Magdalena Bavorská (1587–1628): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 42:
V květnu 1609 Leopold V. navštívil Mnichov a souhlasil, že se vzdá svých duchovních pozic, aby se oženil s Magdalenou. Během jeho návštěvy se u ní rozvinuly vůči jejímu nápadníkovi city a říkala, že "k Matyášovi necítila žádnou náklonnost" a raději by se stala jeptiškou, než aby se za něj vdala. V roce 1613 se Magdalena pod tlakem otce i bratra konečně vdala.
 
11. listopadu 1613 se šestadvacetiletá Magdalena v Mnichově provdala za [[Wolfgang Vilém Neuburský|Wolfganga Viléma]], dědičného falcko-neuburského prince, blízkého přítele svého bratra Maxmiliána; bavorští vládci doufali, že díky sňatku [[Luteránství|Luteránluterán]] Wolfgang Vilém přestoupí na [[Katolictví|katolickou víru]]. Svatební obřad ve [[Frauenkirche (Mnichov)|Frauenkirche]] vykonal [[kníže-biskup]] z [[Eichstätt]]u, Johann Christoph von Westerstetten; svatby se účastnilo 17 suverénních princů. O tři dny později (14. listopadu) se Magdalena pro sebe i své potomky vzdala práv na Bavorsko. Jako věno obdržela 50 000 guldenů a od bratra darem dalších 30 000.
 
Magdalena v neuburském zámku spolu se dvěma [[Tovaryšstvo Ježíšovo|Jezuityjezuity]], kteří jí doprovázeli, založila katolickou kapli. Krátce poté poslal Magdalenin tchán Filip Ludvík oba Jezuity do Nizozemí. Při jedné příležitosti, během bohoslužby, host vystřelil otevřeným oknem, kde byla Magdalena.
 
15. května 1614, několik měsíců před smrtí svého otce Wolfgang Vilém (pod vlivem své manželky) přijal v [[düsseldorf]]ském kostele sv. Lamberta katolickou církev. Pro [[Protireformace|protireformaci]] to byl významný úspěch značící Magdaleninu oddanost bratrově politice. Manželství Magdaleny a Wolfganga Viléma bylo, navzdory všem problémům, velmi šťastné. Magdalena byla popisována jako žena velmi podobná svému bratrovi, moudrá a politicky ambiciozní. 4. října 1615 porodila Magdalena své jediné dítě, syna [[Filip Vilém Falcký|Filipa Viléma]], který byl pojmenován po obou svých dědech.