhu, má ale tzv. smíšenou strategii Nashovy rovnováhy. To v praxi znamená, že si oba hráči mohou hodit mincí pro jakou strategii se rozhodnout, protože jejich pravděpodobnost úspěchu je 50%.
 
Řádek 196 ⟶ 188:
 
== Odkazy ==
 
=== Literatura ===
<references />
Řádek 206 ⟶ 199:
* [[Souboj pohlaví (teorie her)|Souboj pohlaví]]
* [[Strategie (teorie her)]]
{{Autoritní data}}
 
[[Kategorie:Teorie her]]