Jugoslávci: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Přidání 1 knihy pro ověřitelnost) #IABot (v2.0.7) (GreenC bot
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
Řádek 2:
 
== Vznik a vývoj ==
 
=== Počátky jugoslávské myšlenky ===
Vytvoření této národnosti bylo úzce spjato se snahou po silnější [[národnostní integrace|integraci]] jihoslovanských [[národ]]ů. Myšlenky o společné identitě jižních Slovanů se objevovaly už v první třetině [[19. století]] ([[Ilyrismus|ilyrské hnutí]]); na jeho konci byl souhrnný termín „ilyrský“ nahrazen termínem „jugoslávský“ (''jugoslavenski''), k němuž se hlásilo stále více lidí, především z řad intelektuálů a národních aktivistů (mj. i [[Gavrilo Princip]]).
 
=== Království Jugoslávie ===
Po první světové válce získaly jihoslovanské země samostatnost ([[Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů]]) a myšlenka jugoslávství tak získala volné pole působnosti. Během 20. let se stalo běžným označovat v literatuře a veřejných projevech obyvatele SHS a jejich země jako jugoslávské. Do politické praxe toto označení nakonec zavedl král [[Alexandr I. Karađorđević]], když nedlouho po zisku absolutní moci během tzv. diktatury z 6. ledna [[1929]] změnil název státu z [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců]] na [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců|Království Jugoslávie]]. Snahou bylo, aby se jednotným označením – a tomu odpovídající výchovou – vytratily již doutnající národnostní rozpory mezi jednotlivými [[národ]]y a vytvořil se jeden velký státní národ, podobný např. [[Němci|německému]] (kde také dříve existovaly jednotlivé zemské národy: Bavoři, Sasové, Prusové…). Po králově zavraždění ([[1934]]) byla tato koncepce kvůli velké nepopularitě unifikační politiky opuštěna, přesto toto označení dále přežívalo.
 
=== Po skončení 2. sv. války ===
Skončení [[Druhá světová válka|druhé světové války]] a vznik [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|lidově demokratického státu]] [[federace|federativního]] charakteru znamenal ústup od hrubého sjednocujícího nátlaku. Komunisté už během války vystoupili s programem uznání všech 6 hlavních etnik Jugoslávie (včetně nově uznaného: [[Bosenští muslimové|Muslimů)]] za svébytné národy, mající právo na samosprávu a autonomní kulturně-jazykový vývoj. To ovšem neznamená, že by se o zrušení těchto celků/republik a zavedení unifikovaného označení pro všechny obyvatele čas od času nehovořilo. Konzervativní křídlo [[Svaz komunistů Jugoslávie|Svazu komunistů Jugoslávie]] s takovými názory občas předstoupilo v souladu s názorem, že národ je „[[buržoazie|buržoazní]] přežitek“.
 
Stoupající počet lidí se i nadále hlásil k jugoslávské [[národnost]]i. Podstatným důvodem byla např. smíšená manželství, vyjádření příslušnosti k celé zemi, či nedostatek silného lokálního národního uvědomění. Nakonec úřední orgány oficiálně zavedly tuto národnost (psána jako „Jugoslávci“, v uvozovkách – pro rozlišení od státní příslušnosti) do kolonek sčítacích archů (poprvé r. [[1971]]). Roku [[1981]] tvořili Jugoslávci již 5,4 % (1,2 milionu) obyvatel státu.<ref name="BSL-10">{{Citace monografie
Řádek 33 ⟶ 34:
 
== Reference ==
 
<references/>
{{Autoritní data}}
 
[[Kategorie:Jugoslávci| ]]