Flettnerův rotor: Porovnání verzí

[[FileSoubor:Magnus Effect at Flettner Rotor Boat.svg|thumbnáhled|Princip rotoru]]

Magnusův jev spočívá v rozdílném [[tlak|tlaku]]u proudícího [[plyn|plynu]]u na protilehlých stranách rotujícího tělesa (v praxi to je patrné např. při [[tenis]]u, kde míčku udělená rotace způsobuje zakřivení dráhy letu). Boční [[vítr]], který obtéká rotující Flettnerovy válce, vytváří při správném směru otáčení [[podtlak]] na přední straně válce, díky čemuž se loď pohybuje dopředu. Výhodou tudíž má být jednoduchost ovládání oproti [[plachta|plachtám]], a zároveň využití menších motorů k rotaci válců, než by bylo třeba k samotnému pohonu lodi [[lodní šroub|lodním šroubem]].

Poprvé jej použil pro pohon lodi ve dvacátých letech [[20. století]] [[německo|německý]] vynálezce [[Anton Flettner]]. V letech 1919-1920 zkonstruoval pokusnou loď [[Buckau]] a stala se technologickým unikátem. Další uplatnění našla technologie u nákladní lodi Barbara se třemi Flettnerovými rotory různých velikostí. Oproti běžným lodím měla o více než polovinu větší [[výkon]]. Přesto se kvůli vyšším nákladům neprosadila v boji s loděmi poháněnými [[Ropa|ropou]]. Definitivně se tato plavidla vytratila z hladin moří v roce 1933.

Až v roce 1983 se k myšlence vrátil [[Jacques-Yves Cousteau]] s lodí ''[[Alcyone (loď)|Alcyone]]'' a dnes se při snaze minimalizovat použití [[Fosilní palivo|fosilních paliv]] hledají alternativní možnosti pohonu lodí, mezi které technologie Flettnerových rotorů zajisté patří. [[Soubor:Cargo E-Ship 1, Emder Hafen, CN-02.jpg|thumbnáhled|Moderní loď s doplňkovým pohonem s Flettnerovými rotory]]

V řadě zemí světa, jako Německo nebo Finsko, se snaží tuto technologii využít ke zvýšení výkonu lodí a tedy redukce používaného [[Palivo|paliva]] (např. německá technologie deklaruje 25% úsporu paliva). Na [[univerzita|univerzitě]] v německém [[Flensburg|Flensburgu]]u se vyvíjí [[katamarán]] s tímto přídavným [[Pohon|pohonempohon]]em.

V pořadu televizní stanice [[Discovery Channel|Discovery]] byla vyzkoušena metoda, kterou vymysleli Stephen H. Salter a John Latham. Dle jejich teorie by k vyřešení [[Skleníkový efekt|skleníkového efektu]]<ref>http://physicsworld.com/cws/article/news/2008/sep/04/cloud-seeding-ships-could-combat-climate-change</ref> přispěla stavba 1500 robotických lodí poháněných Flettnerovými rotory, jež by rozprašovaly do vzduchu mořskou vodu a tím by zvětšily [[odrazivost]] mraků. Podle plánů vědců by měly být rotory vyrobeny z [[Uhlíkové vlákno|uhlíkových vláken]] a měly by putovat [[Oceán|oceánemoceán]]em rychlostí šesti [[Námořní uzel|uzlů]].

[[FileSoubor:Flettner Rotor Aircraft.jpg|thumbnáhled|Prototyp hydroplánu]]

Roku 1930 byl postaven [[prototyp]] [[Hydroplán|hydroplánuhydroplán]]u s rotory místo křídel. Není ovšem jasné, zda je letadlo vůbec schopno letu, přes snahy se tedy dosud nepodařilo vyrobit plně letuschopný model reálné velikosti.