Halogenová vazba: Porovnání verzí

je jednou ze [[Molekulové interakce|slabých molekulových vazebných interakcí]], podobně jako známější [[vodíková vazba]]. Váže mezi sebou [[Halogeny|halogenhalogenový]]ový atom jedné molekuly (přesněji jeho elektrofilní oblast) s [[elektronegativita|elektronegativním]] atomem druhé molekuly. Ačkoli první indicie existence této vazby jsou již z 19. století, vysvětlení bylo podáno teprve na začátku 21. století.

Stejně jako jiné slabé molekulové vazebné interakce se značí třemi tečkami.

Typickým případem je R−X•••Y−Z.

* Halogenová vazba je velmi směrová. Směrovost je dána polohou σ-díry. Úhel mezi R-X•••Y je zpravidla přímý (180°).<ref name="IUPAC" />

* V komplexu R-X•••Y-Z je vzdálenost mezi X a Y zpravidla menší než součet [[van der Waalsův poloměr|van der Waalsových poloměrů]] X a Y. Délka kovalentní vazby R-X zpravidla halogenovou vazbou naroste.<ref name="IUPAC" />

* Čím větší je atomové číslo halogenového atomu a tedy hlavní kvantové číslo valenční slupky, tím větší je možnost nepravidelného rozložení náboje. Síla halogenové vazba je tedy větší u bromu než u chloru a u jódu větší než u bromu.<ref name="Kolář_2012" />

* Všech 5 známých halogenů – [[fluor]], [[chlor]], [[brom]], [[jod|jód]] i [[astat]] - může vytvářet halogenové vazby.<ref name="IUPAC" /> U fluoru vázaného na organické molekuly se však σ-díra vůbec nevyskytuje a halogenové vazby tak v takovém případě není schopen.<ref name="Kolář_2012" />

* Síla halogenové vazby se může měnit úpravou chemického okolí halogenu. Navázáním silně elektronegativních atomů do blízkosti vazbového halogenového atomu (díky konjugovaným vazbám např. v aromatických sloučeninách, dobře přenášejícím náboj, to však může být i do relativně vzdálené oblasti molekuly) se u něj zvětší σ-díra a tedy i síla vazby.<ref name="Kolář_2012" />