Mariinský palác: Porovnání verzí

Odebráno 26 bajtů ,  před 9 měsíci
Architektinický styl se nazývá ,,Jelizavetinské baroko'' v AJ Elizabethan baroque.
(formul., různé drobnosti a formality)
(Architektinický styl se nazývá ,,Jelizavetinské baroko'' v AJ Elizabethan baroque.)
značky: vrácení zpět revertováno
{{Infobox - budova}}
'''Mariinský palác''', [[Ukrajinština|ukrajinsky]] Маріїнський палац, je [[Barokníbudova architektura|barokní]]postavené budovav jelizavetinském baroku v [[Ukrajina|ukrajinském]] hlavním městě [[Kyjev]]ě, postavena v jelizavetinském období. Jde o oficiální sídlo ukrajinského prezidenta. Sousedí s [[Neoklasicismus|neoklasicistní]] budovou ukrajinské [[ParlamentNejvyšší rada Ukrajiny|ukrajinskéhoNejvyšší parlamenturady]] (parlamentu).
 
Stavba paláce začala v roce 1744 na pokyn ruské carevny [[Alžběta Petrovna|Alžběty Petrovny]]. Architektonický návrh vytvořil Ital [[Bartolomeo Rastrelli]], nejslavnější architekt působící v té době v [[Ruské impérium|Ruské říši]]. Jeden ze studentů Rastrelliho, [[Ivan Fjodorovič Mičurin|Ivan Mičurin]], palác dokončil v roce 1752. Císařovna Alžběta ho již dokončený nespatřila, první z ruských panovníků, kdo ho využil jako carskou rezidenci při pobytu na Ukrajině, byla carevna [[Kateřina II. Veliká|Kateřina II.]], když navštívila Kyjev v roce 1787. Na konci 18. a na počátku 19. století byl palác hlavním sídlem [[gubernátor]]ů. Na počátku 19. století palác vyhořel a byl na téměř půl století opuštěn. V roce 1870 nechal ruský car [[Alexandr II. Nikolajevič|Alexandr II.]] palác zrekonstruovat architektem Konstantinem Majevským a dal mu také nové jméno po své choti [[Marie Alexandrovna|Marii Alexandrovně]]. Toto jméno nese dodnes. Na Mariino přání byl na jižní straně založen velký park. Palác byl pak jako rezidence pro návštěvy členů císařské rodiny využíván až do roku 1917. V letech [[Ruská občanská válka|ruské občanské války]] (1917–20) byl využíván jako ústředí kyjevských revolučních rad, zejména během kyjevského bolševického povstání. Ve 20. letech patřila budova zemědělské škole, brzy poté se stala muzeem. Palác byl těžce poškozen během [[Druhá světová válka|druhé světové války]]. Na konci 40. let byl opraven, další významná rekonstrukce byla dokončena na počátku 80. let. Od zisku samostatnosti Ukrajiny je palác sídlem jejího prezidenta a jako takový již hostil řadu hlav států. Roku 2007 byla zahájena další rozsáhlá rekonstrukce. Ta byla dokončena roku 2018, palác slavnostně znovuotevřel prezident [[Petro Porošenko]] 16. ledna 2018.<ref>{{Citace elektronického periodika
== Historie ==
Stavba paláce začala v roce 1744 na pokyn ruské carevny [[Alžběta Petrovna|Alžběty Petrovny]]. Architektonický návrh vytvořil Ital [[Bartolomeo Rastrelli]], nejslavnější architekt působící v té době v [[Ruské impérium|Ruské říši]]. Jeden ze studentů Rastrelliho, [[Ivan Fjodorovič Mičurin|Ivan Mičurin]], palác dokončil v roce 1752. Císařovna Alžběta ho již dokončený nespatřila; první z ruských panovníků, kdo ho využil jako carskou rezidenci při pobytu na Ukrajině, byla carevna [[Kateřina II. Veliká|Kateřina II.]], když v roce 1787 navštívila Kyjev.
 
Na konci 18. a na počátku 19. století byl palác hlavním sídlem [[gubernátor]]ů. Na počátku 19. století palác vyhořel a byl na téměř půl století opuštěn. V roce 1870 jej nechal ruský car [[Alexandr II. Nikolajevič|Alexandr II.]] zrekonstruovat architektem Konstantinem Majevským a dal mu také nové jméno po své choti [[Marie Alexandrovna|Marii Alexandrovně]]; toto jméno nese dodnes. Na Mariino přání byl na jižní straně založen velký park. Palác byl pak jako rezidence pro návštěvy členů císařské rodiny využíván až do roku 1917.
 
V letech [[Ruská občanská válka|ruské občanské války]] (1917–20) byl využíván jako ústředí kyjevských revolučních rad, zejména během kyjevského bolševického povstání. Ve 20. letech patřila budova zemědělské škole, brzy poté se stala muzeem. Palác byl těžce poškozen během [[Druhá světová válka|druhé světové války]]. Na konci 40. let byl opraven, další významná rekonstrukce byla dokončena na počátku 80. let.
 
Od zisku samostatnosti Ukrajiny je palác sídlem jejího prezidenta a jako takový již hostil řadu hlav států. Roku 2007 byla zahájena další rozsáhlá rekonstrukce. Ta byla dokončena roku 2018, palác slavnostně znovuotevřel prezident [[Petro Porošenko]] 16. ledna 2018.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Порошенко з розкішною дружиною відкрив Маріїнський палац у Києві: яскраві фото
| periodikum = 24 Канал
 
== Odkazy ==
 
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
 
=== Reference ===
{{Překlad|en|Mariinskyi Palace|1012157537|uk|Маріїнський палац (Київ)|31006221}}
<references />
 
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
 
{{Portály|Architektura a stavebnictví|Ukrajina}}
Neregistrovaný uživatel