Kontrolní body buněčného cyklu: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu pokročilá editace z mobilního zařízení
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
Řádek 1:
[[Soubor:Buněčný cyklus CDK.svg|thumbnáhled|Schema [[buněčný cyklus|buněčného cyklu]] s vyznačením regulačních [[cyklin]]/[[cyklin-dependentní kináza|CDK]] komplexů]]
'''Kontrolní body buněčného cyklu''' jsou mechanismy zajišťující maximálně bezchybné dělení [[eukaryotická buňka|eukaryotických buněk]]. Tyto kontrolní body ověřují, zda byly úspěšně dokončeny všechny procesy probíhající v dané fázi [[buněčný cyklus|buněčného cyklu]], předtím, než buňka postoupí do další fáze. Bylo nalezeno několik takových kontrolních bodů, u některých z nich však mnohým detailům jejich mechanismu zcela nerozumíme.
 
== Funkce ==
 
Důležitou funkcí mnoha kontrolních bodů je dohled nad poškozením [[DNA]], které detekují '''senzorové''' mechanismy. Jakmile je poškození zjištěno, kontrolní bod využívá '''signálních''' mechanismů buď k pozastavení buněčného cyklu, dokud není poškození opraveno, nebo – v případě vážného poškození, které nelze opravit – ke spuštění [[apoptóza|programované buněčné smrti]] ('''efektorový''' mechanismus). Všechny kontrolní body dohlížející nad poškozením DNA používají zřejmě stejný mechanismus '''senzor–signál–efektor'''.
 
Řádek 13 ⟶ 12:
 
== Kontrolní bod G<sub>1</sub> ==
 
První kontrolní bod se nachází na konci G<sub>1</sub> fáze, těsně před vstupem do [[S fáze]]; zde se děje klíčové rozhodnutí, zda se bude buňka dělit, dělení bude oddáleno, nebo buňka vstoupí do klidové fáze. Většina buněk v tomto stádiu zastavuje a přechází do klidové G<sub>0</sub> fáze. Jaterní buňky kupříkladu procházejí mitózou 1–2× ročně. Na kontrolním bodu G<sub>1</sub> se eukaryotické buňky typicky zastavují, je-li buněčné dělení znemožněno okolními podmínkami, nebo pokud má buňka na delší dobu vstoupit do G<sub>0</sub> fáze. V [[živočišná buňka|živočišných buňkách]] je tento kontrolní bod nazýván restrikčním bodem, v [[kvasinky|kvasinkách]] bodem startovním. Restrikční bod je řízen především činností CKI-p16 ([[CDK]] [[Inhibice|inhibitor]] p16). Tento protein inhibuje CDK4/6 a zajišťuje tak, že nemůže interagovat s [[cyklin D|cyklinem D<sub>1</sub>]] a umožnit tak pokračování buněčného cyklu. Je-li buňka [[růstový faktor|růstovými faktory]] nebo [[onkogen]]y stimulována ke zvýšení exprese cyklinu D, je tento kontrolní bod překonán, protože zvýšená koncentrace cyklinu umožňuje kompetovat s CKI-p16 o vazbu na CDK4/6. Jakmile vzniknou aktivní komplexy CDK4/6-cyklin D, fosforylují tumor-supresorový protein pRb (retinoblastom), který následně aktivuje dosud inhibovaný transkripční faktor [[E2F]]. E2F putuje do jádra a vazbou na příslušný promotor umožňuje expresi [[cyklin E|cyklinu E]], který následně s [[CDK2]], umožňuje přechod G<sub>1</sub>/S.
 
== Kontrolní bod G<sub>2</sub> ==
 
Druhý kontrolní bod se nachází na konci G<sub>2</sub> fáze a bezprostředně rozhoduje o vstupu do [[M&nbsp;fáze|M fáze]] ([[mitóza|mitózy]]). Aby buňka prošla tímto kontrolním bodem, je nutné zkontrolovat řadu faktorů rozhodujících, zda je buňka připravena ke vstupu do mitózy. Jakmile je kontrolní bod G<sub>2</sub> překonán, buňka spouští mnoho molekulárních procesů signalizujících zahájení mitózy. CDK spojené s tímto kontrolním bodem jsou aktivovány fosforylací zprostředkovanou komplexem [[MPF]] (''maturation promoting factor'' nebo ''mitosis promoting factor''), jakmile jsou buňky připraveny se dělit.
 
Řádek 23 ⟶ 20:
 
== Kontrolní bod v&nbsp;[[anafáze|anafázi]] ==
 
Na konci [[metafáze]] je pro správný rozchod [[chromozom]]ů nezbytná kontrola, jsou-li všechny chromozomy navázány na [[kinetochor]]ové [[mikrotubuly]] [[dělicí vřeténko|dělicího vřeténka]]. Vazbou na dělicí vřeténko vzniká v chromozomech [[mechanické napětí]], které je vnímáno regulačními proteiny a umožňuje vstup do anafáze. Dochází k degradaci [[cyklin B|cyklinu B]], který dosud inhiboval [[APC]] (''anaphase promoting complex''). APC může nyní [[ubikvitin|polyubikvitinovat]] a tím degradovat [[sekurin]], protein sloužící jako inhibitor [[separáza|separázy]], proteinového komplexu, který od sebe odděluje sesterské chromatidy. Jakmile jsou chromatidy odděleny, dochází k jejich oddalování a následné [[cytokineze|cytokinezi]], po níž dceřiné buňky opět vstupují do G<sub>1</sub>.
 
== Související články ==
 
* [[Buněčný cyklus]]
* [[Buněčné dělení]]
Řádek 35 ⟶ 30:
 
{{Buněčný cyklus}}
{{Autoritní data}}
 
[[Kategorie:Buněčný cyklus]]